Výprava přes Brdy kolem dopadových ploch Tok a Jordán

V okolí Prahy máme všechno více méně prochozené a je proto třeba si rozšířit obzory. Volba padá na bývalý vojenský újezd Brdy. Koukám do mapy a nově vyznačených turistických cest a snažím se najít tu s nejméně asfaltovými úseky, ideálně nějakou okružní trasu od vlaku. Po chvíli zjišťuju, že jde o docela těžký úkol. Nakonec tak padá volba na přechod Brd z Příbrami do Hořovic. Trasa dlouhá asi 35 kilometrů nám aspoň hezky poslouží jako trénink do Skotska. Vyrážíme ranním vlakem z pražského hlavního nádraží a za hodinu a půl stojíme na ospalém nádraží v Příbrami. Není zrovna dvakrát teplo a já si vzal jenom kraťasy. Svatou horu halí husté mraky a my vyrážíme vstříc Brdům.

První kilometry ubíhají celkem rychle a než se nadějeme, stojíme na prvním dnešním vrcholu Třemošná. Je taková mlha, že vidíme sotva na pár metrů. Na druhou stranu má okolní les skvělou atmosféru. Zvláště když se do toho přidá houkání jelenů. Po hřebeni přes kopce Ohrádka a Malá Ohrádka přicházíme na dva kilometry dlouhou přímou cestu, která se zdá být nekonečná. Asi jsme měli vyrazit na kole. Trochu mě z toho asfaltu začínají bolet nohy.

Jeleny necháváme pomalu za sebou a přicházíme k okraji bývalé dopadové plochy Tok. Mrak nás stále neopouští, ale naštěstí neprší. Pokračujeme po okraji dopadové plochy po modré značce, sem tak jdeme po štěrkové cestě, sem tam vysekaným pruhem lesa a nakonec úzkou pěšinou, která pak opět přechází ve štěrkovou cestu. Asi jsem vkládal moc víry v Klub českých turistů a přeci jen doufal, že půjdeme po hezčí trase a pěšin bude více.

S příchodem k hranici bývalé dopadové plochy Jordán na nás vysvitne sluníčko. Super. Přestože v mapě se vrchol Houpák s pěchotními bunkry nachází v „trvale nepřístupné části dopadové plochy“ v okolí bunkrů je spousta lidí. Tak se teda asi taky půjdeme podívat aspoň na nějaký dnešní výhled, když se dělá hezky.

Od bunkrů pokračujeme dále přes bývalou přistávací plochu ke zřícenině hradu Valdek. Asfaltovým cestám už se bohužel nevyhneme, přesto v mapě nacházím krátkou zkratku lesem, která nám zkrátí trasu o pár set metrů, ale hlavně si odpočineme od tvrdého podkladu. Kolem rybníka pod Valdekem, ve kterém se nádherně zrcadlí okolní les, se dostáváme zpátky na cestu. Asfaltová agónie pokračuje.

U Valdeku se zdržíme na pár minut a pokračujeme poměrně monotónní cestou Neřežína. Odsud je to na nádraží v Hořovicích ještě asi 9 kilometrů. Říkám si, že už by tam bylo fajn být, ale zas bych se ochudil o typickou českou krajinu, setkání s krávami a příjemnou procházku. Do Brd je to ale přeci jenom lepší na kole.

Praktické informace

Vzdálenost:

Popisovaná trasa z Příbrami do Hořovic měří asi 35 kilometrů.

Časová náročnost:

Zdolání trasy nám zabralo zhruba 7 hodin s přestávkami na jídlo a focení.

Proč jít:

• rádi chodíte po asfaltu
• nemáte kolo a chcete vyrazit na delší výlet
• chcete jen potrénovat objemy nachozených kilometrů
• trasa až na bunkry na Houpáku absolutně bez lidí

Doporučení:

• do Brd volte spíše kolo
• na popisované trase není žádné občerstvení, takže jídlo a pití s sebou
• lehké boty

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz