Značenými i neznačenými stezkami Krušných hor na Plešivec a rozhlednu Pajndl

Z polní cesty přecházíme na pěšinu vedoucí přes louku do lesa a po prvních dvaceti metrech ve vysoké trávě mám durch promočené tenisky. To není zrovna ideální začátek výletu, jelikož před sebou máme ještě více než 25 kilometrů. Možná za chvíli zase uschnou, ale v posledních dnech řádně pršelo, takže mi to dneska bude v botách asi trochu čvachtat. Nejdek jsme nechali za sebou a po neznačené pěšině se noříme do krušnohorských hvozdů. Prvním naším dnešním cílem bude skupina několika skal, která nese jednotný název Trousnická skála. Z Nejdku k ní vedou turistické značky docela krkolomně, takže jsme zvolili kombinaci lesních cest a pěšin, kterými si ušetříme docela dost kilometrů. První z nich je stará lesní cesta do vesničky Oldřichov, která se v současnosti smrskla na úzkou pěšinu a moc lidí po ní nechodí. Vyskládané kameny okolo ní však dávají tušit, že tato cesta měla větší význam v dobách, kdy se okolní kopce hemžily horníky. Přemýšlím, jak dlouho muselo trvat vyskládat tyhle kamenné valy, vždyť některé kameny musí vážit i metrák.

Za Oldřichovem se ze silnice opět noříme do lesa a pokračujeme podél hučícího potoka vzhůru. V jednom místě se jeden z jeho přítoků valí po pěšině, takže nás čeká přeskakování po kamenech. Přemýšlím, jestli už to není v mém případě jedno, ale na druhou stranu mám pocit, že mi boty začínají pomalu vysychat, takže v nich nebudu znovu zbytečně vytvářet jezero. Po zapomenuté lesní pěšině se dostáváme na Trousnickou silnici, která vede kousek od skal. Stačí se za rohem napojit na modrou turistickou značku a za pár minut už stojíme pod Trousnickou věží, která vybízí k vylezení. Při svačině přemýšlím, kudy nahoru a vybírám si nejlehčí roh a po pár lezeckých krocích jsem nahoře. Výhled shora sice za moc nestojí, ale pořád lepší než ten zdola.

Posilnění svačinou se vydáváme kolem několika skal dolů z kopce a čeká nás dlouhý přesun po asfaltové silnici do vesničky Pstruží pod Plešivcem. Když jsem plánoval výlet někde v Krušných horách, tak jsme většinou narazil na problém, že hodně turistických značek vede po asfaltových cestách. A to nás moc nebaví. Proto jsme ze začátku zvolili neznačené cesty a byly super, ale teď už nám toho na výběr moc nezbývá. Moc nechápu, proč nevedla turistická značka z Nejdku po trase, kterou jsme zvolili my. Kdo by se chtěl přece vláčet po asfaltu? Rovinka před námi vybízí k povídání, takže detailně probereme náš nepálský výlet, abychom stejně uzavřeli, že v současné době nemá smysl nic moc plánovat, protože nikdo neví, co bude za měsíc.

Pro sestup do Pstruží volíme místo Ferdinandovy silnice lesní cestu Uhlířka, ale není to moc dobrá volba. Sice jsme si pár set metrů ušetřili, ale cesta je totálně rozjebaná od lesáků, takže náš čeká spousta bahna. Byla to sice kratší, ale o to horší cesta. Konečně ale stojíme před Plešivcem a to, co jsme před chvíli sešli dolů, budeme muset zase zpátky nastoupat. Cesta vzhůru nabírá prudký sklon, ale jenom na krátkou chvíli. Než se nadějeme už stoupáme kolem sjezdovky k vrcholu a jsme odměněni hezkým výhledem po okolí. Chvíli odpočíváme u místního bufetu a posléze pokračujeme po sjezdovce a zelené turistické značce do města Abertamy. Volíme zkratku, kde nás záhy pro změnu čeká krátká sjezdovka nahoru, takže jsme docela rádi za rovnou cyklostezku, která nás zavede do nedalekého Perninku.

Asfaltu by dneska už stačilo a jsme rádi, že za železničním viaduktem následuje klasická lesní cesta. Kilometry rychle odsýpají a nás čeká na pohled nádherná kamenná rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu. Zevnitř je stav rozhledny už trochu horší než zvenku, trochu mám strach, aby na nás zpoza dřevěných dveří nevybafnul nějaký bezďák. Bordel je tu docela slušný. Z rozhledny máme hezký výhled na Nejdek a okolní kopce Krušných hor. Při cestě po schodech dolů blíže zkoumám nápisy na okolních zdech, které se datují i 30 let zpátky. Jsou úplně všude, některé jsou mnohdy přes sebe. Většinou je to vyznání lásky, ale nechybí i posměšné výhrůžky.

Z Tisovského vrchu to je do Nejdku už jenom z kopce, za což jsme dneska už docela rádi. Z místních pamětihodností nás čeká pár železných křížů a kamenný Ovčí most, který překonává železniční trať mezi Nejdkem a Horní Blatnou a vznikl už při výstavbě železnice v roce 1898. Na průjezd vlaku jako při výletu Na Ještěd za výhledem na Jizerky a Lužické hory tentokrát nečekáme a pokračujeme ke křížové cestě na Křížovém vrchu nad Nejdkem. Původně jsme ji chtěli projít celou, jenže v plánu máme ještě zastávku v Karlových Varech, takže si cestu trochu zkrátíme a zastavíme se jen u prvních tří vyobrazení z Ježíšovy cesty. Ačkoliv jsem na zádech neměl dneska kříž, ale jenom batoh, nohy už mě docela bolí, takže jsem rád, když si sedáme do auta a míříme za zmrzlinou a lázeňskými oplatky. Do vzduchu stříkající Vřídlo je bohužel jen malou náplastí za gejzíry Islandu, ale aspoň je se na co těšit.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet přes Trousnickou skálu, Plešivec a rozhlednu Pajndl v Krušných horách měří zhruba 30 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 1.100 výškových metrů a zabere Vám přibližně 5 až 6 hodin (náš souhrnný čas pohybu 6:34).

Proč jít:

• minimum turistů (kromě Plešivce)
• hezký výhled z rozhledny Pajndl
• příjemná celodenní procházka

Doporučení:

• výlet lze přiměřeně zkrátit i prodloužit – můžete například vynechat výstup na Plešivec a z Trousnické skály pokračovat po Perninské cestě na Dračí skálu, nebo si výlet prodloužit až na rozhlednu na Blatenský vrch

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz