Pokus o Rainbow Lake a relax ve Whistleru

I když je cíl relativně blízko, tak do něj někdy prostě nedorazíte. Špatné počasí jde překousnout, obtížnost výletu jde překonat, nemoc jde alespoň na chvíli zahnat práškama. Pokud se ale sejdou všechny faktory dohromady, je asi lepší to zabalit a vyhlížet lepší dny. V podobném duchu by se dal shrnout náš pokus o výlet k Rainbow Lake nad Whistlerem. Už před odjezdem do Kanady nevypadalo počasí růžově a předpověď na všechny dny ve Whistleru slibovala déšť a teploty od nuly do deseti stupňů. Navíc zima byla ve Whistleru poměrně dlouhá, napadly tuny sněhu a většina výletů, na které jsem chtěl vyrazit, byla pod sněhem, což by samo o sobě nebyl problém, ale drápat se v dešti a mlze ve sněhu, abychom se podívali zblízka na mrak, není zrovna to, co vyhledáváme. Z některých výletů (Wedgemount Lake, Iceberg Lake, Conflict a Ring Lake nebo Panorama Ridge – všechny reálně schůdné nejdříve v půlce července) proto sešlo a bylo třeba se spokojit s menšími cíli jako například Rainbow Lake. To, že i jezero západně od Whistleru, bude možná nedosažitelným cílem, dávala tušit informace na webu, že jeden z mostů přes říčku Gin and Tonic Creek je přes zimu snesen a bude zpět instalován až v létě. No nic, je třeba se řídit tradičním heslem, dojdem, kam dojdem. Když se ale k uvedeným podmínkám přidá ještě bacil, vypadá to, že daleko to nebude.

Dneska navíc jdeme ve větší skupině, takže obavy ze zklamání ostatních jsou o to větší. Na začátku trasy jsme na informační tabuli opět upozorněni na snesený most. Můj plán spočívá v přejití říčky po sněhu, prý se to dá. Kousek od startu nás čekají Rainbow Falls na říčce Twentyone Mile Creek, která by nás měla doprovázet až k Rainbow Lake. Po krátké pauze u vodopádů následuje nejprve štěrková lesní cesta a poté už úzký chodníček vinoucí se hlubokým lesem. Občas máme výhled zpět do údolí na Whistler, ale hory nad ním halí nízko položené mraky. Naštěstí ale ještě neprší, takže pokračujeme dále po mírně nakloněné pěšině vzhůru.

Po pár kilometrech přicházíme k prvním větším závějím a také k prvnímu mostku. Nina nevypadá nejlépe a do celkové únavy se přidaly i zažívací obtíže. Ještěže je vedle mostku kadibouda. Po krátké přestávce pokračujeme kolem dalšího vodopádu lesní pěšinou, která se po chvíli mění ve sněhový chodník. V některých částech se začínáme docela nebezpečně hluboko propadat. Zároveň potkáváme i dvě turistky, od kterých se dozvídáme, že ke snesenému mostu došly, ale už neměly moc odvahu přejít po sněhu nad hučící vodou. Hmm. Pokračujeme ještě kousek po sněhu, ale nakonec to vzdáváme. Propadat se po pás nemá moc smysl, navíc Nině skutečně není dvakrát dobře. Stejnou cestou tak míříme zpátky dolů. „Stejně bychom nahoře toho moc neviděli“, utěšuju sám sebe. Mrak nad Whistlerem, ze kterého začíná pršet, mi dává za pravdu.

Odpoledne je Nině už trochu líp, takže volíme alespoň večerní procházku centrem Whisleru, kam to máme z ubytování asi 10 minut a následně naše kroky směřují k Lost Lake, kde si sedáme na pařez a vychutnáváme si zapadající slunce. Přemýšlím, kde se v předpovědi počasí stala chyba, ale určitě si nestěžuju.

Následující den už ale předpověď docela vychází, takže prší celý den, na druhou stranu ale aspoň máme možnost se trochu vyléčit. Den na to se počasí zase trochu umoudří, takže si půjčuju sjezďáka a jdu okouknout místní celosvětově známý bikepark. Po celém dni ježdění mě docela pekelně bolí ruce, na to, že je otevřený dva týdny, jsou tu rolety jako v českých bikeparcích po celé sezóně bez údržby. Ale bylo to fajn, zalítal jsem si, sjel traily, které jsem vídal jenom na videu a zjistil, že skoky na A-line jsou trochu větší než na videích, což ale u většiny příliš nevadilo.

Praktické informace

Vzdálenost:

Trasa k Rainbow Lake a zpátky, kam jsme nedošli, měří zhruba 18 kilometrů a nastoupáte na ní okolo 900 výškových metrů.

Další (užitečné) informace:

trasu můžete protáhnout dále k Hanging Lake anebo na Rainbow Mountain
poslední most před Rainbow Lake přes Gin and Tonic Creek se na zimu snáší a instaluje se většinou na konci června či začátku července, před výletem si proto zjistěte, zda už byl nainstalován (v opačném případě je překonání říčky trochu obtížnější)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz