Trek přes hřeben Besseggen v národním parku Jotunheimen

Když dáte do Googlu vyhledávat „Norsko“, na prvních místech vyskočí fotka hřebene se dvě různě barevnými jezery a zástupem turistů. Přechod hřebene Besseggen nad jezery Gjende a Bessvatnet je skutečně jedním z nejpopulárnějších výletů v Norsku. Původně jsme jej ani neměli v plánu absolvovat, ale zamračené počasí rozhodlo za nás. Okolní vrcholy, na které jsme si brousili zuby a mačky, byly bohužel pod jednolitou vrstvou dešťových mraků, takže jsme se nakonec rozhodli pro tuhle velmi populární túru. Vzhledem k tomu, že mělo být zamračeno a hrozil déšť, nemuselo by s námi jít hodně lidí.

Výlet přes Besseggen začíná pro většinu turistů v osadě Memurubu zhruba v půli jezera Gjende. Dopravit se do Memurubu je možné pěšky nebo lodí z přístaviště Gjendesheim. My jsme se rozhodli trochu pošetřit nohy a koupili si lístky na loď, která nás dopraví z Gjendesheimu do Memurubu (2 x 160 NOK). Náš příjezd autem do Gjendesheim ukazuje, že máme staré informace a u přístavu se dá od roku 2019 parkovat pouze krátkodobě. Takže nás čeká cesta zase zpátky na asi 2 kilometry vzdálené záchytné parkoviště (za 150 NOK na den), odkud nás k lodi zaveze autobus. Asi nemusím zdůrazňovat, že s touto komplikací přijíždíme tak akorát včas, abychom loď stihli. Představy, že dneska tu bude málo lidí, se ne úplně naplňují, protože člun je na hranici své kapacity. Cesta přes půlku jezera Gjende trvá asi 15 minut, v rámci kterých jsme z okolních obrazovek několikrát upozorněni na všemožné obtíže a nástrahy, které nás mohou dnes potkat. Například na to, že trasa měří neskutečných 14 kilometrů a že musíme být v dobré kondici, jinak riskujeme život a možná zemřeme. Asi tu mají své zkušenosti.

Naší taktikou je vyrazit od lodi svižným tempem, abychom za zády nechali celý dlouhý vláček turistů. Úspěšně se nám to daří. Do kopce valíme jak dvě fretky. Bohužel se záhy ukazuje trhlina v našem plánu, protože po půlhodině začínáme potkávat poslední lidi z lodě, která jela před hodinou. V té samé chvíli nás upozorňuje cedulka na to, že pokud jsme šli od přístavu v Memurubu déle než dvě hodiny, máme se otočit a vrátit, protože už to dneska do Gjendesheimu nestihneme. Náš čas je dobrý, akorát začíná trochu poprchávat. První výhledy na podlouhlé tyrkysové jezero Gjende to ale vyrovnávají. Naproti jezera se hrbí hora Knutshøe, kterou. jsme navštívili před pár dny (příspěvek).

Mraky se drží nad námi a my máme výhled prakticky na celou dnešní trasu. Čeká nás pár kopečků a pak výšlap po hřebeni Besseggen na nejvyšší bod dnešní trasy, horu Veslfjellet. Množství lidí se tak akorát rozprostírá po celé trase. Moc si nedokážu představit, že by jich tu bylo ještě více. Napadá mě srovnání s cestou mezi Pustevnami a Radhoštěm v Beskydech, kde se o prázdninách není radno vydávat. Tady na tom budou asi podobně.

Přicházíme do sedla Bandet, které odděluje jezera Bessvatnet a Gjende. Zatímco Gjende je hluboko pod námi, k hladině temně zbarveného Bessvatnetu můžeme snadno sejít. Nad námi stoupá kamenitý hřeben Besseggenu a je jasné, že na některých místech budeme asi muset použít i ruce. Jednu paní to vyděsilo natolik, že si sedla na kámen a rozbrečela se, že dál nejde. Zdá se, že ta varování na lodi nebyla od věci. Hřebínek může lovcům selfie připadat exponovaný, ale není. Je dostatečně široký, nejde nikam spadnout a i ty ruce použijete spíše sporadicky na zhruba dvou místech.

Máme štěstí, protože na vyhlídkové místo docházíme v momentu, kdy tu nikdo není. Jezera pod námi jsou skutečně impozantní a není divu, že je tento výlet velmi oblíbený. Je čas dát si svačinu. Nacházíme si pěkné místo na kameni na straně hřebene, ze kterého nelze nepozorovat kromě okolní krajiny také ostatní turisty. Zdá se, že platí, čím více lidí, tím víc debilů. Samozřejmě, že někdo vytáhne dron a začne s ním létat nad hlavami ostatních. Samozřejmě, že někteří jedinci řvou a smějí se, jakoby tu byli sami. K tomu všemu přichází autobus halekajících českých turistů. Trochu se stydím. Čas opustit cirkus.

Za kamennou mohylou na vrcholu Veslfjellet na nás na pár minut vysvitne i sluníčko a dlouhé klesání k přístavu Gjendesheim ubíhá hned rychleji. Před námi se otevírají hezké výhledy na pláně Jotunheimenu, hory jsou dneska bohužel v mracích.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaná trasa přes Besseggen měří zhruba 14 kilometrů, nastoupáte na ní okolo 1.100 výškových metrů a zabere Vám přibližně 5 a půl hodiny (náš čas pohybu 3:49).

Proč jít:

jeden z nejznámějších výletů v Norsku
hřeben dělící dvě jezera s různou barvou
hezké výhled na národní park Jotunheimen

Doporučení:

trasu lze absolvovat i bez plavby lodí přes část jezera Gjende, z Gjendesheim se totiž dá jít po pravém břehu jezera do Memurubu, k délce si připočtěte dalších 11 kilometrů navíc a další 3 hodiny chůze
od roku 2019 nelze parkovat dlouhodobě (déle než 30 minut) na parkovišti v přístavu Gjendesheim, ale musíte využít záchytné parkoviště u odbočky do Gjendesheim, které je zpoplatněno částkou 150 NOK (teoreticky lze nechat auto i u nedalekého kempu bez poplatku a dojít do Gjendesheim pěšky, cca 3 kilometry, nebo využít kyvadlový autobus ze záchytného parkoviště)
když jsme o pár dní později projížděli za slunečného počasí kolem parkoviště, které je výchozím bodem pro všechny, kdo přijedou autem, bylo beznadějně plné a lidi parkovali i u krajnice (bavíme se o stovkách aut); je proto třeba počítat s tím, že na tomto výletě sami rozhodně nebudete
na některých částech hřebene budete potřebovat i ruce