Italské Monte Cornetto s výhledem na kopce okolo jezera Garda

Z Finale Ligure se přesouváme k jezeru Garda. Protože by mělo podle předpovědi celý den pršet, máme spoustu času, takže namísto italské dálnice volíme poznávací jízdu po italském venkově. Ušetříme tím navíc docela dost peněz. Zhruba 15 minut po vyjetí z Finale Ligure ale toho začínám litovat, protože je to jedna zatáčka za druhou na úzké cestě v docela prudkém lijáku s viditelností na 10 metrů. Prvních 30 kilometrů jedeme asi hodinu. Pak už se to trochu zlepší, respektive sem tam je cesta rovnější. Než dojedeme na Gardu stihneme projet dalšími třemi bouřkami. Zajímavé je sledovat život v italských vesnicích, kterými projíždíme. Pokud jsem se smál, že v některých vesnicích u Sázavy se zastavil čas (výlet Po březích Vltavy a Sázavy aneb Svatojánské proudy, vyhlídka Máj a Medník), tak tady to platí dvojnásob. Většina baráků je opuštěných nebo rozbitých a přijde nám, že v některých vesnicích moc lidí nebydlí. I když je pravdou, že tady bych asi taky bydlet nechtěl. Rozhlehlá placka mezi Apeninami a Alpami. Z nějakého zvláštního důvodu nás na silnici kolem Gardy potkává kolona. Asi je to tím, že je neděle a lidi prostě přijíždí a odjíždí. Cesta se nám tak protáhne asi o další hodinu. Na druhou stranu jsme rádi, že nejedeme v protisměru, protože tam je kolona asi dvakrát delší. Stejně jako minulý rok, když jsme dorazili na Gardu, vystupujeme z auta v totálním lijáku. Věci necháváme v autě a jdeme si dát na hotel horkou sprchu.

Ráno nás vítá obloha bez mráčku. Tak se nám to líbí. Dáváme si pořádnou snídani a vyrážíme na Monte Cornetto (na Googlu nese název Monte Bondone) severně od Gardy. Klikatá cesta nás zavede k turistické chatě Viote, kde necháváme auto a vydáváme se vstříc třem vrcholům před námi. Jedná se o vrcholy Monte Corentto, Dos d’Abramo a Cima Verde. Pár set metrů jdeme po rovině, ale pak už stezka stoupá vzhůru na hřeben, po kterém dojdeme až pod Monte Cornetto. Procházíme mezi krávami a potkáváme i obyvatele malého domku uprostřed pastviny, který vypadá jako z pohádky. Zdravíme postaršího pána a jeho ovčáckého psa. Za chvíli se ohlédneme a vidíme, jak pán nasedá na terénní motorku a volá na psa. Ten v okamžiku naskakuje do košíku na motorce a společně pak jedou obhlédnout stáda krav. Docela vtipný pohled.

Cesta nás zavede z pastvin do řídkého lesa, který ale záhy ustupuje a nahoru už to bude jenom po travnatých loukách. Po naší pravici máme hluboké údolí, nad kterým se z druhé strany tyčí vysoké bílé stěny Monte Casale a Monte Brento. Údolí je zhruba 1.800 výškových metrů pod námi, takže nám připadá, že jsme dost vysoko. Na vrchol Monte Cornetto už nám zbývá jen kousek. Obcházíme jeho skalnatý vrchol a po travnatém svahu vystoupáme vzhůru. V jednom úseku musíme trochu vylézt. Stojíme na vrcholu a sledujeme mraky pod námi převalující se přes hřeben. Nabízí se nám nerušený výhled na nekonečné množství vrcholů jižních Dolomit. Sedáme si na skálu, dávám Nině svačinu a jdu si vyfotit pár fotek. Při té příležitosti mám možnost nahlédnout i do druhého údolí na východní straně. Až dolů jsou to 2 kilometry.

Z Monte Cornetto zamíříme směrem ke skalnatému bloku Dos d’Abramo. Můžeme jít buď přes něj, nebo jej obejít pod jeho severní stěnou. Nině se cesta zajištěná řetězy moc nelíbí a tak volíme méně náročnou pěšinu na okolo. Míjíme studánku, pak kousek sestoupíme a pod stěnou zase vystoupáme. Záhy stojíme na druhé straně skalnatého útvaru a pokračujeme stezkou po hřebeni na vrcholek před námi nesoucí název Cima Verde. Po chvíli jsme tu a můžeme se ohlédnout zpátky na naši dosavadní cestu. Zdá se, že z údolí k nám za chvíli přijdou mraky, takže se příliš nezdržujeme a míříme dolů k autu. Není příliš motivující, že ho z vrcholu můžeme vidět, protože je hodně hluboko pod námi.

Cesta dolů není vůbec příjemná. Předzvěst nás čeká už na vrcholové louce, na které to slušně klouže. Peklo přichází s příchodem lesa, kde klouže úplně všechno. Kořeny, kameny i bahno mezi nimi. Občas je to jako chodit po ledu. Říkám si, že tudy jsme měli jít raději nahoru. Ale kdo to mohl vědět. Na hodinkách odpočítávám, kolik výškových metrů nám ještě zbývá dolů a zdá se, že to vůbec neubývá. Zhruba v půlce sestupu potkáváme skupinku 4 turistů mířících dolů. Podle věku účastníků se jedná o rodinu. Ve skupině je i velmi stará paní, tak okolo 80, které se cesta nelíbí ještě více než nám. Nemusíme umět italsky na to, abychom pochopili, že v kuse nadává. Taky jsme ji slyšeli už půl kilometru dopředu. Procházíme kolem ní, zatímco ona zkontroluje naše boty a něco prohlásí naším směrem. Vůbec netušíme, co to bylo, ale Nina má teorii, že nám říkala, že v našich teniskách určitě brzo zemřeme. My se jen usmějeme a pokračujeme dál. Její lamentování nás ještě chvíli provází a pak zaniká v šumění lesa. Doufám, že dolů došla v pořádku. Stejně je obdivuhodné, že tady po horách chodí i důchodci. Kéž bych v tomhle věku tady ještě vyšel.

Konečně přicházíme na louku. Tady nám už to klouzat nebude. K autu zbývá asi kilometr po pěšině přes pastviny. Trochu se ochlazuje a zatahuje, což je škoda, protože jsme doufali, že se odpoledne budeme koupat v jezeře. Nevadí, pořád víme, kde je tu nejlepší zmrzlina a parádní pizza. Na to se člověk těší celý rok. Sedíme na oblázkové pláži u jezera a vychutnáváme si zmrzlinu. Škoda, že si nemůžeme dát i ten aperol (náš výlet minulý rok Pizza, zmrzlina, aperol a koupání, zkrátka pohoda na Gardě). Ale příští rok už to zas půjde.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet na Monte Cornetto nedaleko jezera Garda měří zhruba 10 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 750 výškových metrů a zabere Vám přibližně 4 až 5 hodin (náš souhrnný čas pohybu 3:07).

Proč jít:

• pěkné výhledy na jižní část Dolomit
• relativně nenáročný výlet

Doporučení:

• popisovaný výlet je technicky nenáročný, úsek přes Dos d’Abramo (prostřední kopec) je na některých místech zajištěn řetězy, ale lze jej obejít
• nejlepší zmrzlinu najdete v Riva del Garda v cukrárně Gelateria Cantonati (Viale Rovereto 82)
• parkoviště zdarma v Riva del Garda najdete na 45.8843392N, 10.8574050E (ulice Via Treviso)
• naše kompletní výbava na jednodenní i vícedenní výlety – Naše turistická výbava pro rok 2020/2021 (gear list)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Naše nejlepší výlety v Alpách

# Přes strmý ledopád a trhliny do pekel na čtyřtisícový Weissmies

# Nejkrásnější výhledy na Matterhorn z treku pěti jezer a Gornergratu

# Vzhůru nad ledovce a mraky na Vertainspitze v alpském pohoří Ortles

# S podzimním sluncem na Grosser Knallstein v srdci Nízkých Taur

# Kříže, zákopy a ostnaté dráty na Cima Juribrutto v italských Dolomitech

# Ikonické dolomitské věže Tre Cime di Lavaredo ze všech světových stran

# Z jednoho údolí Nízkých Taur do druhého přes Rotmandlspitze

# Perný letní výstup na Grosser Priel v Mrtvých horách

# Túra na Deneck, vyhlídkový vrchol v srdci Nízkých Taur

# Na třítisícovku Zischgeles ve Stubaiských Alpách se svišti a krávami

# Allalinhorn, naše první čtyřtisícovka a výhled na alpské velikány

# Ledovce, vodopády, hory i jezera na alpském výletu v italských Ortles

# Okolo hřebenu Croda da Lago za krásami italských Dolomit

# Panoramatická stezka ze Söldenu do Ventu v Ötztalských Alpách

# Mezi zaledněnými vrcholy Ötztalských Alp při výstupu na Kreuzspitze

# Monte Vago nad Livignem s výhledem na vrcholy Berniny

# Walliské Alpy a jejich krásy z třítisícového vrcholu Sasseneire

# Výhledy na Julské Alpy z Viševniku a odpočinek u Bohinjského a Bledského jezera

# Italské Monte Cornetto s výhledem na kopce okolo jezera Garda