První kočárkové objevování Beskyd z Velkého Javorníku

Tak už jsme tu ve třech. I když v říjnu, kdy jsme naposledy byli na popracovní procházce na Velký Javorník, jsme tu byli ve třech taky. Akorát se Meda ještě vezla v bříšku. Teď se poveze kočárem.

Od posledního příspěvku z Dolomit uplynula velmi dlouhá doba, ale zpětně se zdá, že to strašně rychle uteklo. Na výlety po Beskydech jsme na podzim a zkraje zimy s Ninou poctivě chodili, ale už to byly víceméně známé trasy, které moc nestálo za to sepisovat. A asi by na to ani nebyl čas. Od loňského února se totiž stále nemůžu dokopat k sepsání jednoho příspěvku z Lysé hory se spoustou hezkých fotek. Takových těch kýčovitých se západem slunce nebo mořem mraků při inverzi. Když jsem měl v minulých měsících trochu času, vyrazil jsem na kolo nebo bylo třeba řešit spoustu jiných věcí. Ale teďka, v sobotu ráno, jsem si po týdnu čas udělal a můžu začíst sepisovat povídání z našeho prvního výletu do Beskyd s kočárkem. Tento obsah totiž bude nějakou dobu plnit tyto stránky. Současně je třeba se dokopat k tomu něco napsat, protože mojí oblíbenou činností je čtení starších příspěvků, koukání na fotky z míst, kde jsme byli a vzpomínání na hezké chvíle. To je hlavní účel tohoto webu, moje osobní zavzpomínání. Skutečnost, že se může spousta dalších lidí inspirovat našimi výlety, je jen vedlejším produktem. Takže se určitě vyplatí si občas ten čas udělat, ať je na co vzpomínat.

Na pár delších výletů s kočárkem jsme vyrazili už dříve. Třeba jsme se prošli okolo zámku v Hradci nad Moravicí a přilehlých kopcích, prozkoumali rybníky v Poodří nebo projeli zámeckou zahradu v Raduni. Do Beskyd jsme se ale rozhodli vyrazit s naším rozesmátým medvědem poprvé. Výletů s kočárkem mám v Beskydech v hlavě naplánovaných několik, takže jen stačilo zvolit cílovou destinaci. Nakonec se rozhodujeme pro Velký Javorník, kam se vypravíme z Veřovic. Nahoru vede poměrně pěkný asfalt a z domu to máme ze zamýšlených variant asi nejblíže. Balení všech věcí už máme natrénováno z minulých výletů a tak nám trvá jen o něco málo déle, než kdybychom vyrazili sami. Kočár do kufru, autosedačku do jedné ruky, tašku s plínkami a dalšími potřebami do druhé ruky, batoh na záda a můžeme jet.

Kola našeho auta se zastavují na parkovišti u fotbalového hřiště ve Veřovicích. Meda si dala jen krátkého šlofíčka, takže bude potřeba nakojit. Možná by si potom mohla schrupnout v kočárku při cestě nahoru. Nechci předbíhat, ale nespala ani po cestě nahoru ani po cestě dolů. Listy stromů a zpívající ptáci byli přeci jen zajímavější. Střídavě se tak na sebe smějeme nebo máme oči jako baterky a pozorujeme to dění okolo.

Cestu nahoru po asfaltu jsem naposledy absolvoval před pár lety na kole a pamatuju si pár prudších úseků. Uvidím, jestli se s kočárkem do kopce zapotíme. V několika úsecích je tlačení trochu náročnější, ale nic strašného. Čekal jsem to trochu horší. K výjezdu volíme cestu s rozbitějším asfaltem. Jednak nepojedeme tam a zpátky stejně a jednak zde nejezdí tolik cyklistů. Respektive elektrocyklistů. Lidí na normálním kole by se dalo spočítat na prstech jedné ruky, zato lidí na elektrokolech potkáváme každou minutu. Je mi celkem jedno, na čem kdo jede, ale byl bych rád, kdyby nás lidé na výletu neohrožovali. S rozmachem elektrokol se totiž lidé vydávají do míst, kam by dříve nejeli, a většinou se jedná o lidi, kteří to kolo nebo sebe úplně dobře neovládají. Čest výjimkám. Samozřejmě to má i ten efekt, že potkáme více lidí, ale s tím je třeba prostě počítat, zvláště na populárních místech. Doufám jen, že než vymyslí nadnášející boty, se kterými se bude chodit po horách “samo”, budu někde pod drnem.

Zbývá nám poslední prudší úsek a za ním už se objevuje turistická chata a rozhledna na vrcholu Velkého Javorníku. Z ní se naskýtá jeden z nejhezčích výhledů na Beskydy. Naproti se na konci údolí tyčí Lysá hora (výlet Lysá hora a Travný aneb beskydský okruh z Krásné na dopoledne), vedle ní po pravé straně Smrk (výlet Za nejprudším stoupáním v Beskydech na Smrk a přes Podolánky na Čertův Mlýn), Kněhyně, Čertův mlýn, obě Stolové (výlet Hledání jara a stezky na Nořičí hoře a Čertově mlýnu v Beskydech) a hřeben Radhoště (výlet Novoroční výšlap na Radhošť v Beskydech a vzpomínky na 2020). Na druhé straně se pak táhne hřeben Veřovických vrchů (výlet Hřebenem Veřovických vrchů ze západu na východ) a za ním Hostýnské vrchy (výlet Zbídačenými lesy Hostýnských vrchů na Kelčský Javorník a Hostýn). Jižním směrem se pak rozkládá hřeben Javorníků (výlet Podzimní putování se stanem po hřebenech Javorníků a Vsetínských vrchů). Když tu dám ty odkazy na naše výlety, tak to vypadá, že jsme v Beskydech byli skoro všude, ale stále nám zbývá spousta vrcholů, kam nevede značka nebo ani cesta (i když těch moc není).

Dneska zaběhnu na rozhlednu jenom sám k vyfocení pár fotek k tomuto příspěvku. Po cestě nahoru koukám na hodinky a zjišťuju, že nám to netrvalo zas tak dlouho. Hodina a čtvrt z parkoviště je sice v kontextu 35 minut, kdybychom šli nahoru zkratkou, dlouho, ale přeci jen po silnici je to o dost delší. Vracím se k holkám a sedáme si do trávy na loučku vedle chaty. Je čas jídla. Meda se po těžkém výkonu s chutí zakusuje do prsa, Nina pak nepohrdne štramberskýma ušima. Zapíjíme to kofolou rozdělenou napůl a chvíli se kocháme výhledem na oblé kopečky okolo Frenštátu a Kopřivnice pod námi.

Ačkoliv by bylo možné se domnívat, že cesta dolů bude fyzicky výrazněji méně namáhavá, není tomu tak. Brždění zvláště v prudkých pasážích taky trochu síly sebere, takže si odpočinu až na mírnějších úsecích. Každopádně je cesta dolů rychlejší než nahoru, to je bez debat. S příjezdem k autu se začíná z kočárku ozývat nespokojenost. “Já jsem taky smutný, že už je výlet u konce a chtěl bych jet ještě dál, Medíku.” Ale všichni víme, že to není nespokojenost s tím, že už dál nepojedem, ale jednoduše hlad.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet s kočárkem na Velký Javorník měří zhruba 12 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 500 výškových metrů a zabere Vám přibližně 3 hodiny (náš souhrnný čas pohybu 2:30).

Proč jít:

nádherné výhledy na Beskydy
cesta nahoru je vhodná i pro kočárek (na pár místech je asfalt trochu rozbitější, ale dá se)

Doporučení:

cesta, která je v mapách značena jako cyklotrasa má lepší asfalt (spodní cesta, kterou jsme jeli nahoru (viz mapa) je v některých úsecích rozbitější)
naše kompletní výbava na jednodenní i vícedenní výlety – Naše turistická výbava pro rok 2020/2021 (gear list)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz