Výlet z chorvatské Bašky na pláž Škuljica na ostrově Krk

Z výletu po několika vrších na jižním cípu ostrova Krk míříme do hlubokého údolí pod tyto vrchy do přímořské vesničky Baška. Asi tu bude problém bezplatně zaparkovat, jelikož mi přijde, že placená parkoviště jsou ve vesničkách u moře v Chorvatsku takový národní sport, ale něco snad najdeme. Aby bylo jasné, pár euro mi až tak nevadí, ale 20 eur za parkování po celý den je trochu úlet. To, kde dneska přespíme, budeme řešit asi až podle situace. Nejprve skočíme do supermarketu doplnit zásoby, což se ukáže trochu jako problém, jelikož kvalita potravin a zvláště pultu se šunkami a jeho obsluhy je opravdu tragická. Trochu lituji, že jsme nejeli do Itálie. Auto nakonec necháváme vedle místní sběrny surovin. Nebo skládky. Je těžké to poznat, ale důležité je, že je tu tak akorát místa, není tu zákaz stání a k moři to je zhruba půl kilometru. Pak se jdeme kouknout na pláž a místní scenérie nám připadá trochu podivná. Zdá se, že se místní probudili ze zimního spánku a začínají všechno opravovat a chystat na turistickou sezonu. Přesto okolní parkoviště jsou placená od půlky března, i když zejí prázdnotou. Žádní turisté tu nejsou. Na celé pláží jsme sami. Navíc si připadáme, že jsme se vrátili v čase zhruba na přelom tisíciletí. Chvíli se projdeme po liduprázdné pláži a pozorujeme nevkusné stánky s občerstvením a suvenýry lemující pláž, které jsou “zakonzervované” na zimu igelitem nebo dřevěnými fošnami. Cestou na pláž jsme si všimli, že parkoviště u jednoho z kempů, který je ještě zavřený, není placené ani u něj není zákaz stání, takže se od skládky přesuneme na noc na něj. Aspoň to budeme mít blíže na zítřejší výlet.

Při ranním chystání věcí k nám přichází zřejmě manažerka kempu a snaží se nám vysvětlit, že tu nemůžeme parkovat. Hodím nechápavý pohled nejprve na ni, pak na parkoviště zející prázdnotou a pak na ni, jestli to myslí vážně. Posílá nás do kempu dál po cestě, že prý je otevřený. Nemám chuť zabředávat do diskuze se zaměstnankyní chorvatské sítě kempů nad důvody našeho a jejího počínání a říkám jí, že za chvíli odjedeme. Na to je mi odpovědí, že nesmíme spát na parkovišti. Vzhledem k tomu, že chci jít na výlet a ne se tu vybavovat s evidentně loajální zaměstnankyní a samozvanou strážkyní pořádku a mám tušení, že by mohla povolat skutečné strážce pořádku, opakuji, že odjedeme hned, jak si sbalíme věci. To jí asi vnitřně uspokojí a míří zpátky odkud přišla. Posnídáme a přesouváme auto zpátky ke skládce. A pak vzhůru na výlet.

Naším dnešním cílem je malá pláž jménem Škuljica, která se nachází za horským hřebenem, na kterém jsme byli včera (výlet Měsíční krajina chorvatského ostrova Krk z jeho nejvyššího vrcholu Obzova). Naše kroky vedou na pláž a pak po stezce, která lemuje pobřeží. Nad námi se vypínají skalnaté vrcholy, které budeme muset po cestě na pláž nějak překonat. Naštěstí pěšina do sedla Prijevoj Breca, kde se na hřeben dostaneme, není nikterak náročná. Pár sypavých šutrů, ale jinak je stoupání v pár vracečkách schůdné a s ohledem na místní skály i docela pozvolné.

Ze sedla vyběhnu na vrchol nesoucí jméno Bag. Je z něj velmi hezký výhled na moře, ostrovy i okolní krajinu. Nina se s Medíkem v sedle zatím občerstvily a po mém návratu pokračujeme stezkou dolů. Medík volí namísto krosny cestu po svých, takže se náš postup trochu zpomaluje, ale nám to vůbec nevadí. Bohužel přichází za chvíli klesání s větším sklonem, tak ji na chvíli vezmu do náruče. Stezka níže není pro batole kvůli větším kamenům moc schůdná, ale Medík se rozhodla, že se s tím popasuje. Do krosny putuje až ve chvíli, kdy je před námi torzo tlející ovce a dál to vypadá, že to bude ještě hodně kamenité.

Pokračujeme měsíční krajinou, kde nic neroste. Trochu mi to tu připadá jak na kamenné poušti. Obcházíme zajímavou skalní průrvu vedoucí do moře a od pláže už nás děli jen pár kroků. Je tu sice vyplavených pár odpadků, ale jinak je to docela hezká malá pláž. Jsme tu úplně sami a Medík si tu může hezky vyhrát ve vodě i s kamínky. Škoda, že jsme nevzali plavky, ale netušili jsme, že se nakonec udělá takové horko. Já si beru foťák a jdu kousek nad pláž k malému majáku vyfotit výhledy na moře a ostrovy Prvic, Sveti Grgur a Rab naproti nám.

Dostatečně unavená z dovádění ve vodě putuje Medík na cestu zpátky do nosítka k Nině, kde se, doufáme, trochu prospí. Zabírá skutečně za pár set metrů a budí se až kousek před Baškou v místě, kde v malém lesíku vyděsíme pár srnek. Do Bašky to máme kousek, ale Medík se ráda projde, takže se nám doba cesty trochu prodlouží, což využiji k plánování toho, co budeme dělat zítra. Původně jsme se chtěli vydat z Bašky na pláž Vela Luka, ale úplně se mi nechce platit za parkoviště a pak ještě jít začátek a konec cesty po asfaltu. Proto zvažujeme, že bychom šli od kostela v Bašce na vrchol Hlam. Tento plán nám překazí stav silnice, respektive odbočky ke kostelu. Hlavní silnice je vyfrézována a na odbočce ke kostelu je zhruba 30 centimetrový schod bez jakéhokoliv nájezdu. Tohle se mi riskovat úplně nechce, takže volíme plán C a jedeme do Staré Bašky, kde si zítra dáme okruh po místních plážích.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet z Bašky na pláž Škuljica měří zhruba 9 kilometrů (záleží odkud z Bašky vycházíte), nastoupáte na něm okolo 400 výškových metrů a zabere Vám přibližně 3 až 4 hodiny.

Proč jít:

hezká pláž s výhledem na ostrov Prvic
pěkné výhledy na Krk i ostatní chorvatské ostrovy

Doporučení:

v letních měsících a parných dnech bych doporučil vyjít brzo ráno nebo na večer (nebo na pláži zůstat celý den), vracet se totiž v odpoledním horku přes vyprahlou pustinu není nejlepší nápad
vezměte si dostatek tekutin
v sezóně jsou všechna parkoviště v Bašce placená, takže vyberte to, které je nejblíže “začátku” výletu (v mapě je zaznačen jako začátek výletu plácek před místní sběrnou surovin, kde se parkovné nevybírá, ani tu není zákaz stání, ale není to vyloženě parkoviště)
naše kompletní výbava na jednodenní i vícedenní výlety – Naše turistická výbava pro rok 2020/2021 (gear list)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz