Rotorua aneb vodopády, jezera a smrad síry

Na naší cestě po Novém Zélandu máme v plánu navštívit ještě dvě města a jejich přilehlé oblasti – Rotoruu a Taupo. Obě dvě leží u stejnojmenných jezer. Jako první míříme do Rotoruy, která je známá pro svoje geotermální prameny, bublající bahnitá jezírka, gejzíry a jezera. Tento příspěvek mapuje dva dny naší cesty, která započala ve městečku Tairua na poloostrově Coromandel, odkud vyjíždíme dopoledne a vydáváme se k začátku zhruba 10 kilometrové (částečně) okružní trasy Wharekirauponga Track. Jedná se o starou hornickou stezku vedoucí podél říčky v údolí Parakawai, kterou v minulosti koňské povozy na kolejích svážely vytěžené zlato.

Kousek za městečkem Whangamata odbočujeme z hlavní cesty a jedeme ještě kousek po polní cestě na malý plácek uprostřed džungle, kde je cesta přehrazena závorou. Hážu na záda batoh a vydáváme se proti proudu řeky hlouběji do džungle. Cedule na začátku trasy nás varuje před uzavřeným mostem, ale to nás neodrazuje. Když tak přebrodíme. Po kilometru přicházíme k onomu zavřenému mostu, který se však od pohledu zdá být v pořádku. Evidentně po něm i přešli ostatní lidé a vzhledem k tomu, že se nechceme namáčet zkraje dne, vyrážíme opatrně a jednotlivě přes most. Uprostřed se most sice lehce houpe ze strany na stranu, ale nic hrozného to není.

Dále se držíme stezky pralesem a všímáme si pozůstatků těžby, která zde probíhala v časech minulých. Po cestě potkáváme i několik malých zrezivělých důlních vozíků nebo velký kotel na tavení rudy, který se válí jen tak u cesty.

Jinak se jedná o poměrně monotónní cestu pralesem, která je ve svém závěru okořeněna přechodem údolí po provazovém mostě nad vodopády Wharekirauponga. Při zpáteční cestě procházíme krátkým tunelem, který nám na chvíli připomene náš výlet na Madeiru.

Další zastávkou před Rotoruou jsou vodopády Okere na řeše Kaituna, které jsou hojně vyhledávány raftaři. Zároveň však kolem nich, nebo spíše nad nimi, vede krátká vyhlídková cesta, ze které je hezký výhled na vodopády i odvážlivce, kteří na raftových člunech snaží sjet zhruba kilometrový úsek plný peřejí a vodopádů.

Po zastávce u vodopádů již míříme na naše ubytování v centru Rotoruy. S příjezdem do města nás ovane smrad ze sirných pramenů. Další dva dny proto budu přemýšlet, zda nemáme v batohu/autě zkažená vajíčka.

Následující den máme v plánu navštívit jezera, která se nacházejí v blízkosti Rotoruy, bahnitá jezírka v centru Rotoruy v Kuirai Park a les Whakarewarewa. Nejprve vyrážíme k jezeru Tikitapu, nebo také k Modrému jezeru, které obcházíme dokola po zhruba 5 kilometrové trase.

Pokračujeme dále k jezeru Tarawera, u kterého se rovněž vydáváme krátkou procházkou podél jeho břehů. Cestou zpátky do Rotoruy se zastavujeme ještě u jezera Okareka, jen tak na čumendu.

V Kuirai Park uprostřed Rotoruy se pak procházíme kolem bahnitých bublajících jezírek. Pokud někoho napadá zřejmá otázka, tak známou maorskou vesnici a gejzíry nenavštěvujeme, protože nás to nějak extra nezajímá.

K večeru se vydáváme do přilehlého lesa Whakarewarewa (nebo také Redwoods), v jehož části byly vysazeny sekvoje, které mají charakteristickou načervenalou kůru. V lese je několik vycházkových okruhů, my se vydáváme na zhruba 6 kilometrovou okružní trasu, která nejprve vede pod sekvojemi a následně stoupá do původní části lesa, tedy do džungle.

Závěrem se přiznám, že nás Rotorua, kromě Redwoods, nijak extra nenadchla a bylo mi trochu líto, že jsme sem vůbec jezdili a nezůstali třeba o to déle na jižním ostrově. Kdybych měl sebou ale kolo, tak bych asi mluvil jinak, protože právě traily v lese Whakarewarewa jsou jedny z nejlepších na světě (týden poté se tu jela světová enduro série, takže jsem byl navíc naštvaný, že jsme nemohli zůstat déle).

Praktické informace

Doporučení:

Rotorua je “centrum zábavy” na severním ostrově Nového Zélandu, dá se tu dělat spoustu věcí se zážitkovými agenturami (my ale tento typ zábavy moc nemusíme, takže tady neporadíme)
i když budete jenom projíždět, nevynechejte Redwoods