Nepromokavé oblečení na hory: jeho vlastnosti a jak ho vybrat

Při výletech po horách je dobré mít s sebou nepromokavé oblečení nebo aspoň pláštěnku. Při vícedenních trecích je to prakticky nutnost. Krátký letní slejvák na jednodenním výstupu se dá v pohodě přežít, ale pokud se několik dní po sobě touláte divočinou, není zrovna ideální, pokud promoknete na kost. Ochrana proti větru a dešti je nezbytnou součástí výbavy každého turisty a je to v zájmu jeho vlastního zdraví, protože když promokne, moc už se pak nezahřeje. A to zvláště v horách může mít nepříjemné následky.

V následujícím článku se pokusím jednoduše shrnout vlastnosti nepromokavých materiálů a membrán, které se v nepromokavém oblečení používají, popsat naše zkušenosti a nasměrovat, na čem se při výběru dívat. V rámci srozumitelnosti nebudu zabíhat do přílišných podrobností, domnívám se, že pro dané účely není nutné například osvětlovat konstrukci jednotlivých membrán. To si raději zkuste přečíst marketingová prohlášení jednotlivých výrobců.

Se sepsáním praktických zkušeností s nepromokavým oblečením jsem váhal, protože jsem měl trochu obavy, že nepřijdu s ničím novým. Rešerše na Googlu mi ovšem trochu zvedla sebevědomí, protože při vyhledávání jsem našel buď PR články od jednotlivých výrobců, u kterých jsem občas nevěřil vlastním očím, jaké bludy jsou v nich napsány, nebo se jednalo o copywriterské články, u kterých jsem vážně pochyboval, že autoři reálně na sobě dané oblečení měli a jestli někdy vůbec byli na treku v dešti, anebo to byly články jednotlivých obchodů, které oblečení potřebují prodat a některé napíšou skoro cokoliv, aby neznalého zákazníka přesvědčily, že potřebuje bundu minimálně za deset tisíc. Při návštěvě kamenných obchodů je to u všech skoro pravidlem.

Co je nepromokavé oblečení, jaký je jeho účel a jaké má vlastnosti?

Nepromokavé oblečení chrání před deštěm a větrem. Jedná se o poslední vrstvu oblečení, kterou si na sebe oblékáte v případě, že prší nebo sněží. Anglicky je označováno jako hard shell, tedy tvrdá skořápka. Je třeba si uvědomit, že jejím úkolem není zahřát, ale poskytnout ochranu před větrem a deštěm. Ochránit před deštěm a větrem dokáže spoustu materiálů, i běžná silonová pláštěnka za pár korun. Stejně jako bunda s membránou za několik tisíc korun. V čem se tedy liší? Konstrukcí a prodyšností. 

Lidské tělo produkuje pot, obzvláště při outdoorových aktivitách. Pot, respektive páru při zahřátí těla je však třeba někudy odvést, abyste paradoxně nebyli mokří “z druhé strany”. Proto je nejen nutné, aby nepromokavé oblečení bylo nepromokavé, ale musí být zároveň dodatečně prodyšné. Protože pokud půjdete v pláštěnce s nulovou prodyšností pár hodin, nebudete sice mokří od deště, ale od svého vlastního potu, který se postupně vysráží na její vnitřní straně.

K současnému dosažení nepromokavosti a prodyšnosti se proto používá zátěr na tkanině nebo membrána, která se s tkaninou spojí pomocí laminace.

Se zátěrem je to jednoduché. Prostě se jím natře daná tkanina nebo daný materiál nebo se na tkaninu nažehlí. Většinou se “zatírá” polyurethanem. Zatřené oblečení je pak nepromokavé a relativně prodyšné. Jedná se o poměrně levný způsob vytvoření nepromokavého oblečení. Vlastnosti zatřeného oblečení nebudou dosahovat kvality membránové oblečení a rezervy budou zejména na straně prodyšnosti (zátěr u toho nejlevnějšího oblečení nebude o moc lepší, než ta silonová pláštěnka). Zároveň je třeba počítat s tím, že odolnost oblečení nebude s ohledem na způsob výroby nejlepší a zátěr se může po čase ošoupat/odřít, zvláště pokud oblečení používáte často. Příkladem modelu oblečení s kvalitnějším zátěrem a konstrukcí, který trochu více vydrží, je PreCip (zátěr NanoPro) od výrobce Marmot (lehká bunda i kalhoty).

Membrána je tenký materiál, který by měl v oblečení zajistit, že voda v kapalném skupenství neprojde dovnitř, ale pára (respektive pot) z turistova těla projde ven. Prakticky si je lze představit jako síto, které nepropustí kapky vody z jedné strany, ale plynnou páru z druhé strany ano. Membrány jsou laminovány pod svrchní látku oblečení. Na vnitřní straně membrány směřující k tělu je vložená/přišitá podšívka (dvouvrstvé oblečení/membrány, označení 2L), nebo je na membráně ochranný potisk (dvouapůlvrstvé oblečení/membrány, označení 2.5L), nebo je svrchní látka, membrána a podšívka slaminována v jedno dohromady (třívrstvé oblečení/membrány, označení 3L). Mezi nejznámější a nejpoužívanější membrány patří GORE-TEX a Pertex Shield+.

Vlastnosti nepromokavých materiálů vyjadřuje vodní sloupec a prodyšnost, respektive paropropustnost.

Vodní sloupec

Vodní sloupec se měří v milimetrech a udává, jak vysoký sloupec vody membrána udrží, než začne voda prosakovat. Měří se v laboratorních podmínkách a představte si to tak, že na membránovou látku dáte skleněný válec a postupně budete do válce nalévat vodu a sledujete, kdy látka začne vodu propouštět, a pak zaznamenáte výšku vody ve válci. Čím vyšší bude hodnota vodního sloupce, tím vyššímu sloupci vody (tlaku) odolá. Podle evropské normy je nepromokavé to, co má vodní sloupec 2.000 mm a vyšší. Reálně použitelné nepromokavé oblečení se však pohybuje od 10.000 mm a více. Je třeba pamatovat na to, že na některých místech bund a kalhot je voda tlačena dovnitř. Zvláště pokud máte batoh, je velký tlak soustředěn na ramenech a zádech kvůli popruhům, a je třeba, aby látka unesla vyšší tlak vody (měla vyšší sloupec), než když na ni pouze prší. Rovněž, když na látku vyvinete vyšší tlak (kleknete si ve sněhu), voda se snadněji dostane dovnitř. Je třeba si uvědomit, že vodní sloupec se měří na nepřerušované látce/membráně, avšak oblečení má několik švů, ve kterých je membrána narušena a voda se jimi může dostat dovnitř. Proto je nezbytné, aby švy na oblečení byly podlepené nebo bylo jiným způsobem zajištěno, že jimi voda neproteče.

Hodnoty vodního sloupce:

  • 5.000 mm – na této hodnotě začínají některé nepromokavé bundy a kalhoty; při lehkém dešti udrží turistu v suchu, ale při silném nebo déletrvajícím dešti postupně protečou,
  • 10.000 až 15.000 mm  – oblečení s těmito hodnotami udrží turistu v pohodě a v suchu i při silnějším a déletrvajícím dešti; pokud na ně budete vyvíjet vyšší tlak (typicky popruhy batohu) rychleji navlhnou a postupem času přes ně voda může protéci,
  • 20.000 mm a více – oblečení s těmito hodnotami by mělo zvládnout celodenní pohyb v dešti i když bude na tkaninu vyvíjen vyšší tlak.

Prodyšnost nebo paropropustnost

Prodyšnost nebo paropropustnost v zásadě měří, kolik vodních par dokáže membrána propustit ven. Prodyšnost se měří testem MVTR (Moisture Vapour Transmission Rate, což představuje hmotnost par, které je látka schopna propustit za 24 hodin; čím je hodnota vyšší, tím je látka prodyšnější) nebo hodnotou RET (Resistance to Evaporative Heat Transfer, což znamená odpor, který látka klade při odvodu vodních par; čím je hodnota nižší, tím je látka prodyšnější). Je třeba mít na paměti, že hodnoty jsou opět měřeny v laboratorních podmínkách. Praxe může být trochu jiná. Pokud totiž jdete v dešti delší dobu, může svrchní vrstva oblečení navlhnout a může se na ní držet tenká vrstva vody, která prodyšnost dramaticky snižuje. Proto je důležité, aby oblečení mělo voděodpudivou úpravu (DWR, viz níže) a voda z něj stékala.

Hodnoty prodyšnosti:

  • 5.000 až 10.000 g/m²/24h – při méně aerobních aktivitách se dá v daném oblečení v pohodě být, při delším stoupání do kopce se v takovém oblečení pravděpodobně uvaříte (a to i když využijete odvětrání například v podpaží),
  • 10.000 až 20.000 g/m²/24h – při pomalém výstupu se dá v oblečení přežít, při vyšší intenzitě to oblečení nemusí udýchat a můžete se začít pařit,
  • 20.000 g/m²/24h a více – pro turistiku ideální kategorie, dá se většinou používat po celý den.

Na tomto místě je třeba upozornit, že praktická použitelnost a vnímání prodyšnosti záleží na tom, jak moc se potíte. Někteří jedinci se nemusí potit vůbec nebo jen trochu a vydrží v nepromokavém oblečení v pohodě celý den. Naopak někteří ho používají skutečně jenom do deště a po něm jej sundávají, jinak by se v něm uvařili.

Srovnání vodního sloupce a prodyšnosti nepromokavých membrán

MembránaVodní sloupec (mm)Prodyšnost (g/m²/24h)
GORE-TEX Paclite 2.5L28.000~15.000
GORE-TEX Pro 3L28.000~25.000
GORE-TEX Active 3L28.000~25.000
PERTEX Shield+ 2.5L20.00020.000
PERTEX Shield+ 3L20.00025.000
RAB Proflex 3L10.00035.000
eVENT 3L30.00020.000
BlocVent 2.5L20.00030.000
BlocVent Pro 3L25.00035.000
Drilite 30D 2.5L20.00025.000
Dermizax 3L20.00015.000
Gelanots Dry Shell 3L25.00040.000
Patagonia H2No 3L20.000~15.000

Uvedené hodnoty nelze brát doslova. Je třeba si uvědomit, že hodnoty jsou měřeny v laboratorních podmínkách a v praxi mohou být vlastnosti materiálu různé. Zároveň u GORE-TEXu nejsou udávány hodnoty podle MVTR, ale pouze RET, a to většinou pro každý model bundy jinak (obecně platí, že u oblečení s GORE-TEX Pro 3L je RET < 5 a u GORE-TEX Active 3L je RET < 3). Hodnoty v tabulce jsou proto přibližné pro účely srovnání.

Voděodpudivost (Durable Water Repellancy, DWR)

U většiny outdoorového oblečení, jež slouží k použití jako svrchní vrstva, se setkáte s označením, že je voděodpudivé. Neznamená to ale, že by bylo nepromokavé. Látka s voděodpudivou úpravou nenasákne vodu, ale vytváří se na ní kapky, které po látce stékají. Voděodpudivá vrstva pomáhá při lehčím deštíku, ale při normálním dešti promokne, pokud nemá oblečení membránu nebo zátěr. Nepromokavé oblečení by mělo mít vždy DWR úpravu proto, aby voda po oblečení stékala a nenasakovala do svrchní tkaniny. Voděodpudivé vlastnosti po čase zmizí (netvoří se kapky) a i u nepromokavého oblečení dochází ke zhoršení prodyšnosti a navlhání svrchní látky (voda nestéká, ale zůstává svrchní tkanině). V takovém případě je potřeba voděodpudivost/DWR oblečení obnovit, a to buď jednoduše vypráním ve speciálním prášku nebo nastříkáním impregnačního spreje (například Nikwax).

Výběr nepromokavé bundy a kalhot

První otázka, na kterou je třeba najít odpověď, je, na co budete nepromokavé oblečení používat. Je třeba si uvědomit, že v případě nepromokavého oblečení se jedná pravděpodobně o nejméně užitečnou část výbavy s docela špatným poměrem cena/výkon. Záložní membránová bunda za pár tisíc, kterou nasadíte 2x do roka a jinak jí budete nosit v batohu, není zrovna ideální řešení.

Proto si dovolím tvrdit, že pokud vyrážíte na jednodenní výlety za hezkého počasí, skvěle si vystačíte s pláštěnkou z Decathlonu za 300 Kč (QUECHUA NH100 Rain Cut). Ne, nedělám si srandu, myslím to skutečně vážně. Sám ji dokonce mám, i když jí už nepoužívám. Prodyšnost je sice tragická, na vícehodinové bloumání v dešti to fakt není, protože budete mokří úplně stejně od vlastního potu. Nina jí říkala sáček a má na ní svůj vyhraněný názor. Ale když chytnete někde půlhodinový slejvák nebo bouřku, udrží Vás v suchu a dojdete v pohodě zpátky k autu nebo na vlak. Zároveň je praktičtější než plandající silonová pláštěnka, se kterou je to v horách v horším terénu za trest a někdy i nebezpečné. Zdůrazňuji, že je to záložní řešení pro jednodenní výlety za hezkého počasí. Na tento typ turistiky skutečně nepotřebujete GORE-TEXovou bundu za desítku. Za ušetřené peníze si kupte kvalitní softhellovou větrovku, která Vás ochrání před větrem a fleecovou mikinu, abyste byli v teple, a vyrazte na týden na hory, když bude ideální předpověď.

Další dobrou a levnou variantou záložní bundy a kalhot se zátěrem je již zmiňovaná Marmot PreCip, kterou ve slevě můžete koupit za méně než dva tisíce korun. Marmot u bundy i kalhot udává vodní sloupec 10.000 mm a prodyšnost 17.000 g/m2/24h. Bunda i kalhoty jsou velmi lehké a v batohu nezaberou příliš místa. Je třeba si uvědomit, že pod batohem bude bunda trochu trpět, ale hodnocení uživatelů je velmi pozitivní. Na druhou stranu, pokud přidáte pár stovek, můžete si pořídit bundu s membránou PERTEX Shield+ 2.5L (např. Rab Downpour), která nabídne o trochu lepší vlastnosti.

Pokud vyrážíte na vícedenní treky, rádi chodíte po horách za jakéhokoli počasí, anebo se chcete na sobotní výlet na Sněžku do Krkonoš vyparádit, určitě budete pokukovat po membránové bundě. Z mojí zkušenosti není návštěva některých kamenných outdoorových obchodů nejlepším vodítkem, v drtivé většině případů Vám budou doporučeny ty nejdražší modely, což samozřejmě chápu. Neznalý zákazník toho snese hodně, takže při rozhovoru s prodavačem většinou zazní opravdu hodně mýtů.

Druhou otázkou je, zda vůbec potřebujete nepromokavé kalhoty a zda se vyplatí pořídit si membránové. Nepříjemnější samozřejmě je, když Vám promokne bunda a oblečení pod ní, než kalhoty. Mokré nohy se dají nějak vydržet a proto někteří turisté nepromokavé kalhoty s sebou nenosí. Navíc při pohybu a turistice nejsou kalhoty mnohdy vystaveny dešti přímo jako bunda (voda po nohách spíše stéká) a nemusí na ně působit voda po takovým tlakem. Osobně bych ale na vícedenní treky nebo do deštivých krajin nepromokavé kalhoty vzal. Pro kalhoty by měl být dostatečný vodní sloupec 10.000 mm a dobře poslouží i kalhoty se zátěrem. Prodyšnost nemusíte příliš řešit v případě, že kalhoty budete nandávat jenom, když bude pršet. Jak už jsem psal výše u membránových kalhot bude prodyšnost lepší, než u kalhot se zátěrem. Pokud mají kalhoty odvětrání, nebo se dají po délce rozepnout nohavice, dá se v nich v pohodě fungovat celý den. Obdobně to platí i pro kalhoty Rab Alpine Kinetic Pants s membránou RAB Proflex 3L, které jsou nepromokavé a skvěle prodyšné a dá se v nich v pohodě chodit celý den (naše recenze).

Na co se koukat při výběru nepromokavé membránové bundy a kalhot

Nejdůležitější je samozřejmě barva a vzhled. Když se Vám oblečení nebude líbit, nemá se cenu dívat na něco dalšího. Sranda je to asi jenom napůl. Proč si kupovat něco, co se Vám nelíbí? Ale teď vážně. Vybírejte pokud možno u osvědčených výrobců a z modelů, ke kterým lze dohledat více recenzí uživatelů (konkrétní tipy na oblečení najdete níže včetně toho, co používáme my). Někteří výrobci se můžou chlubit novou membránou se zázračnými parametry, ale v takových případech buďte obezřetní. Pokud můžete, volte z membrán uvedených v tabulce výše, nejčastěji narazíte na oblečení s GORE-TEX nebo PERTEX Shield+, což je velmi dobrá volba. Domnívám se, že nemá cenu kupovat bundy výrobců s bezejmennou membránou (cenové rozmezí 1.000 až 2.000 Kč), jelikož lépe poslouží zmiňovaná pláštěnka nebo PreCip od Marmotu.

U bundy i kalhot je dobré řešit hmotnost. Většinu času budete nepromokavé oblečení nosit v batohu jako variantu pro případný déšť. Obecně platí, že dvouapůlvrstvé oblečení je nejlehčí. Váha kvalitních nepromokavých bund se pohybuje od 180 gramů u nejlehčích modelů s membránou PERTEX Shield+ 2.5L, u kalhot se můžete se stejnou membránou dostat i pod 100 gramů. Čím bude oblečení lehčí, tím bude dražší a možná i méně odolné. Jako záložní bundu bych volil model do 400 gramů, u kalhot do 300 gramů.

Odolnost je dalším faktorem, který je třeba zvážit. Každý samozřejmě chce, aby mu oblečení vydrželo co nejdéle a nejlépe napořád. Bohužel u membránového oblečení dojde dříve nebo později k tomu, že se membrána oddělí od svrchní tkaniny, že membrána popraská nebo začne oblečení protékat ve švech. Doba výdrže oblečení je pro mě osobně faktor spíše teoretický. Zvláště pokud je většinu času oblečení připraveno k pohotovosti v batohu. Vyskytnou se názory, že pokud chodíte s batohem, musíte mít těžkou dvouvrstvou nebo drahou třívrstvou bundu, protože u dvouapůlvrstvé bundy se může tenký ochranný vnitřní potisk chránící membránu prošoupat pod popruhy batohu. Někteří budou tvrdit, že se to týká jen těžkých batohů. Tento koncept jsem úplně nepochopil a vychází zřejmě z toho, že se potisk ošoupe o oblečení, které máte pod bundou, třením při pohybu popruhů od batohu na ramenech. Pokud se Vám při pochodu hýbou popruhy asi byste je měli více dotáhnout. Zároveň pokud máte těžký batoh, tak Vám spíše bude sedět na ramenou než batoh lehký, který může při špatném nastavení popruhů skákat. Pokud půjdete do kamenného obchodu, předpokládám, že Vám přesně toto budou tvrdit, tak se na to zkuste zeptat, proč tomu tak je. Navíc jsem si dal tu práci a pokusil se vyhledat, jestli je to reálný problém. Moc jsem toho nenašel. Spíše nic. Bundy a membrány skutečně umřou spíše stářím a dříve se Vám rozpadne podlepení švů než se Vám prošoupe vnitřní potisk.

Při výběru si samozřejmě bundu a nebo kalhoty vyzkoušejte, zda Vám sedí střih a zda Vám sednou. Je dobré, pokud má bunda odvětrávání v podpaží. Obdobně u kalhot je výhodou, pokud mají rozepínání na boku a můžete je případně obléct bez sundávání bot. U bundy zároveň vyzkoušejte, jak sedí s batohem a zda se dostanete do jejich kapes při zapnutí bederního a hrudního pásu. Zkuste si, jak Vám sedí kapuce. Pokud máte pochybnosti, nevadí, pohledejte a zkuste si jinou. Hlavně nekupujte nic pod tlakem.

Konkrétní modely bund a kalhot, které stojí za zvážení

Začnu oblečením, které používáme my. Bundu používáme oba Rab Spark, která má membránu PERTEX Shield+ 2.5L. Nina jí používá na jednodenních výletech jako větrovku. Absolvovala v ní spoustu výstupů v Norsku, Alpách, Pyrenejích i Apeninách a nestěžuje si. Bunda dobře dýchá i velmi namáhavých výstupech, při kterých se pořádně zapotíme. Zároveň nepromokla ani při pořádném slejváku, takže až na pár drobností jsem spokojení.

Nepromokavé kalhoty máme rovněž oba stejné a opět od značky Rab, a to model Rab Kinetic Alpine Pants (naše recenze) s membránou RAB Proflex 3L. Hledali jsme nepromokavé kalhoty, ve kterých se dá chodit celý den po horách a nemusíme je v případě přeháněk pořád navlékat a vysvlékat. Díky skvělé prodyšnosti skutečně není problém v kalhotách chodit celý den. Navíc se v nich cítíme, jak v teplácích, které nepromoknou. Takže za nás dobrý.

Na závěr přidám seznam výrobců a případně i modelů, které je třeba vzít do úvahy:

  • Direct Alpine – český výrobce oblečení, který vyrábí skutečně v ČR; nepromokavé oblečení používá membránu Gelanots
  • Mammut – švýcarská značka produkující celou řadu outdoorového oblečení; nepromokavé oblečení používá převážně membránu GORE-TEX
  • Marmot – americká značka outdoorového oblečení, za zmínku stojí například již zmiňované PreCip Jacket/Pants nebo bunda Marmot Minimalist
  • Montane – britská značka vyrábějící ultralight oblečení a výbavu, za pozornost stojí jejich bunda Minimus Jacket
  • Rab – britská značka vyrábějící ultralight oblečení; na nepromokavé oblečení využívá membrány PERTEX Shield+ nebo vlastní Proflex, dobrý poměr cena/výkon nabízí lehká bunda Rab Downpour
  • Tilak – český výrobce oblečení, který vyrábí skutečně v ČR; nepromokavé oblečení používá membránu GORE-TEX

Značky Arc´teryx, Black Diamond, Haglofs, Mountain Hardwear, North Face, Ortovox nebo Patagonia vyrábějí špičkové oblečení, nicméně v České republice (Evropě) jsou u některých kusů docela dost předražené. Pokud seženete modely ve slevě, bude to dobrý kup. Hlavně čtěte recenze jiných uživatelů.

Tento článek není propagací žádné značky ani jsme za jeho napsání nedostali žádné protiplnění. Prostě jsme jen sepsali naše zkušenosti a shrnuli známá fakta. Oblečení, které používáme, jsme si koupili za vlastní peníze po pečlivém výběru.

Komentáře

    Zeptejte se na to, co Vás zajímá. Rádi odpovíme.

    Pro odeslání komentáře musíte potvrdit, že nejste robot.