Zapomenutým hřebenem Těšínských Beskyd přes Velkou Čantoryji

Při hřebenovce na Králickém Sněžníku jsem si stěžoval na malou dávku kilometrů. Bylo proto potřeba absolvovat něco trochu delšího. Volba nakonec padá na hraniční hřeben Těšínských Beskyd. Plánování je poměrně jednoduché, až na pár výjimek se stačí držet červené turistické značky, která se táhne po celé českopolské hranici. Ráno nás opět čeká brzké vstávání, kdy vycházíme na autobus do Ostravy, kde přesedneme na vlak, který nás zaveze do výchozího bodu naší trasy na nádraží v Třinci. Nečekal jsem, že při cestě na autobus budu vytahovat foťák, ale výhled na ranní Beskydy se prostě neomrzí. Někde v dáli uprostřed začíná náš dnešní výlet.

Z třineckého nádraží nás čeká krátký úsek po poměrně rušné silnici, ale po zhruba dvou kilometrech odbočujeme do lesa a necháváme hluk města za námi. Po pár minutách chůze mi připadá, že jsme se ocitli mimo civilizaci. Pár usedlostí nad Třincem a jinak nic než my a zelené pastviny. Při ohlédnutí zpátky se za námi tyčí Javorový a Ostrý přímo nad třineckými paneláky.

Kolem vendryňské Babí hory pokračujeme vstříc českopolskou hranicí. Cesta nás vede kolem obory Vrožná, ve které bychom mohli při troše štěstí spatřit daňky, muflony nebo jeleny Wapiti. Chvíli se zdá, že to štěstí mít nebudeme, ale nakonec přeci jen v malém lesíku zahlédneme aspoň ty jeleny. Po chvíli nás ale zpozorují a pádí plným tryskem dolů z kopce dříve, než stihnu vytáhnout foťák.

Po opuštění obory máme možnost před sebou spatřit první z dnešních vyšších vrcholů, Malou Čantoryji, která se nachází na polské straně hranice. Podél hraničních patníků a lesem napůl sežraného kůrovcem pokračujeme na lesní “hraniční přechod” v Hoře/Goře. Betonové sloupky na hranici připomínají dobu minulou. Není to tak dávno, kdy tu byl vysekaný les a tyto betonové sloupky držely plot s ostnatým drátem. Dneska už je to jinak, osamoceni svačíme na hraničním patníku a já přemýšlím nad tím, že z pohledu turisty je poměrně jedno, jestli vede hranice tady nebo o dvacet metrů dále, a je fajn, že ji můžeme přecházet, kde chceme.

Na polské straně pokračujeme nejprve po červené naučné značce, která nás kolem pomníku partyzánů zavede k rozcestí s černou turistickou značkou, po které se dostaneme na vrchol Malé Čantoryje. Kousek za vrcholem máme hezký výhled na polskou část Slezských (Těšínských) Beskyd i na Velkou Čantoryji, na kterou máme nyní namířeno. Pod vrcholem se v turistické chatě stavujeme na jedno rychlé borůvkové pivo, ale nechutná tak dobře, jako jsme zvyklí z Beskydského pivovárku na Ostravici. Ale i tak bodne.

Cesta na Velkou Čantoryji je nenáročná a než se nadějeme, stojíme na jejím vrcholu. Obětuju vstupné na rozhlednu, abych se nakonec podíval na výhledy, které už jsme stejně viděli nebo ještě uvidíme. Aspoň jsou odsud hezčí fotky. Viditelnost je poměrně dobrá, ale Vysoké Tatry dneska vidět nejdou. Každopádně výhled na Beskydy z druhé strany, než jsme zvyklí, za to stojí.

Z Velké Čantoryje míříme dále po hranici po červené turistické značce na Beskydské sedlo, odkud si postupně vyšlápneme na další vrcholy hřebene, konkrétně na Malý a Velký Sošov, Česlar, Malý a Velký Stožek a Krkavici, kde máme v plánu z hřebene sejít. Od Beskydského sedla vede po hřebeni prašná lesní cesta, po které se nejde zrovna dvakrát příjemně. Kilometry v nohách se začínají projevovat a já jen doufám, že chata na Velkém Stožku bude otevřená, abychom si mohli dát další chmelový ionťák na doplnění sil.

