Malebnou krajinou Lužických hor přes Studenec, údolím Kamenice a Zlatý vrch

Víkendové slunečné počasí doslova vybízí k výletům a naše volba tentokrát padá na Lužické hory. Zhruba 20 kilometrový okruh by nás měl zavést na rozhlednu na Studenci, do Pavlínina údolí, které je lemováno skalami a kterým se klikatí říčka Kamenice, na skalní vyhlídku Jehla nad Českou Kamenicí a konečně taky na Zlatý vrch s čedičovými skalními varhany. Spousta zajímavých míst a spousta výhledů na kopcovitou krajinu severních Čech. Cesta do České Kamenice je pro mě potěšením sama o sobě, protože volíme cestu po okreskách, které nabídnou hezkou i když někdy i trochu hrbolatou projížďku českou kopcovitou krajinou. Připadám si trochu jako Rudolf Hrušínský ve filmu Vesničko má středisková. Kochám se, tenhle kraj na pomezí Lužických hor a Českého středohoří mě učaroval. Samozřejmě nechci být nevěrný rodným Beskydům, ale tyhle špičaté kopce a louky střídající se s hlubokými lesy, mají něco do sebe.

Vzhledem k současné koronavirové situaci nepředpokládáme, že bychom dnes potkali příliš turistů. Na celém výletu skutečně potkáme asi jen 5 rodin s dětmi a pár osamělých vlků. Vývoj situace napovídá, že to bude zřejmě náš a pravděpodobně i jejich poslední výlet na dlouhou dobu. Na parkovišti ve vesničce Líska, odkud na výlet vycházíme, ještě zkontroluju na mobilu zprávy, které napovídají, že od zítra zřejmě bude vyhlášená celostátní karanténa. Večer se pak ještě dovídáme, že budou umožněny procházky do přírody, což mi přijde zajímavé. Každopádně předpokládám, že i to bude po pár dnech zrušeno, vzhledem k tomu, že jsou nová opatření přijímána zhruba každých 24 hodin bez ohledu na to, zda měly ty předchozí mít možnost nějaký efekt. Ale nerad bych do toho zabrušoval. My si na pár dní zalezeme domů, budeme trochu pracovat, hrát si s kočkama a ve volném čase uděláme pár recenzí našeho vybavení (odkaz na Testy a recenze).

Na parkoviště ve vesnici Líska za Českou Kamenicí vede hodně strmá, úzká a docela rozbitá cesta. To jsem nečekal a už teď si představuju, jak na konci výletu budeme muset tenhle krpál vyjít. Rovněž jsem nepředpokládal, že v 10 hodin dopoledne budou 3 stupně nad nulou a fučet ledový vítr. Kde je těch 15 z předpovědi? Naštěstí jsme si sbalili i péřovky, takže je to v pohodě. Až na to, že jsem si opět zapomněl sbalit rukavice, takže minimálně první kilometr mě budou mrznout prsty na rukou. Naše první kroky vedou do kopce nad domy vesničky a pak po louce k vrcholu kopce Studenec. Na zdejší louce probíhala v roce 1757 po tři dny bitva mezi pruským a habsburským vojskem, takže pravděpodobně jdeme po ostatcích stovek padlých vojáků.

Rozhledna na Studenci nenabízí moc výhledů, jelikož okolní stromy už jí většinou přerostly. Daleko lepší výhled je z kamenných polí, kterých je na svazích Studence několik. V dáli se vypíná špička Ještědu a před ním hrbolatí kopce Lužických hor. Jelikož se nám nechce vracet zpátky po červené značce a z rozhledny jde vidět znatelná pěšina na západní stranu, rozhodujeme se, že se po ní vydáme, určitě přece musí vést dolů. Po zhruba tři sta metrech ale stezka končí někde pod listím, takže pokračujeme dále a záhy přicházíme na okraj dalšího z kamenných polí, které obcházíme a pod ním se napojujeme na značku. Byla to sice časově delší i horší cesta, ale aspoň jsme měli hezký výhled z kamenného pole. Zpětně bych se asi vrátil zpátky po červené.

Po dlouhém sestupu bukovým lesem přicházíme do vesničky Studený, kde nás hned na jejím okraji přivítá rozzuřený jezevčík. Asi si chtěl jen zaštěkat, protože po pokynu „běž“, zase odbíhá zpátky. Pro dnešek to nebude jediné setkání se psy, o vesnici dále na nás vyběhnou rovnou tři a těm obyčejně „běž“ nestačí, takže je třeba použít razantnější a hlasitější „běž do hajzlu“. Možná by si lidi mohli postavit plot, ale podle stavu omítek domu jejich majitelů, mají evidentně problém nejen s plotem, ale i celým domem.

Za vesničkou Studený plnou malebných roubenek začíná Pavlínino údolí, kterým se vine řeka Kamenice a které je po obou stranách lemováno pískovcovými skalami. Pěšina stejně jako Kamenice kopíruje hluboké údolí. Čeká nás i několik mostů, abychom se dostali na druhou stranu. Červená turistická značka nás pronásleduje až k Jetřichovicím, kde se z ní odpojíme a kolem Grieselova rybníku pokračujeme po zelené, která nás vyvede z údolí a které se budeme držet až do Kunratic. Trochu dále po proudu Kamenice se nachází Divoká a Edmundova soutěska, kde se dá v létě projet na loďkách, viz náš výlet České Švýcarsko přes vyhlídky Jetřichovických stěn a soutěsky Kamenice.

Abychom si zbytečně nezacházeli, tak v Kunraticích odbočíme ze zelené značky a po neznačené, ale dobře rozeznatelné lesní cestě vystoupáme pod Kunratický vrch, kde se nacházejí čtyři skalní vyhlídky. První z nich, Žába, se ale za vyhlídku moc považovat nedá, protože výhled blokují okolní stromy. Následuje Ponorka, ze které je výhled o trochu lepší. Zajímavější je ale, že skála uprostřed skalního útvaru skutečně připomíná ponorku. Okolní skály jí totiž skoro úplně obklopují. Další vyhlídka, která nabídne výhled na Českou Kamenici, se nachází na Malé ohňové skále (vyhlídka Tell-Platte). Pro nás je ideálním místem na krátký oddech a svačinu. Poslední a bezpochyby nejhezčí vyhlídkou je vzdušná vyhlídka Jehla, ze které je parádní výhled do okolní krajiny.

S přibývajícími kilometry začínáme být unavení, přece jen je po zimě a výlety v březnu a dubnu jsou z pohledu fyzičky vždycky nejhorší. A to nás čeká ještě stoupání na Zlatý vrch. Cesta bohužel vede po docela frekventované silnici, proto přeskočíme žlab u silnice a jdeme po louce. Následně se napojíme na naučnou stezku, která nás dovede až pod Zlatý vrch. Původně zde byl lom, kde se těžil čedič a který dal kopci současnou podobu skalnatých varhan. Chvíli obdivujeme pravidelnost skalnaté struktury a následně přes louku pokračujeme k autu. Čeká nás totiž dlouhá cesta až na rodnou hroudu.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný okruh na Studenec přes Pavlínino údolí, skalní vyhlídku Jehla a Zlatý vrch měří zhruba 21 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 800 výškových metrů a zabere Vám přibližně 5 až 6 hodin (náš čas pohybu 4:40).

Proč jít:

  • nádherné výhledy ze Studence na Lužické hory a Děčínskou vrchovinu (ze samotné rozhledny jsou výhledy nic moc, ale z kamenných polí kousek pod vrcholem jsou parádní)
  • hezká procházka kolem Kamenice v Pavlínině údolí
  • skalní vyhlídky Jehla a Malá ohňová skála
  • čedičové skály na Zlatém vrchu

Doporučení:

  • pokud Vám zbude po výletě trochu času, můžete se zajet podívat na Panskou skálu (Čertovy varhany) u Kamenického Šenova, je to opravdu kousek
  • určité úseky popisovaného výletu nevedou po turistických značkách, abyste nezabloudili, vyplatí se s sebou vzít mobil s mapou (např. aplikace Mapy.cz)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Trasa na Studenec přes údolí Kamenice, Jehlu a Zlatý vrch
Trasa na Studenec přes údolí Kamenice, Jehlu a Zlatý vrch (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)

Komentáře

    Zeptejte se na to, co Vás zajímá. Rádi odpovíme.

    Pro odeslání komentáře musíte potvrdit, že nejste robot.