Walliské Alpy a jejich krásy z třítisícového vrcholu Sasseneire

Po zaslouženém dni odpočinku je třeba opět vyrazit na nějaký vrchol. Pár jich ještě mám v záloze, takže si stačí jen vybrat. Nakonec se rozhodujeme pro Sasseneire, ze kterého by měl být parádní a ničím nerušený výhled na Walliské i Bernské Alpy. Vrchol se nachází nedaleko oblíbené dálkové okružní trasy Tour du Cervin, takže cesta na něj by měla být bezproblémová. Výchozí bod našeho výletu se nachází na parkovišti u hráze přehrady Lac de Moiry. Přijíždíme časně ráno, takže je pořádná zima. Slunce totiž ještě nevystoupalo nad okolní vrcholy, proto se musíme zahřát sami rychlou chůzí.

Přecházíme hráz a začínáme stoupat nad tyrkysovou hladinu přehrady. Za ní začíná vystupovat vrchol Grand Cornier, po jehož svazích se plazí ledovec Moiry. Následujeme prašnou cestu až k malému statku, kde z ní odbočujeme a pokračujeme po pěšině v travnatém svahu. Před námi se objevuje náš dnešní cíl, vrchol Sasseneire. Okolní louka i svahy hory jsou posety roztávajícími bílými kroupami, které tu přes noc napadaly. Pěšina se vine kolem jezera Lac des Autannes, ve kterém se zrcadlí okolní vrcholy, a pak stoupá vzhůru do sedla Col de Torrent oddělující dvě široká údolí, Val d’Anniviers a Val d’Hérens.

V sedle se oddělujeme ze značené trasy Tour du Cervin a pokračujeme severně po viditelné stezce, která nás dovede na vrchol Sasseneire. Stezka vede po černé drobné suti a kvůli včerejší bouřce je hodně rozmočená, takže to v prudkých částech docela klouže. Zvláště když suť přechází v bahno. Naštěstí je tento úsek poměrně krátký a záhy se dostáváme na hřeben, kde je sklon svahu o trochu mírnější, takže se jde o poznání lépe. Před vrcholem je roztávajícího sněhu více, což v některých úsecích není zrovna příjemné. Je totiž třeba překonat odkloněný svah a malou skalku. Nakonec se úspěšně dostáváme k vrcholovému kříži. Nina má sice obavy ze sestupu, ale nyní je si třeba vychutnat svačinu a výhled na okolní vrcholy a rozlehlé ledovce.

Počasí opět vyšlo na jedničku a my máme možnost se nerušeně rozhlížet po nejvyšších alpských vrcholech. Z těch nejvyšších tu máme přímo před námi Dent Blanche, Weisshorn, Zinalrothorn nebo Gabelhorn. V dáli na obzoru vystupuje mezi ostatními vrcholky Mont Blanc. Záhy ho však zakryje mrak stejně jako hraniční hřeben mezi Švýcarskem a Itálii. Alespoň jdou vidět mohutné ledovce Walliských Alp. Na druhé straně můžeme pak v oparu pozorovat Bernské Alpy, například zaledněný Aletschhorn nebo Jungfrau. Tady bych mohl sedět celý den.

Cesta dolů se neobejde bez pár podklouznutí na štěrkobahně, zvláště v prudkém úseku nad sedlem. Z něj už vede hezky vyšlapaná pěšina, kterou jsme šli nahoru. Sníh z rána na loukách už všechen roztál a místo bílé trávy máme zelenou. Přicházíme ke kravím pastvinám a zdá se, že jedna kráva se dostala za elektrický ohradník a sedí přímo na pěšině. Turisté před námi jí velkým obloukem obcházejí. Není se čemu divit, tváří se dost naštvaně. Asi kvůli tomu obřímu zvonci, co má na krku.

Vzhledem k tomu, že máme ještě spoustu času, sedáme do auta a pokračujeme po cestě k hornímu jezírku u ledovce Moiry. Při sestupu ze Sasseneire jsme si vyhlídli, že by bylo fajn vyjít na takovou homoli před ledovcem a na chvíli si tam sednout. Z parkoviště to není daleko. Překonáváme pár desítek výškových metrů a nacházíme kámen na vrcholu kopce přímo naproti ledovce plazícího se z vrcholu Grand Cornier do údolí. Chvíli jen tak rozjímáme a přemýšlíme, jak musel být ledovec v minulosti velký, když je naproti nám minimálně sto metrů vysoká moréna. Okružní cestou, kolem šedého ledovcového jezera pod námi se následně vracíme zpátky k autu. Na konci údolí stoupá Sasseneire, kde jsme před chvíli byli. Zas tak pohodově to odsud nevypadá. Nasedáme do auta a míříme zpátky na ubytování. Už se těším, až si na balkóně opět uděláme tuňákový salát.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet na Sasseneire měří zhruba 14 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 1.000 výškových metrů a zabere Vám přibližně 5 až 6 hodin (náš souhrnný čas pohybu 4:06).

Proč jít:

• nádherné výhledy na Walliské i Bernské Alpy
• poměrně nenáročný výlet na alpskou třítisícovku

Doporučení:

• cesta na vrchol je dobře znatelná i prochozená, ze sedla Col de Torrent je trochu prudší úsek v nepříjemné suti, která za mokra docela klouže, takže je třeba dávat pozor
• parkoviště u hráze přehrady Lac de Moiry je velké (zhruba pro 30 aut), lze stát i podél silnice

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Naše srpnová výprava do Alp

#1: Na třítisícovku Zischgeles ve Stubaiských Alpách se svišti a krávami

#2: Odpočinkový výlet na Falscher Kogel za výhledem na Lechtalské Alpy

#3: Vzhůru nad ledovce a mraky na Vertainspitze v alpském pohoří Ortles

#4: Ledovce, vodopády, hory i jezera na alpském výletu v italských Ortles

#5: Pizza, zmrzlina, aperol a koupání, zkrátka pohoda na Gardě

#6: Okolo hřebenu Croda da Lago za krásami italských Dolomit

#7: Ikonické dolomitské věže Tre Cime di Lavaredo ze všech světových stran

#8: Věže Dolomit a štíty Východních Alp z třítisícového Piz Boè

#9: Střípky Dolomit a Krimmelské vodopády po cestě domů

Naše zářijová výprava do Alp

#1: Mezi zaledněnými vrcholy Ötztalských Alp při výstupu na Kreuzspitze

#2: Ráno u vodopádu Stuibenfall, odpoledne na Schwarzhornu a večer na pizze v Livignu

#3: Monte Vago nad Livignem s výhledem na vrcholy Berniny

#4: Zamračené Monte Confinale s výhledem na zaledněné Ortles

#5: Vzhůru do švýcarských Walliských Alp se zastávkou na Klein Furkahorn

#6: Allalinhorn, naše první čtyřtisícovka a výhled na alpské velikány

#7: Přes strmý ledopád a trhliny do pekel na čtyřtisícový Weissmies

#8: Walliské Alpy a jejich krásy z třítisícového vrcholu Sasseneire

#9: Nejkrásnější výhledy na Matterhorn z treku pěti jezer a Gornergratu