Knutshøe mezi jezery Gjende a Leirungen v národním parku Jotunheimen

Tak dneska konečně doputujeme do národního parku Jotunheimen. Moje střevní potíže sice nejsou ještě úplně minulostí, ale už je to trochu lepší, takže kromě vodopádů (příspěvek) můžeme pokukovat po okolních horách a přemýšlet, na kterou z nich dneska vystoupíme. Počasí nemá být o moc lepší než včera, takže budeme muset zvolit nějakou z těch nižších. V úvahu připadá Bitihorn nebo Knutshøe. Obě se nacházejí na naší cestě, takže uvidíme, jak se bude tvářit počasí až okolo nich budeme projíždět. Rozhodování je nakonec poměrně snadné. Zastavení pod Bitihornem vypadá nějak následovně: jeden stupeň nad nulou, poletující sníh, temná mračna nad námi, vrchol v mraku a ostrý vítr. Směrem na sever, kde se nachází i Knutshøe, to ale vypadá, že by mohlo být počasí příznivější. Tak to zkusíme, horší to snad nebude.

Projíždíme po náhorní plošině a po chvíli se před námi objeví mezi okolními velikány také malý hřeben, jehož nejvyšším bodem je právě Knutshøe. Štěstí nám, zdá se, přeje, protože na něj v některých chvílích svítí sluníčko. Přitom všude jinde je hodně zamračeno. Paráda. Rychle než to přejde. K dokreslení norského červencového počasí přebíhá silnici kousek před námi stádo sobů a po chvíli zase mizí za vedlejším kopcem. To už ale přijíždíme na malé parkoviště a je čas nasoukat se do našeho nejteplejšího oblečení. Ke slovu přicházejí zimní bundy, zateplené kalhoty, čepice a rukavice. Po pár minutách můžeme vyrazit.

Mračna nad námi se trochu protrhávají, aby za chvíli opět zahalily okolní hory. Naštěstí ale neprší a hřeben před námi také není obklopený mraky. Pěšina nás vede přímo k úvodní skalce, kterou hřeben Knutshøe začíná a kterou je třeba překonat. V jednom krátkém úseku si musíme trochu pomoci rukama, abychom se dostali nahoru. Skalní úsek úspěšně překonáváme a otevírá se nám nádherný pozvolně stoupající hřeben, který nás zavede na vrchol Knutshøe.

Nabíráme docela rychle výškové metry a řeka pod námi vinoucí se pláněmi se stává menší a menší. Za jedním z předvrcholů se pod námi objevuje tyrkysové jezero Leirungen a za ním podlouhlé Gjende. Túra na Knutshøe je někdy prezentována jako alternativa k turisticky daleko populárnějšímu Besseggennu (příspěvek), jehož hřeben nyní máme přímo naproti nás za jezerem Gjende. Zatímco z Knutshøe máte parádní výhled na jezera Leirungen a Gjende, z ikonického hřebene Besseggen vidíte právě na podlouhlé Gjende z druhé strany a Bessvatnet. Na obou výletech proto uvidíte jezera odlišných barev, každý stojí za to, ale přesto jsou trochu odlišné a nejde říct, na který z nich se vydat. My jsme se proto, hlavně kvůli špatnému počasí, vydali na oba. Pokud ale neholdujete vysokému počtu lidí, vydejte se spíše na Knutshøe.

Po překonání předvrcholu se před námi objevuje vrcholová homole Knutshøe. Nejprve musíme trochu sejít do sedla, abychom mohli pokračovat po černé skále na vrchol. Na některých místech opět využíváme naše ruce a po pár minutách již stojíme na vrcholu. Vítr nabírá na intenzitě, je proto načase najít závětří a pustit se do vrcholové svačiny. Sedáme si za velkou skálu s výhledem na jezera pod námi a žmouláme naší oblíbenou kombinaci chleba s nutelou. Zároveň zkoumáme, kam povedou naše další kroky, ale ve skutečnosti není moc co zkoumat. Prostě pořád dolů po hřebeni až k hladině jezera Leirungen.

Vítr skutečně zesílil a začíná trochu pršet. Nasadíme proto rukavice a kapuce a pokračujeme skalnatým hřebenem dolů. Každých pár desítek metrů se nabízí ideální místo na fotku s jezerem Gjende v pozadí. Nenechávám se zlákat, kdo pak má ty fotky vybírat. U jednoho z kamenů se už ale zastavit musíme, tady to bude ideální.

Dosažení říčky pod námi, která spojuje jezera Gjende a Leirungen, značí polovinu našeho výletu. Pěšina vedoucí pod vysokou skalní stěnou Knutshøe, na které jsme před chvílí stáli, nás zavede údolím až k výchozímu bodu dnešní trasy. Cesta podél říčky a následně širokými pláněmi je poměrně monotónní, ale ubíhá docela rychle. Škoda, že tu nebyli další sobi.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný okruh přes Knutshøe měří zhruba 13 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 600 výškových metrů a zabere Vám přibližně 4 a půl hodiny (náš čas pohybu 3:37).

Proč jít:

  • nenáročná trasa
  • parádní výhledy
  • oproti sousednímu Besseggenu výrazně méně turistů

Doporučení:

  • parkoviště u začátku trasy má velmi omezenou kapacitu (cca 15 míst), pokud je hezky, velmi rychle se naplní, proto se vyplatí si přivstat (na druhou stranu není problém parkovat na kraji cesty)
  • výstup není technicky náročný, na dvou místech (při začátku stoupání a před vrcholem) budete muset použít při stoupání ruce
  • vystačíte si s teniskami s dobrou podrážkou

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Trasa na Knutshøe v národním parku Jotunheimen v Norsku
Trasa na Knutshøe v národním parku Jotunheimen v Norsku (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)