V Beskydech se nám už těžko hledají místa, kde bychom nebyli. Alespoň v jejich české části. Pokud plánujeme výlet po turistických značkách, těžko se vyhneme pro nás neznámým místům. Chodit po stejných trasách se časem trochu omrzí. Pokud tedy výlety někdo nebere ve sportovním duchu, což u nás nehrozí. Naším cílem není někam co nejrychleji vyjít, ale spíše se někam podívat. Nejlépe tam, kde jsme nikdy nebyli. Bloumám nad mapou a přemýšlím, kam vyrazit. Trochu si přeju, aby Beskydy byly trochu větší. Nebo aby se už konečně znovu dalo jet za hranice bez omezení nebo výtěru nosu. Jak bychom si teď rádi vyrazili třeba na Fatru. Stále mi nikdo nevysvětlil, jaký je důvod “zavření” hranic u evropských států, když je ten virus všude a zřejmě jen tak neodejde. No nic, Těšínské Beskydy budou muset pro tentokrát stačit.
Do Nýdku, odkud budeme vycházet, je to od nás docela dálka, ale hodina v autě uteče poměrně rychle. Auto necháváme na návsi a za chvíli už ukrajujeme první výškové metry výletu. Čekají na nás dva hřebeny. První se táhne od Polední, přes Hrbel, Loučku, Filipku, Čupel a Konihlavu na Velký Stožek, pod kterým se napojíme na druhý hřeben vedoucí po českopolské hranici přes Malý Stožek, Česlar, Velký a Malý Sošov do Beskydského sedla, kde z něj sejdeme dolů. Hraniční hřeben pro nás nebude neznámý, už je to totiž dva roky, kdy jsme jej přešli skoro celý z Třince do Jablunkova (výlet Zapomenutým hřebenem Těšínských Beskyd přes Velkou Čantoryji). Naopak novinkou pro nás bude úsek z Nýdku po Filipku.
Podzim je stále v plném proudu. Na nejvyšších vrcholcích Beskyd se sice drží sníh a občas i něco připadne, ale pomalu to zase roztává. Kde jsou ty časy mého dětství, kdy začátkem prosince i u nás v nížině nasněžilo a mohli jsme jít na běžky nebo stavět sněhuláka. Nemluvě o horách. První prosincový týden a louky se i na vršcích kopců stále zelenají. Přicházíme na první dnešní kopec, Polední, na kterém se nachází Památník legionářů a na stožáru nad námi vlaje česká vlajka. Zamyslíme se nad útrapami prvorepublikových hrdinů, které si z dnešního pohledu lze jen těžko reálně představit, a záhy už pochodujeme po široké lesní cestě, která nás zavede na Loučku.
Z Loučky máme nádherný výhled na velkou část Beskyd. Sedáme si na lavičku a koukáme přes údolí na Ostrý a Javorový. Sluneční paprsky se sem tam proderou přes zataženou oblohu a trochu nás zahřejí, zatímco si dáváme rohlík se šunkou. Z ničeho nic k nám přibíhá pes. Asi by si taky dal trochu sušené šunky, ale už jsme jí všechnu snědli, což zřejmě vytuší a po chvíli očuchávání zase odbíhá pryč k majitelům. Naše další kroky vedou na Filipku a dále pod Velký Stožek. Na pěšině pod vrcholem nás čeká trocha ledu a zbytky sněhu, takže je třeba jít opatrně. Až na vrchol Velkého Stožku stoupat nebudeme a odbočíme na červenou značku vedoucí po hranici.
Hraniční hřebenovka je o víkendech docela hojně navštěvovaná, takže klid, kdy jsme prozatím potkali pár turistů, vystřídá zástup převážně polských turistů. Nechybí ani kočárky. Na druhou stranu po široké cestě se jde poměrně rychle. Brzy stojíme na Velkém Sošově a odtud už nás čeká jenom klesání. Sjezdovky na polskou stranu jsou v plném proudu. Trochu zvláštní, když celou dobu jdeme v bahně a listí, po sněhu není ani památky a přijdeme k uměle zasněžené sjezdovce, kde se vozí hrstka lidí.
V Beskydském sedle hřeben opouštíme a po krátkém a prudkém klesání se dostáváme k prvním stavením Nýdku. Bohužel nás čeká docela dlouhý monotónní pochod po asfaltu, kterému se nedá rozumně vyhnout, ledaže bychom vyšli ještě na Velkou Čantoryji. To bychom se ale vrátili určitě za tmy, takže to necháme napříště. Slunce se pomalu sklání za obzor, zatímco přicházíme k autu. Tenhle výlet neměl ani tréninkovou povahu, ani jsme toho nic moc nového neviděli, ale lepší než sedět doma.
Praktické informace
Vzdálenost a časová náročnost:
Popisovaný výlet přes Loučku, Filipku, Stožek a Velký Sošov měří zhruba 20 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 850 výškových metrů a zabere Vám přibližně 5 hodin (náš souhrnný čas pohybu 4:03).
Proč jít:
- hezké výhledy na Beskydy
Doporučení:
- výlet lze o trochu prodloužit a pokračovat na Velkou Čantoryji, vyhnete se tak pochodu po asfaltu do Nýdku, ale počítejte s několika kilometry a dalším stoupáním (300 výškových metrů navíc)
Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz
Turistické výlety v Beskydech
# Jarní výlet přes Velký Javorník, Radhošť a Čertův mlýn
# Za nejprudším stoupáním v Beskydech na Smrk a přes Podolánky na Čertův Mlýn
# Za rozhlednami Súkenická a Miloňová ve Vsetínských Beskydech
# Sněhovým královstvím na Lysou horu, královnu Moravskoslezských Beskyd
# Za krásami Valašska po hřebenech Javorníků
# Za borůvkami a výhledy na Ropici, Kozí hřbet a Travný
# Lysá hora a Travný aneb beskydský okruh z Krásné na dopoledne
# Hřebenem Veřovických vrchů ze západu na východ
# Klasický beskydský okruh z Ostravice na Lysou horu a Smrk
# Beskydskou hraniční hřebenovkou po kolena ve sněhu na Bílý Kříž
# Podzimní putování se stanem po hřebenech Javorníků a Vsetínských vrchů
# Mrazivými Beskydy na Prašivou přes Ropičku a Kotař
# Zapomenutým hřebenem Těšínských Beskyd přes Velkou Čantoryji
# Zimní beskydská hřebenovka aneb z Ropičky na Javorový
# Přes Pulčínské skály a Makytu za panoramatickou krajinou Valašska
# Beskydský výlet se stanem po známých i neznámých stezkách a vrcholech
# Jarní valašské Beskydy se stanem
# Po dvou hřebenech Těšínských Beskyd přes Loučku, Filipku, Stožek a Sošov
# Z Bílé za trochou sněhu na beskydskou hraniční hřebenovku
# Novoroční výšlap na Radhošť v Beskydech a vzpomínky na 2020
# Přes zasněžené kopce Valašska ke Třem křížům na Stracenci
# Hledání jara a stezky na Nořičí hoře a Čertově mlýnu v Beskydech
# Jarní výlet po kopcích Vsetínských vrchů s výhledy na Beskydy
# Objevování neznačených beskydských vrcholů Slavíč, Kozí hřbety a Nad Kršlí
Komentáře
Pro odeslání komentáře musíte potvrdit, že nejste robot.