Vichřice, déšť i slunce na Cul Mor

Svítá a my sedíme v autě na parkovišti s výhledem na náš dnešní cíl. Cul Mor a jeho tři vrcholy, konkrétně Cul Mor, Creag nan Calman a Bod a’Mhadail. Dneska jsme vyjeli ještě za tmy s vidinou, že ráno bude hezčí počasí, než předcházející dny. Vylézám na chvíli z auta, aby mě vítr a déšť zahnaly zase zpátky. Jíme proto svačinu a každý pro sebe si asi říkáme, jestli a kdy půjdeme. Ono s tím výhledem na náš cíl je to problematické, protože vrcholky zrovna halí mrak a vidíme odhadem do 500 metrů nad mořem. Vrchol má být někde v 850 metrech, takže to, jak vypadá, je jen na naší představivosti. Dost bylo špekulování, nahodit bundy a jdeme. Nejsme přece z cukru.

Kupodivu při otevření branky na louku u parkoviště přestává pršet a zdá se, že uvidíme i nějaké sluneční paprsky. Štěstí přeje připraveným, nálada se opět zlepšuje. Aspoň na dalších 10 minut, kdy se zase spustí šílený slejvák. Na ten už jsme za poslední dny zvyklí, dneska se k tomu ale přidává docela silný vítr, takže ani kapuce na hlavě mi moc nepomáhá.

Udržovaná pěšina nás nejprve vede asi kilometr po vrstevnici malých kopečků, aby následně odbočila vpravo přímo vzhůru směrem ke Cul Mor. Čeká nás pořádná dávka bahna a pěšina chvílemi připomíná spíše potok. Následuje další slejvák, při kterém se schováváme pod malý travnatý převis a pozorujeme neskutečné přírodní divadlo. Dešťový mrak je přímo nad námi, přitom půl kilometru vpravo i vlevo očividně svítí slunce. Připadám si trochu jako v animovaných pohádkách, kdy hlavního hrdinu pronásleduje dešťový mrak. Celá scéna trvá asi 5 minut a poté nám doslova vysvitne naděje na hezčí počasí. Tentokrát na nás dopadají sluneční paprsky, přitom všude okolo od nás prší. Tak se vyhrabáváme z našeho malého přístřešku a pokračujeme dále vzhůru. Dokonce odešly i mraky nad Cul Mor a my konečně vidíme cíl naší dnešní cesty, aniž bychom si ho museli pouze dokreslovat. Aspoň na chvíli, než k nám zas dojde další dešťová přeháňka.

Po dalším kilometru přicházíme na kamenité pole, kde udržovaná stezka končí. Chvíli přemýšlíme, jestli na Cul Mor půjdeme zprava po hřebeni nebo zleva širokým údolím mezi Cul Mor a Creag nan Calman. Nakonec vyhrává druhá varianta, zdá se nám schůdnější a aspoň v údolí mezi nebude tak foukat.

Po chvíli hledání cesty v mokřadech, kdy přeskakujeme mezi kameny, překračujeme malou říčku a stoupáme podél vodopádu vzhůru strmým úbočím. Po krátkém prudkém stoupání pokračujeme přímo za nosem přes louku a dostáváme se do sedla pod Cul Mor. Počasí se konečně uklidnilo a my si užíváme aspoň na chvíli trochu sluníčka.

Při přehoupnutí nad horizont sedla na nás udeří od moře doslova vichřice. Strhává mi čepici z hlavy a jen tak tak ji zachytím, aby mi neuletěla zpátky do údolí. Regulérně máme problém jít vzpřímeně. Tak silný vítr jsme ještě nikdy nezažili. Pokoušíme se jít skoro po čtyřech na druhou stranu sedla, kde se nám nabízí parádní výhled na Loch Sionascaig pod námi. Na to, abych vyfotil nějaké fotky, si musím sednout a zády se zapřít o kameny.

Je jasné, že na okolní vrcholy to kvůli vichřici dneska nebude, takže se musíme spokojit jenom s tímto výhledem. Od moře se navíc blíží další dešťový mrak, takže nemá cenu otálet. Vrchol Cul Mor následně obcházíme, abychom se podívali i na druhou stranu směrem na Loch Veyatie a Cam Loch. Ani na druhé straně není vítr o moc mírnější a navíc se vrcholek Cul Mor opět zahaluje do mraku. Ještě, že teď nejsme nahoře.

Cesta zpátky k autu se opět nese ve znamení střídání deště a slunečních paprsků. Poslední dva kilometry však vytrvale prší, takže jsme rádi, kdy usedáme do auta. Na dnešek máme ještě naplánováno navštívení zříceniny Ardvreck Castle a majáku u vesnice Stoer.

Hrad upřímně za moc nestojí, ale cesta po pobřeží k majáku je jiné vzrůšo. Cesta pro jedno auto, hodně samot a spousta ovcí a krav. Připadá nám jako bychom byli na nějakém opuštěném ostrově, kde je pár domů a jinak nic.

Od majáku se vydáváme na asi 40 kilometrovou cestu (opět pro jedno auto) po severozápadním pobřeží “pustinou” skotského venkova. Jedním slovem paráda, jenom hory a moře. Škoda, že není hezčí počasí a my nemáme víc času na okolní hory vylézt.

Praktické informace

Vzdálenost:

Trasa na Cul Mor, Creag nan Calman a Bod a’Mhadail měří zhruba 13 kilometrů. My jsme kvůli silnému větru vyšli jenom do sedla pod Cul Mor a posléze Cul Mor obešli pod vrcholem.

Proč jet:

nádherné výhledy na okolní jezera a severozápadní pobřeží Skotska
kousek od zříceniny Ardvreck Castle a majáku ve vesnici Stoer, kde je fajn zajet, když máte dost času
poměrně nenáročný výlet s postupným stoupáním

Doporučení:

chodník je zhruba do poloviny trasy udržovaný, poté může být trochu obtížná orientace v kamenném poli, vyplatí se proto vzít si mobil s GPS a stáhnout si GPX trasy
trasa obsahuje bahnité úseky, takže dobré boty s sebou

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz