Stovka kamzíků na travnatých svazích Monte Camicia v Apeninách

Náš poslední den ve středních Apeninách jsme se rozhodli věnovat výstupu na Monte Camicia, která se nachází nad planinou Campo Imperatore v masívu Gran Sasso d’Italia a dosahuje výšky 2.564 metrů. Zároveň se jedná o nejvyšší vrchol hřebene, který na severní straně ohraničuje Campo Imperatore a je spojený s nejvyšší horou Apenin, Corno Grande. Naše cesta začíná na parkovišti u chaty Rifugio Fonte Vetica přímo na jihovýchodním svahu Monte Camicia, která se nyní tyčí o zhruba 1.000 metrů nad námi. Ranní mlha se ještě stále drží nad rozsáhlou planinou Campo Imperatore, zatímco začínáme stoupat po travnatém úbočí vzhůru. Teploměr v autě ukazoval nulu, takže se snažíme jít trochu svižněji, abychom se trochu zahřáli.

Cíl budeme mít po celou dobu výstupu stále před námi. Zpočátku se zdá, že se vrchol vůbec nepřibližuje, ale stačí se ohlédnout za sebe a je jasné, že už jsme toho od parkoviště nastoupali docela hodně. Na vrchol to máme zhruba 3 a půl kilometru, přičemž v plánu je následně pokračovat východním směrem přes Monte Tremoggia do sedla Sella di Fonte Fredda a poté zpět dolů k autu. Slunce už pomalu rozpustilo ranní mlhu a nebe je skoro bez mráčku. Po zkušenostech z minulých dní však nepochybuji, že se s polednem nějaké mraky opět objeví. Kolem nás je hrobové ticho a absolutní bezvětří. Když se na chvíli zastavíme, dostaví se ten pocit, kdy je ticho paradoxně ohlušující.

Tempo máme svižné, ale cesta nahoru není zrovna dvakrát záživná. Travnatý svah spolu s pěšinou stoupají stále vzhůru k vrcholu, stejně jako my. Za obzorem se pěšina láme do příkřejšího stoupání, ale jen na chvíli. Náš postup vzhůru pozoruje zvědavý kamzík, který nás nechá přijít až téměř k němu, aby následně odběhl kousek výše. Jakoby nám chtěl říci, že pro něj je snadné běhat nahoru a dolů a nechápe, proč do toho kopce tak supíme. To už se však dostáváme až ke špičatému hřebenu, který se na druhé straně láme a jeho skalní stěna padá o kilometr dolů. Pod ní se pak rozprostírá lehce zvlněná nížina, která končí na pobřeží Jadranského moře.

Moře nás ale čeká až zítra. Teď tu před námi stojí už jen vrcholová partie Monte Camicia. A s ní i více než stovka kamzíků, kteří se pasou nebo odpočívají na travnaté strání pod vrcholem. Tolik kamzíků najednou jsme tedy ještě neviděli. Někteří nás nedůvěřivě pozorují, jiným je to úplně jedno a dál přežvykují stohy trávy nebo spokojeně odpočívají. Snažíme se jít od nich co nejdál, abychom je nerušili, ale přesto některá mláďata prchají doprostřed stáda. Snad se jim nic nestane.

Z vrcholu máme parádní výhled na všechny světové strany. Hluboko pod námi se rozprostírá planina Campo Imperatore, na které jsme nechali stát naší Pandu, kterou teď jen stěží rozeznáme. Rovněž máme výhled na skoro všechny hory, které jsme v Apeninách navštívili. Corno Grande (příspěvek) je kousek vedle nás a nejde jej přehlédnout, Monte Acquaviva (příspěvek) v masívu Majelly je naopak jen těžko rozeznatelná, ale je tam, a Monte Velino a Monte Cafornia (příspěvek) na obzoru o trochu převyšují okolní pás hor. Na vrcholu jsme bohužel vystaveni ledovému větru, který není příliš příjemný. Přesto se zdržíme na čtvrt hodinku, abychom se nasvačili a užili si parádní rozhled než přijdou mraky, které se hromadí pod námi.

Zpáteční cesta vede po hřebenu přes Monte Tremoggia a je příjemnou procházkou po travnatých stráních. Mraky se naštěstí zastavily pod hřebenem, takže jsme svědky nádherné podívané. Pochod po hřebenu po klikatící se pěšině ubíhá příjemně rychle. Pohled dolů však prozrazuje, že pláň Campo Imperatore je ještě hluboko pod námi, což dává tušit, že naše kolena si docela užijí. Naštěstí to k autu není daleko. Navíc kvůli krátké délce dnešního výletu máme volné odpoledne, takže se můžeme těšit na pravou italskou zmrzlinu, což dělá sestup ze sedla Sella di Fonte Fredda o dost veselejší.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Okružní trasa s výstupem na Monte Camicia a Monte Tremoggia měří zhruba 9 kilometrů, nastoupáte na ní okolo 1.000 výškových metrů a zabere Vám přibližně 4 až 5 hodin (náš čas pohybu 3:00).

Proč jít:

poměrně nenáročný výstup s nádhernými výhledy
na Campo Imperatore potkáte spoustu krav, koňů i ovcí, ve vyšších polohách s trochou štěstí pár kamzíků

Doporučení:

na popisované trase si vystačíte s teniskami s dobrou podrážkou (pohorky netřeba)
pokud vyhledáváte náročnější výlety a nebojíte se trochu lezení, můžete do popisovaného okruhu přidat i sousední Monte Prena, počítejte však, že sestup z Monte Camicia západním směrem je trochu náročnější (hodně prudký s lezeckými úseky v sypající se suti), proto je vhodné nejprve vystoupit na Monte Prena a následně pokračovat na Monte Camicia

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz