V srdci Mordoru aneb výstup na Mount Tongariro

Na výlet v národním parku Tongariro jsem se těšil nejvíce z našich naplánovaných výletů na severním ostrově. Výstup na stále aktivní sopku do výšky 1.978 metrů nad mořem byl zároveň nejvyšším místem, které jsme na Novém Zélandu navštívili. Původně bylo v plánu zdolat další den Mount Taranaki (2,518 m.n.m.), ale o to jsme se nakonec kvůli špatnému počasí nepokusili. Ale zpátky k výstupu na Mount Tongariro.

Většina turistů absolvuje tzv. Tongariro Alpine Crossing o délce zhruba 20 kilometrů, kdy je výchozím bodem parkoviště Mangatepopo, ze kterého pokračují do sedla u Red Crateru a dále kolem známých Emerald Lakes na parkoviště Ketetahi, kde turisty vyzvedává předem domluvený autobus (také lze absolvovat celý okruh po národním parku Tongariro, to už je ale na víc dní a je potřeba mít dopředu rezervované spaní na chatách). My máme auto a nechce se nám platit v přepočtu několik tisíc korun agentuře za cestu z Taupa a zpět, takže se budeme muset vrátit do stejného místa.

Auto necháváme ve výchozím bodu, tedy na parkovišti Mangatepopo, ve chvíli, kdy začíná pršet. I přesto je tu kotel turistů. Dáváme si kapuce a vyrážíme vstříc majestátně vypadající Mount Ngauruhoe (2,291 m.n.m.), která se stala předlohou pro horu Osudu z Pána prstenu. Cestou po upraveném chodníku samozřejmě přemýšlím, zda neuděláme “malou” odbočku a nepůjdeme se jen tak kouknout, jestli v kráteru nenajdeme Prsten moci.

Pod sopkou se však začíná počasí ještě více kazit a proto se rozhodujeme, že se první budeme držet našeho původního plánu, který zahrnuje výstup na protilehlou Mount Tongariro a po návratu se rozhodneme podle sil a počasí, zda se pokusíme i o Mount Ngauruhoe. Přeci jenom je to výstup na poctivé tři hodinky.

Pokračujeme proto po rovné sopečné planině vstříc k Red Crateru. Po krátkém, ale vyčerpávajícím stoupání stojíme nad Red Craterem, nejvyšším místem na trase Tongariro Alpine Crossing (1.868 m.n.n.). Na druhé straně pod námi vidíme Emerald Lakes a Blue Lake. Sjíždím po sopečných kamenech ještě kousek níže, abych měl hezčí fotky a zároveň přemýšlím, proč si někteří “turisté” berou na takovéto výlety tenisky bez podrážky. O nebezpečné pády na skutečně prudkém a sypkém svahu proto v řadách těchto “turistů” není nouze. Zpátky stoupám raději mimo hlavní stezku. Následně se vydáváme naprosto osamoceni dále na Mount Tongariro.

Překonáváme dva malé vrcholky a po zhruba půl hodině cesty po hřebeni staneme naproti hory Osudu na Mount Tongariro. Počasí se trochu umoudřilo a proto máme relativně pěkný výhled na širé okolí.

Vzhledem k tomu, že nemám rád návraty po stejných trasách a navíc klouzání po sypkém svahu sopky je fakt sranda, namířili jsme si to přímo dolů na planinu pod námi. Po cestě narážíme jenom na menší asi 5 metrovou skalku, kterou slézáme a po chvíli jsme zpátky na sopečné planině pod Mount Ngauruhoe.

S dosažením planiny na nás padá mrak a viditelnost se snižuje zhruba na 15 metrů. K tomu začíná pršet. To nám bohužel (nebo bohudík?) hatí náš plán na výstup na horu Osudu. I když se přiznám, že dalších 600 výškových metrů na kilometru a půl bych už asi nedal. Vracíme se proto zpátky údolím k našemu autu. Trochu je mi líto lidí, kteří až nyní míří nahoru. Dívat se z metru do mraku není nikdy fajn.

Praktické informace

Vzdálenost:

Popisovaná trasa s výstupem na Mount Tongariro měří zhruba 18 a půl kilometrů.

Časová náročnost:

Trasu zvládnete v pohodě za 5 hodin i s pauzami na svačinu a kochání.

Proč jít:

chcete poznat, jak se asi cítil Frodo
klouzání po svahu sopky

Doporučení:

určitě si vezměte trekové boty
přivstaňte si, abyste měli kde zaparkovat (trasa je v sezóně a za hezkého počasí skutečně přeplněná)
pokud byste chtěli absolvovat celý Tongariro Alpine Crossing není problém zajít například v Taupu do jakékoli cestovní/zážitkové agentury a domluvit si odvoz

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz