Objevování beskydských vrcholů, kam nevede značka – Slavíč, Kozí hřbety a Nad Kršlí

Stoupáme po lesní cestě vinoucí se po úbočí Slavíče a začíná sněžit. Ta předpověď zase nějak nevyšla. Blíží se půlka května, ale spíše to vypadá na konec března. V minulých letech byl i na Lysé sníh fuč v půlce dubna, ale letos to vypadá, že se tam ještě pár týdnů zdrží. To ještě netušíme, že se na vrcholovém hřebeni Slavíče budeme za pár okamžiků brodit ve sněhu. A to jsem si vzal dneska jenom tenisky. Nina taky, takže se při prvním proboření po kolena do sněhu můžu těšit na otázky, proč jsme si nevzali GORE-TExové boty a kde jsem se díval na předpověď počasí.

Vzhledem k tomu, že většinu turistických značek v Beskydech jsme si již prošli a některé úseky bychom možná zvládli i poslepu, bylo třeba naplánovat výlet, na kterém bychom objevili nějaký nový kopec. Ještě nikdy jsme nevyrazili na Slavíč, takže hlavní cíl je pro dnešek jasný. Jeden kopec by byl ale málo a tak přidáváme další dva beskydské vrcholy, na které turistická značka nevede. Kozí hřbety, kde jsme byli již několikrát a které jsou mým oblíbeným vyhlídkovým místem (výlet Za borůvkami a výhledy na Ropici, Kozí hřbet a Travný), a nevýrazný vrchol Nad Kršlí, kde by snad měla vést pěšina, která není zakreslena v mapách. Tak se necháme překvapit.

Startovním bodem je parkoviště kousek za vesnicí Morávka v osadě Úspolka. Před námi se otevírá údolí mezi Slavíčem a Mituří, kterým se vine asfaltová cesta. Tu záhy opouštíme a stoupáme po lesní cestě vzhůru do svahu po naší levici. Šance, že bychom tu někoho potkali, je prakticky mizivá. A to se nám líbí. Připadá mi, že po rapidním nárůstu popularity turistiky na jaře a na podzim minulého roku, kdy jsme potkávali další turisty i na těch nejzapadlejších místech, nápor trochu opadl. Na minulých výletech jsme potkali minimum lidí a zdá se mi, že většina se koncentruje o to víc na provařených místech. Lysá, Smrk a Pustevny s Radhoštěm a některé turistické chaty. Jinde je větší klid, než býval. Uvedené v polovině dnešního výletu trochu naruší hromada turistů a asi 30 metrová fronta u turistické chaty Slavíč. Evidentně jsem to s tím počtem lidí podcenil.

S přibývajícími metry přibývá i vody stékající po cestě. Záhy se voda mění ve sníh. Ve změti cest nacházíme tu správnou a čeká nás poslední stoupání přímo proti vrstevnicím na vrcholový hřeben Slavíče. A tady je opravdu sněhu jako v zimě. To jsem skutečně nečekal. Následuje asi půl kilometru, na kterých se čas od času propadneme až po kolena. Nedá mi nevzpomenou na červnový výlet mezi ledovci na slunečný i sněhový Abbott Ridge v Kanadě. Jak jsem psal v úvodu, vzali jsme si jenom tenisky a ty jsou teď už docela mokré. Naštěstí je výhodou, že za pár kilometrů uschnou, takže není třeba věšet hlavu. Vrchol necháváme za sebou, ale se sněhem budeme muset ještě chvíli bojovat. Nakonec však i ten zůstává za námi a my se můžeme těšit na obří kaluže a pořádné bahýnko. Ale asi lepší než ten sníh. Po lesní cestě scházíme k turistické chatě Slavíč. Chtěli jsme si dát Kofolu, ale za tu frontu to opravdu nestojí. Nezdržujeme se a pokračujeme na Kozí hřbety.

Opět máme klid. Turisté se evidentně soustředili jenom u chaty. My stoupáme po staré stezce, kde dříve vedla turistická značka k malému skalnímu masívu na vrcholu Kozích hřbetů. Tady si sedáme, rozbalujeme svačinu a sledujeme okolní kopce. Počasí je sice nic moc, ale za Velkým Polomem na nás vykukují vrcholy Malé Fatry, hlavně skalnatý Velký Rozsutec (výlet Zimní výstup na Velký Rozsutec a Stoh na Malé Fatře). Škoda, že ještě nerostou borůvky. Tady jich bývá vždycky hromada. Z Kozích hřbetů se na chvíli napojíme na červenou turistickou značku vedoucí po hranici se Slovenskem, abychom se z ní velmi rychle odpojili a pokračovali na další skalnatý kopec Nad Kršlí. Při stoupání se nám nabídne nádherný výhled na Lysou horu, Smrk i Travný. Pěšina tu naštěstí je a docela vyšlapaná, takže nebloudíme. Z vrcholu nás čeká pořádný sešup podél skály a pak už po lesní cestě míříme k rozcestí s červenou turistickou značkou, která nás zavede na kopec Okrouhlice.

Od auta nás dělí hřeben se třemi vrcholy. Červená značka se však z hřebene odpojuje a vede po asfaltce. To se nám příliš nezamlouvá a proto se držíme hřebene a bukovým lesem přicházíme k poslednímu dnešnímu vrcholu, Mituří. Pak se cesta zlomí dolů a uhýbá doprava, ale my jdeme stále rovně lesem. Červená značka je zhruba o 100 výškových metrů pod námi. Naštěstí je les vysoký bez křáků mezi stromy. Jdeme přímo dolů a za pár minut už stojíme na rozcestí lesních cest i červené značce, ze které se ale po chvíli opět odpojíme, protože nebudeme obcházet další kilometr, když můžeme jít přímo dolů po lesní cestě. Zajímalo by mě, proč to nevyznačili rovnou kratší cestou, po které evidentně chodí i více lidí. Na parkoviště přicházíme s přijíždějícím autobusem, který míří do Frýdku. Jen si pomyslím, že kdybychom ho plánovali stihnout, tak se s ním mineme tak o minutu a další by jel za dvě hodiny. Naštěstí tohle dneska řešit nemusíme. Náš Rapid se už těší na projížďku po okreskách, protože jsme ještě letos nepotřebovali dálniční známku.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet přes Slavíč, Kozí hřbety, Na Kršlí a Mituří měří zhruba 22 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 900 výškových metrů a zabere Vám přibližně 6 hodin (náš souhrnný čas pohybu 5:01).

Proč jít:

• nádherné výhledy na Beskydy
• málo frekventovaná trasa, prakticky bez lidí

Doporučení:

• přibalte si s sebou mapu nebo mobil s mapami (a ideálně si stáhněte GPX trasy níže), většina trasy vede po neznačených cestách a pěšinách
• naše kompletní výbava na jednodenní i vícedenní výlety – Naše turistická výbava pro rok 2020/2021 (gear list)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Turistické výlety v Beskydech

# Jarní výlet přes Velký Javorník, Radhošť a Čertův mlýn 

# Za nejprudším stoupáním v Beskydech na Smrk a přes Podolánky na Čertův Mlýn

# Za rozhlednami Súkenická a Miloňová ve Vsetínských Beskydech 

# Sněhovým královstvím na Lysou horu, královnu Moravskoslezských Beskyd

# Za krásami Valašska po hřebenech Javorníků

# Za borůvkami a výhledy na Ropici, Kozí hřbet a Travný

# Lysá hora a Travný aneb beskydský okruh z Krásné na dopoledne

# Hřebenem Veřovických vrchů ze západu na východ

# Klasický beskydský okruh z Ostravice na Lysou horu a Smrk

# Beskydskou hraniční hřebenovkou po kolena ve sněhu na Bílý Kříž

# Podzimní putování se stanem po hřebenech Javorníků a Vsetínských vrchů

# Mrazivými Beskydy na Prašivou přes Ropičku a Kotař

# Zapomenutým hřebenem Těšínských Beskyd přes Velkou Čantoryji

# Zimní beskydská hřebenovka aneb z Ropičky na Javorový

# Přes Pulčínské skály a Makytu za panoramatickou krajinou Valašska

# Beskydský výlet se stanem po známých i neznámých stezkách a vrcholech

# Jarní valašské Beskydy se stanem

# Po dvou hřebenech Těšínských Beskyd přes Loučku, Filipku, Stožek a Sošov

# Z Bílé za trochou sněhu na beskydskou hraniční hřebenovku

# Novoroční výšlap na Radhošť v Beskydech a vzpomínky na 2020

# Přes zasněžené kopce Valašska ke Třem křížům na Stracenci

# Hledání jara a stezky na Nořičí hoře a Čertově mlýnu v Beskydech

# Jarní výlet po kopcích Vsetínských vrchů s výhledy na Beskydy

# Objevování neznačených beskydských vrcholů Slavíč, Kozí hřbety a Nad Kršlí