Sardinské pohoří Gennargentu z hřebene nad soutěskou Gorropu

Člověk míní, ale zatáčky a nevolnost mění. Původně jsem měl naplánován výlet na nejvyšší horu Sardinie, Punta La Marmora, ale počet zatáček, které bychom museli projet, abychom dojeli na start výletu byl příliš velký. To by samo o sobě nevadilo, ale našemu medvědovi se z místních cest dělalo docela špatně, a to i při pomalé jízdě. A není se čemu divit. Jízda na zadních sedačkách Fiata Pandy je spíš za trest. Navíc když je autosedačka upoutána jenom pásy, tak to musí být horší než na lodi. Měli jsme si s sebou vzít tu isofixovou základnu, ale to bychom neměli mít pochyby, jestli ji vezmou do letadla. Vezmou. Vezmou dokonce celou krabici s nápisem “car seat”, jak jsme se na vlastní oči přesvědčili (Ryanair). Takže jsem možná mohli ušetřit i za odbavené zavazadlo. Ale teď už je pozdě přemýšlet, co kdyby. Třeba by to stejně nepomohlo, protože po návratu ze Sardinie začalo být Medíkovi špatně i v našem autě na “normálních” cestách.

Je třeba vymyslet “bližší” výlet. Abychom dostáli názvu této stránky, tak by bylo fajn, kdyby byl aspoň trochu v horách, protože zatím byly naším cílem pláže. I když jsme cestou na ně pár kopečků překonali. Napadá mě, že bychom mohli vyrazit na horský hřeben pohoří Gennargentu v přírodní rezervaci Supramonte di Urzulei nad sedlem Passo di Genna Silana, kterým jsme projížděli včera při cestě na Cala Goloritze. Navigace nám ukazuje půl hodiny cesty, ale je jasné, že nám to potrvá spíše hodinu. Pomalu nám ubíhá jedna zatáčka za druhou až se úspěšně dostáváme až do sedla.

Auto necháváme na prostorném plácku a vycházíme na cestu vedoucí do soutěsky Gola di Gorropu. Z cesty se ale záhy odpojíme na pěšinu vinoucí se ve svahu po naší levici. Nad námi se táhne hřeben, na který bychom rádi vystoupali. Po dobře vychozené pěšině ukrajujeme první metry a horské sedlo, které je oblíbenou zastávkou motorkářů, necháváme pod námi. Pěšinu lemují prastaré stromy a kamenitý svah nám velmi připomíná naše výlety na Malorce (cestopis Naše mallorská zkušenost).

Zřetelná stezka nás zavede až pod skalní práh, který nás odděluje od hřebene. Je třeba sledovat kamenné mužíky, kteří nás provedou mezi špičatými skalami. Po chvíli už stojíme v širokém sedle obklopeni dvěma neznatelnými vrcholy, ze kterých máme výhled na vrcholy pohoří Monti del Gennargentu. Před námi je po pravé straně vápencový masiv Supramonte di Oliena s vrcholem Monte Corrasi, na který jsem měl rovněž naplánovaný výlet, ale nějak se mi nechtělo překonávat sedmi set metrové převýšení. Po naší levici se pak za dvěma údolími táhne hřeben s nejvyšší horou Sardinie, Punta La Marmora. Kolem nás je nespočet dalších větších i menších vrcholů, takže si na chvíli sedneme na kámen a vychutnáme si první úspěšný a ryze horský sardinský výlet.

V plánu bylo pokračovat na vrchol pojmenovaný jako Monte su Nercone. Máme dvě možnosti. Buď půjdeme cestou po hřebenu nebo znatelnou pěšinou směřující po západním svahu hory, ze které bychom měli po chvíli odbočit na stezku vedoucí na vrchol. Jelikož po hřebenu žádná znatelná cesta nevede, volíme druhou možnost. Klesáme po kamenitém úbočí a cestu nám záhy kříží pár vyvrácených stromů. Obcházíme je a pokračujeme dále až k domnělé odbočce zaznačené v mapě. Žádná odbočka tu však není. Místo toho je tu propast, u které nedohlédnu na dno. Tady naše cesta končí. Jít skalnatým svahem vzhůru nás moc neláká a proto se vrátíme zpátky do sedla, kde si dáme svačinu. Sám jdu kousek po hřebeni, abych si vyfotil pár fotek. Žádná stezka tu skutečně není, ale dá se tu v pohodě “jít”.

Cesta dolů vede pro Ninu nejoblíbenějším terénem. Prudký svah s mixem kamení a prachu. Kdo by si nepřál balancovat s každým krokem a doufat, že nepodklouzne. Medíkovi na mých zádech připadá každé mé podklouznutí strašně vtipné, takže se ani nemusím pouštět do zpívání, abych ji něčím zabavil. Cestou dolů už myslím na cestu plnou zatáček a to, aby se Medík nepoblila, když se nahoře tak hezky najedla. Sice bych byl na i kole v Cala Gonone rychleji než my autem, ale zvládáme to bez zvracení, byť s jednou pauzou. Na ubytování si můžeme pogratulovat, dát si zaslouženou pizzu a zmrzlinu a jít odpočívat na pláž.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet na Monte su Nercone měří zhruba 4 kilometry, nastoupáte na něm okolo 300 výškových metrů a zabere Vám přibližně hodinu a půl (náš souhrnný čas pohybu 1:26).

Proč jít:

  • hezké výhledy na nejvyšší vrcholy Sardinie

Doporučení:

  • stezka ze sedla po hřebeni na vrchol Monte su Nercone je neznačená a málo zřetelná (spíše žádná), ale nejsou na ní žádné technické záludnosti
  • naše kompletní výbava na jednodenní i vícedenní výlety – Naše turistická výbava pro rok 2020/2021 (gear list)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Mapa výletu na Monte su Necrone na Sardinii v Itálii
Mapa výletu na Monte su Necrone na Sardinii v Itálii (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)

Naše výlety na Sardinii

#1: Nádherná sardinská pláž Cala Luna s medvědem v krosně

#2: Osamoceni na plážích Cala Cartoe a Cala Osalla a nevydařený výlet na Monte Albo

#3: Cala Goloritze, výlet na perlu mezi plážemi Sardinie

#4: Sardinské pohoří Supramonte z hřebene nad soutěskou Gorropu

#5: Střídavě oblačná procházka po pobřeží k jeskyním u Cala Gonone

#6: Záliv Orosei z Punta su Nuraghe nad Cala Gonone

#7: Naše sardinská zkušenost

Komentáře

    Zeptejte se na to, co Vás zajímá. Rádi odpovíme.

    Pro odeslání komentáře musíte potvrdit, že nejste robot.