Ostrov Skye aneb naše mlhavodeštivá tečka za Skotskem

Ostrov Skye se nám zřejmě rozhodl ukázat, že ve Skotsku může být ještě daleko hnusnější počasí, než jsme doposud měli tu čest poznat. Na Skye jsme původně měli vyhrazeny tři dny, nicméně včerejší nečekaný výlet na Beinn Liath Mhor nám jeden z výšlapů na Skye eliminoval. Původně bylo v našem plánu vystoupit jeden den na vrchol Sgùrr na Banachdaich a druhý den na Blà Bheinn v pohoří Cuillin. Každý den bychom pak navštívil nějaká zajímavá místa, kterých je na Skye plno a která přitahují každoročně davy turistů. Realita však byla jiná. Oba dva dny zahalily ostrov husté mraky, které se držely zhruba ve 400 metrech nad mořem. Doslova neproniknutelná hradba. Čas na plán B. Přidáme se k davům turistů a pojedeme po „instagramových“ senzacích ostrova Skye. V následujícím příspěvku spojím oba dva dny na Skye dohromady. Přeci jenom fotit stále mraky, není zrovna ideální a oko čtenáře příliš nenadchne (tak aspoň ovce na cestě ve zpětném zrcátku).

Jako první máme v plánu navštívit skalní útvar pod horou Storr označovaný jako Old Man of Storr. Při příjezdu k malému parkovišti opravdu hustě prší. Zjišťujeme, že nemáme, kde zaparkovat. Ok, tak to postavíme na cestu, jako dalších asi 20 aut před námi. Zastavujeme na kraji cesty a sedíme. Prudký déšť buší do střechy našeho auta. Zatím si teda ty skály mohu jenom představovat, protože nalevo od nás je neproniknutelný mrak. „No nic, čas na svačinu.“ říkám svým spolucestovatelům v naději, že po chvíli přestane pršet. „Vždyť si před půlhodinou snídal.“ ozývá se ze zadního sedadla. Je třeba se zabavit něčím jiným, třeba „turisty“, kteří mají stejný cíl jako my. Někteří jenom zastaví na okraji cesty na minutu a asi s vědomím, že dneska to na Instagramu nevynese dostatek lajků odjíždějí zase v dál. Po chvíli však před námi zastavuje auto, ze kterého za pořádného slejváku vystupuje paní ve vlněném svetru, riflích a nízkých teniskách značky Converse, s pánem v kabátu, rovněž v teniskách, a vydávají se neohroženě vzhůru do kopce. V té chvíli se vsázíme, za jak dlouho se vrátí. Ke skalám a zpět je to zhruba tři kilometry. Zpátky jsou zhruba za 10 minut. Zajímá mě, jak velkou zásobu tenisek a ponožek mají v kufru, nebo jestli jsou pak celý den v těch mokrých botách a ponožkách. Odpověď však zůstane viset s jejich odjezdem ve vzduchu a jelikož asi pršet nepřestane, tak zvedáme naše zadky a vyrážíme vzhůru. Naštěstí se počasí trochu umoudří, takže prší už jenom trochu.

Podle mapy a Instagramu zjišťujeme, že dalším populárním místem jsou pobřežní útesy a místo Kilt Rock s vodopádem padajícím z útesu do moře. Přijíždíme na parkoviště, vyhlídka je od nás zhruba 50 metrů. Tomu říkám cestování.

Hezké by to mohlo být podle fotek také na místě zvaném Quiraing. Stoupáme úzkou cestou do sedla, které je doslova obsypáno auty. Tady nezaparkujeme, ani nemám nervy to zkoušet. Pokračujeme proto k našemu dalšímu populárnímu cíli jménem Fairy Glen. Situace je stejná, ale malé kopečky lákají k prozkoumání, takže se vecpu někde mezi rybník a cestu, což se mi málem vymstí, protože po vystoupení skoro v rybníku skončím.

Náš další cíl je maják na místě zvaném Neist Point. Zaparkovat na kopci naproti je opět docela problém. To víte, spousta asijských turistů. Naštěstí chytáme flek a vyrážíme nejprve z kopce dolů a pak zase nahoru. Navíc vychytáváme zrovna dobré počasí. Co se to děje? Slunce, to už jsme dlouho neviděli. Místo k majáku vyrážíme na protější kopec An t-Aigeach, ze kterého bude super výhled.

Následující den ráno zjišťuji, že včerejší večerní modlení za lepší počasí evidentně nevyšlo. To mě neodradí, na hřebenu Cuillin přece bude svítit slunce a pod námi budou ty dešťové mraky. Čas vyrazit, protože tam bude určitě hodně lidí. Volba padá na Sgùrr na Banachdaich, přeci jenom objíždět celý ostrov na Blà Bheinn, abychom zjistili, že je tam stejný mrak v jiném odstínu šedé, nám nepřijde efektivní. Na malém parkovišti, kde jsme sami se mě Nina ptá, kde to je. Ukazuji jí, že před námi je hora, jejíž vrchol je zhruba 600 metrů nad mořem. „Aha, té sem si nevšimla. A my jdeme do 900?“ ptá se mě s udivením. „Kam dojdem, tam dojdem,“ pravidlo předchozích dní se prostě uplatní i dneska.

Zkrátím to, dopadlo to tak, že jsme vyšli do sedla zhruba v 600 metrech nad mořem, kde se další snažení zdálo zbytečné. Stejně když vyjdeme nahoru uvidíme tak leda mrak zblízka. „Srát na to.“ jdeme dolů. Aspoň jsme se prošli. Zpátky mě hora ztrestá za sprostá slůvka a já se projedu po skotském bahýnku o pár metrů dolů. Skutečně to vypadá jako bych se posral. Tohle bude asi problém vyprat z té zářivě zelené bundy.

Ach jo, co je na tom Instagramu dál? Kašleme na Instagram a zastavujeme u prvního kopce, který není zahalen mrakem a jdeme nahoru. Pravda, není to kopec velký, ale i to se počítá. Náš výstup je bedlivě sledován obyvateli zdejší louky. S obavami čekají, zda tenhle kopec pokoříme. Louka skrývá pár nástrah. Přeci jen propadnout se i na louce po lýtko do bažiny jsme nečekal. Naštěstí však vše končí zdárně a my stojíme na vrcholku kopce, který se podle mapy jmenuje Beinn Bhuidhe a jeho vrchol se tyčí v závratných 179 metrech nad mořem.

Poslední naší zastávkou na ostrově Skye je Coral Beach, na které pomyslně zakončujeme náš skotský výlet. Aspoň neprší.

Praktické informace

Proč jet:

  • Skye musí být super, když vám vyjde počasí
  • určitě si naplánujte výlety v pohoří Cuillin, podle fotek by mělo stát za to

Doporučení:

  • na Skye se opravdu nevyhnete značnému počtu turistů i mimo sezonu
  • i na známých místech se vám budou hodit klasické pohorky a nepromokavé oblečení
Místa zmiňovaná v příspěvku
Pamětihodnosti na ostrově Skye zmiňované v příspěvku (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)

Podívejte se také na ...

Pokud se ti naše stránky líbí, dej o nich vědět svým známým! Díky.