Naštěstí byly mé prosby vyslyšeny a po ostrém stoupání na vrchol Velkého Stožku sedáme na lavičku před chatou s vychlazeným čepovaným pivem. Zároveň dojídáme naše poslední zásoby v podobě kakaových sušenek (recept) a perníku se zázvorem (recept), takže dalších zhruba 8 kilometrů k železniční stanici v Návsí a asi i cestu domů budeme muset vydržet bez jídla. Vodu naštěstí ještě v batohu máme.

Z Velkého Stožku pokračujeme na Krkavici, ze které si to namíříme po modré turistické značce na Groníček. Při sestupu se nám nabízí poslední dnešní výhled na Lysou horu. Dneska se počasí zase vydařilo a navíc celý hřeben, až na okolí Velké Čantoryje, byl absolutně liduprázdný. Jen hory, les, louky a božský klid.

Vzhledem k tomu, že se nám nechce jít z Groníčku do Jablunkova po asfaltu a chceme přejít ještě pár vrcholů, říkáme si, že to vezmeme přes Filipku. Na cestě k vlaku nás tak čekají ještě tři vrcholy s malým stoupáním, a to Konihlava, Čupel a právě Filipka. Poté už definitivně opouštíme hřeben a míříme na vlak do Návsí, který nás zaveze zpátky domů. Fajn bylo v Těšínských Beskydech.

Praktické informace

Vzdálenost:

Popisovaná trasa přes hřeben Těšínských Beskyd měří zhruba 34 kilometrů, na kterých se můžete těšit na přibližně 1.500 výškových metrů.

Časová náročnost:

Trasu jsme absolvovali s četnými přestávkami na focení a svačiny za zhruba 8 hodin.

Proč jít:

  • nádherný beskydský hřeben absolutně bez lidí (větší počet turistů, hlavně polských, jsme potkali jenom na Velké Čantoryji)
  • hezké výhledy na české i polské Beskydy, Malou Fatru a při troše štěstí i na Vysoké Tatry

Doporučení:

  • trasu jde libovolně zkracovat podle vašich fyzických možností (nebo prodloužit až do Mostů u Jablunkova), víceméně z každého sedla vede značka zpátky do údolí (jako startovní místo můžete zvolit také vesničku Nýdek)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Popisovaná trasa přes Těšínské Beskydy
Popisovaná trasa přes Těšínské Beskydy (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)

Turistické výlety v Beskydech

# Jarní výlet přes Velký Javorník, Radhošť a Čertův mlýn 

# Za nejprudším stoupáním v Beskydech na Smrk a přes Podolánky na Čertův Mlýn

Za rozhlednami Súkenická a Miloňová ve Vsetínských Beskydech 

# Sněhovým královstvím na Lysou horu, královnu Moravskoslezských Beskyd

# Za krásami Valašska po hřebenech Javorníků

# Za borůvkami a výhledy na Ropici, Kozí hřbet a Travný

# Lysá hora a Travný aneb beskydský okruh z Krásné na dopoledne

# Hřebenem Veřovických vrchů ze západu na východ

# Klasický beskydský okruh z Ostravice na Lysou horu a Smrk

# Beskydskou hraniční hřebenovkou po kolena ve sněhu na Bílý Kříž

# Podzimní putování se stanem po hřebenech Javorníků a Vsetínských vrchů

# Mrazivými Beskydy na Prašivou přes Ropičku a Kotař

# Zapomenutým hřebenem Těšínských Beskyd přes Velkou Čantoryji

# Zimní beskydská hřebenovka aneb z Ropičky na Javorový

# Přes Pulčínské skály a Makytu za panoramatickou krajinou Valašska

Beskydský výlet se stanem po známých i neznámých stezkách a vrcholech

# Jarní valašské Beskydy se stanem

# Po dvou hřebenech Těšínských Beskyd přes Loučku, Filipku, Stožek a Sošov

# Z Bílé za trochou sněhu na beskydskou hraniční hřebenovku

# Novoroční výšlap na Radhošť v Beskydech a vzpomínky na 2020

# Přes zasněžené kopce Valašska ke Třem křížům na Stracenci

Hledání jara a stezky na Nořičí hoře a Čertově mlýnu v Beskydech

Jarní výlet po kopcích Vsetínských vrchů s výhledy na Beskydy

# Objevování neznačených beskydských vrcholů Slavíč, Kozí hřbety a Nad Kršlí

Komentáře

    Zeptejte se na to, co Vás zajímá. Rádi odpovíme.

    Pro odeslání komentáře musíte potvrdit, že nejste robot.