Vodopády Grawa a vodopády na konci údolí Fleres v Tyrolsku

Je konec listopadu, Medík spí po obědě a za oknem sněží. Kdyby nesněžilo, tak bych si jel na kole, ale takhle mám chvíli času na sepsání posledního příspěvku z naší červencové výpravy do italského Vipitena (německy Sterzing) v jižním Tyrolsku. Zdá se mi to tak dávno. Koukám na fotky a vzpomínám na detaily cesty tam a zpět. V minulých dobách bychom se po cestě moc nezastavovali, ale s Medíkem je třeba plánovat i delší pauzy, protože jí jízda autem nedělá nejlépe a občas si potřebuje protáhnout nožičky. Ideální scénář cesty do Vipitena vypadal tak, že pojedeme celou noc až do rána, což by většinu posádky mělo “teleportovat” někam jižně k Innsbrucku. Po probuzení bychom koukli na vodopády Grawa, které bývají zařazovány mezi nejhezčí vodopády Rakouska, a pokračovali na ubytování nad Vipitenem.

Realita je samozřejmě jiná. Spící Medík sice zvládne naložení do auta bez problému, ale zhruba po pěti hodinách někde za Lincem se probouzí a je jí evidentně špatně. Ačkoliv sjíždíme na prvním sjezdu z dálnice a zastavujeme kousek dále na polní cestě, neobejdeme se bez zvracení, což znamená převlékání do čistého oblékání a čištění sedačky. Ve dvě ráno někde mezi rakouskými poli. Jsme tak na půl cesty, takže zvažujeme, jestli zas nepojedeme zpátky. První myšlenka, která se dere na mysl, je, že už neusne a ještě jí dalších několik hodin bude pořád špatně. Naštěstí se Nině podaří po kojení Medíka uspat v autosedačce. Zpětně to hodnotím jako malý zázrak. Pokračujeme tedy dále a Medík spí nepřerušovaně až do šesti ráno, kdy sjíždíme z dálnice na Brenner do údolí Mutterbergtal, kde se nachází vodopády Grawa. Prší, což není ideální, ale aspoň jsme tady. Zastavujeme u parkoviště u cesty na protějším svahu od vodopádů u turistické chaty Grawa Alm a vydáváme se na ně podívat zblízka. Dneska se zrovna koná nějaký dálkový běžecký závod, takže sem tam potkáme osamělého běžce nebo běžkyni. Jinak tu nikdo není. Jdeme se kouknout na vyhlídkovou plošinu pod vodopády. Na vyhlídku zhruba v půlce vodopádů se nám nechce, protože je docela zima a intenzita deště zesiluje. Medíka nasměrujeme zpátky k autu a je radost jí pozorovat, jak už šlape sama. Do Vipitena je to už jen zhruba hodina jízdy autem, která se sice neobejde bez pár zastávek, ale dorazíme tam úspěšně bez dalšího zvracení.

V okolí Vipitena jsme postupně absolvovali následující výlety:

Jet s Medíkem zpátky přes den by nebylo ideální. Plán byl takový, že půjdeme na výlet kousek od Vipitena, kde Medíka uspíme a pokusíme se jet co nejdále. Pak se budeme postupně přesouvat po dětských hřištích až do večera, kdy snad zabere a dojedeme zbytek cesty domů. K výletu jsme si vybrali údolí Fleres severně od Vipitena. Na jeho konci nad vesničkou Sant Antonio vede z parkoviště okružní trasa, která nás zavede po místních vodopádech. Nad námi se tyčí mohutná skalní stěna Tribulaunu, jehož vrchol je zahalen v mracích. Čeká nás příjemná procházka, na které se nám skutečně podaří Medíka uspat. Na parkovišti jí dokonce i úspěšně naložíme, takže můžeme vyrazit domů.

Moc daleko ale nedojedeme, kousek za Innsbruck. Je opravdu vedro, ale nacházíme hezké dětské hřiště v městě Schwaz, kde nějakou dobu pobudeme. Škoda, že taková hřiště nejsou i u nás. I já si vylezu na dřevěný hrad a sklouznu dolů. Jako noční uspávací destinaci zvolíme Mondsee. Bohužel se Medík rozhoduje, že v nosítku spát nebude, tak přejíždíme k hřbitovu, kde snad bude ticho na usnutí. To se neukáže jako dobrá volba, pořád tu někdo jezdí nebo chodí. Navíc v autě je strašně horko. Přejíždíme někde mezi dědiny a zastavujeme na polní cestě. Člověk by si myslel, že na této zapadlé cestě bude ticho, ale Rakousko se nezapře. Když ruch ustává a pomalu se začíná stmívat, vynoří se reflektory dvou traktorů. Prosviští kolem mě tak šedesátkou, takže to Medíka zase vytrhne. Zkrátka Medík zabírá až za tmy. Už si ani nepamatuji, v kolik jsme dojeli domů, ale párkrát jsme ještě zastavili. Ale domů jsme dojeli a přivezli si spoustu dalších zážitků.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet k vodopádům v údolí Fleres měří zhruba 3 kilometry, nastoupáte na něm okolo 150 výškových metrů a zabere Vám přibližně hodinu (náš souhrnný čas pohybu 49 minut).

Proč jít: