Jarní valašské Beskydy se stanem

Ležím na zádech a koukám, jak nám postupně zamrzávají zkondenzované kapky vody na plachtě stanu. Čekám, kdy ta ledová vrstva začne odpadávat na vnitřní stan. Okolní vzduch je docela mrazivý a slibovaná nula asi nebude. Koukám na mobil a jsou teprve tři ráno. Zima mi není, ale už tuším, že Nina bude ráno nadávat, že si musela dávat péřovku. Sliboval jsem jí totiž, že se ve spacáku bude dneska potit. Tak na to si asi bude muset ještě počkat. Zavírám oči, ale spát se mi nechce. Chvíli se pohybuju v takovém tom stavu, že trochu spím, ale když se probudím, tak mám pocit, že jsem vlastně vůbec nespal. V dáli skřehotá nějaký pták, převaluju se na bok a přeju si, abych ještě na chvíli usnul.

Na velikonoční pátek a sobotu jsme si opět naplánovali krátký dvoudenní trek v Beskydech se stanem (stejně jako minulý víkend Beskydský výlet se stanem po známých i neznámých stezkách a vrcholech). Tentokrát se vydáme do valašské části Beskyd a z Prostřední Bečvy vyrazíme na hřeben Radhoště, dále pak přes Pustevny na Čertův Mlýn, Martiňák, Kladnatou a na noc zakempíme na Vysoké. V sobotu ráno pak jenom přes Benešky a Kotlovou sejdeme zpátky k autu. Celkem nás čeká něco málo pod 40 kilometrů, většinu trasy i převýšení ujdeme v pátek odpoledne. V sobotu ráno nás čeká už jen pár kopečků na hřebenu a sestup k autu. Trasa se dá zvládnout při normální chůzi i za jeden dlouhý den, ale my se těšíme na liduprázdné večerní Beskydy i na západ a východ slunce, takže bereme stan a vyrážíme až odpoledne.

Nině konečně dorazil nový batoh, ale nové boty se opozdily, takže vyráží ve starých běžeckých botách s prasklou podrážkou. Doufám, že na kopcích už nebude moc sněhu, přeci jen celý týden bylo docela teplo. Vzpomínám, že minulý rok na hřebeni Velké Fatry už bylo sněhu minimum a my zbytečně tahali těžké pohorky (výlet Velikonoční výlet na Velkou Fatru od Ploské přes Ostredok na Krížnou), ale rok předtím byly na hřebenech Jeseníků ještě pořádné závěje (výlet Za pomlázkou a sněhem na hřeben Jeseníků). Filtr na vodu ani vaření nemáme, protože pořád leží v krabici v Praze a já si znovu vyčítám, že jsem ji nevzal s sebou. S vodou problém nebude, tu doplníme z pramene Rožnovské Bečvy pod Vysokou, ale horký čajík a teplá večeře a snídaně by se docela hodily.

V Prostřední Bečvě parkujeme u školy a vyrážíme po zelené turistické značce vstříc hřebenu Radhoště. Cesta ubíhá překvapivě rychle a než se nadějeme, sedíme u sochy Radegasta a dáváme si první svačinu dne. Obvykle je tu narváno, ale dneska tu sedí jen pár lidí. Po cestě na Pustevny jich mineme o trochu více, ale pořád je to slabý odvar oproti normálnímu stavu, kdy se od Radhoště po Pustevny táhne jedno dlouhé procesí stovek lidí. Kolem už skoro zrekonstruovaného Libušína pokračujeme na Čertův Mlýn. Lesní cesta sloužící jako běžkařská trasa je ještě pod sněhem. Sníh nás bohužel bude provázet až za Čertův Mlýn, skoro k Martiňáku. Mokrým ponožkám se proto asi nevyhneme.

Na Čertův Mlýn vede jedno z nejprudších stoupání v Beskydech, které je značeno turistickou značkou. Jde ale o poměrně krátký úsek, na kterém se překonává asi 150 výškových metrů, takže jsme za chvíli nahoře a pokračujeme směrem k Martiňáku. Sněhu podstatně přibylo a občas nás čekají nepříjemné úseky, kdy se pod sněhem skrývají kaluže. Potkáváme dva odvážlivce na kolech. Pominu to, že okolí Čertova Mlýna je Národní přírodní rezervací, kde je zakázána jízda na kole. Jeden na normálním kole, druhý na trekovém elektrokole z Mountfieldu, které táhnou rozbředlým sněhem do kopce za sebou. Překvapí nás otázkou, jestli je dál sníh. Nevím, jestli čekají, že s přibývajícími výškovými metry bude sněhu nějakým zázrakem ubývat. Uklidňuju je, že je ho nahoře ještě více. Přesto táhnou kola dále. To, že je pak potáhnou i z kopce dolů, jim asi nevadí. Zajímavá volba trasy. Zůstává mi rozum stát, vždyť ty kola do našeho setkání museli tlačit minimálně kilometr a další dva je ještě potáhnou. Tomu říkám odhodlání.

Martiňák je posledním místem, kde potkáváme větší množství lidí. Místní bufet je totiž otevřený, takže se na lavičkách srocují houfy lidí. My si na chvíli sedneme na vzdálenější lavičky a vychutnáváme si výhled na valašské kopečky i jednu Margotku napůl, která nám dodá trochu energie. Naše další kroky vedou po červené turistické značce, která míjí vrcholy Kladnaté, Grapy a Mečové a zavede nás na hlavní silnici mířící na Slovensko. Úzká pěšina vedoucí lesem občas nabídne i výhledy do krajiny, třeba na Lysou horu, Smrk nebo i na zasněžené vrcholky Malé Fatry.

Přebíháme silnici a pokračujeme po lesní cestě na Vysokou. Mohli bychom jít po značené trase přes Třeštík, ale bylo by to o dost delší. Takto nás čeká pořádné stoupání bukovým lesem k pramenu Rožnovské Bečvy. Ta cesta, co je značená v mapě, tu opravdu není. Stoupání nám dá zabrat natolik, že si sedáme na nedalekou lavičku a dáváme si večeři v podobě chleba se salámem. Využíváme pramen a rovnou si vyčistíme zuby. Nabereme vodu a pokračujeme od pramene podél řetězů na vrchol Vysoké. Myslím, že jde o jediný úsek v Beskydech, který je zajištěn řetězy. Máme v plánu postavit stan přímo na vrcholu Vysoké. Pokud si to dobře pamatuju, je tam ideální rovný plácek. Záhy ale zjišťujeme, že jsou na něm zbytky sněhu. Slunce ještě nezapadlo, tak se rozhodujeme, že ještě kousek popojdeme. Nakonec nacházíme místo nedaleko Polany, odkud máme pěkný výhled na hlavní vrcholy Beskyd i na Malou Fatru. Stavíme stan a záhy uleháme do spacáků.

Ráno je mrazivé a v noci jsem toho moc nenaspal. Nechce se mi z tepla spacáku, ale nesmím promeškat první sluneční paprsky, které ozařují okolní kopce. Mrznou mi ruce, ale mám pocit, že některé fotky by mohly být pěkné. Po chvíli se vracím za Ninou, která se ještě převaluje ve spacáku. Snídani si dáme až po cestě, až se trochu zahřejeme. Sklepávám námrazu ze stanu, házím vše do batohu a pokračujeme po hřebeni směrem k Soláni. Obvykle tu bývá spousta lidí a cyklistů, ale tentokrát jsme tu úplně sami. My a pár srnek, které vyrušíme za spánku.

Postupně se nám otevírají výhledy na hřeben Javorníků, který patří k našim oblíbeným (výlet Za krásami Valašska po hřebenech Javorníků). Večer jsme ještě měli bláhový nápad, že bychom mohli skočit na rozhlednu Miloňová (výlet Za rozhlednami Súkenická a Miloňová ve Vsetínských Beskydech), ale to ráno zavrhujeme a pokračujeme po naplánované trase. Cesta k autu uběhne velmi rychle. Je to totiž pořád z kopce. Kolem několika osamocených chat se tak dostáváme zpátky do údolí Rožnovské Bečvy a v devět ráno nasedáme do auta a míříme domů.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný okruh přes Pustevny, Čertův Mlýn, Kladnatou a Vysokou měří zhruba 37 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 1.500 výškových metrů a zabere Vám přibližně 10 až 11 hodin (náš souhrnný čas pohybu 9:09 s batohy).

Proč jít:

• parádní výhledy na Beskydy i na Malou Fatru
• trocha dobrodružství
• odpoledne a večer už většinou nikoho nepotkáte

Doporučení:

• trasa se dá absolvovat za den, my jsme šli na pohodu, opět jsme zkoušeli nový stan a spacáky, takže jsme si výlet rozdělili na sobotní odpoledne a nedělní ráno
• na trase je spousta zdrojů vody (ať už v chatách nebo z přírodních zdrojů), takže nemusíte tahat velké zásoby
• občerstvit se dá na například Pustevnách, na Martiňáku, nebo pokud trochu odbočíte tak na Třeštíku
• na trase počítejte s větším počtem turistů, obzvláště o víkendu (s odpolednem se ale postupně vytratí)
• pokud máte rádi frgály a jedete autem, zastavte se na Dolní Bečvě v prodejně Valašské dobroty při cestě z Rožnova hned na začátku Dolní Bečvy vedle kempu Pod Lipami – 49.4576097N, 18.1878900E), nebudete litovat

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Turistické výlety v Beskydech

# Jarní výlet přes Velký Javorník, Radhošť a Čertův mlýn 

# Za nejprudším stoupáním v Beskydech na Smrk a přes Podolánky na Čertův Mlýn

# Za rozhlednami Súkenická a Miloňová ve Vsetínských Beskydech 

# Sněhovým královstvím na Lysou horu, královnu Moravskoslezských Beskyd

# Za krásami Valašska po hřebenech Javorníků

# Za borůvkami a výhledy na Ropici, Kozí hřbet a Travný

# Lysá hora a Travný aneb beskydský okruh z Krásné na dopoledne

# Hřebenem Veřovických vrchů ze západu na východ

# Klasický beskydský okruh z Ostravice na Lysou horu a Smrk

# Beskydskou hraniční hřebenovkou po kolena ve sněhu na Bílý Kříž

# Podzimní putování se stanem po hřebenech Javorníků a Vsetínských vrchů

# Mrazivými Beskydy na Prašivou přes Ropičku a Kotař

# Zapomenutým hřebenem Těšínských Beskyd přes Velkou Čantoryji

# Zimní beskydská hřebenovka aneb z Ropičky na Javorový

# Přes Pulčínské skály a Makytu za panoramatickou krajinou Valašska

# Beskydský výlet se stanem po známých i neznámých stezkách a vrcholech

# Jarní valašské Beskydy se stanem

# Po dvou hřebenech Těšínských Beskyd přes Loučku, Filipku, Stožek a Sošov

# Z Bílé za trochou sněhu na beskydskou hraniční hřebenovku

# Novoroční výšlap na Radhošť v Beskydech a vzpomínky na 2020

# Přes zasněžené kopce Valašska ke Třem křížům na Stracenci

# Hledání jara a stezky na Nořičí hoře a Čertově mlýnu v Beskydech

# Jarní výlet po kopcích Vsetínských vrchů s výhledy na Beskydy

# Objevování neznačených beskydských vrcholů Slavíč, Kozí hřbety a Nad Kršlí