Túra na Deneck, vyhlídkový vrchol v srdci Nízkých Taur

Probouzí mě hučící říčka a zpěv ptáků. Pro dnešní noc jsme zvolili auto, protože se mi nechtělo stavět stan. Docela bych se i vyspal, kdybych nepodcenil noční teploty. Naštěstí jsem se vzbudil jen dvakrát. Poprvé jsem navlékl podvlíkačky, ale za pár hodin jsem se musel přikrýt i spacákem, protože se naše autová deka ukázala jako neúčinná. Moc se mi nechce vycházet ven, protože tuším, že bude ještě pořádná kosa. Nepřidává tomu ani pomyšlení na studenou říčku, do které se budu muset jít umýt. Ani Nině se zřejmě nechce ven, protože okamžitě po otevření dveří jsem napomenut, abych je nenechával otevřené. Zavírám orosené auto a ohřívám si ruce od vařiče, na kterém se nám dělá voda na snídani. Na ovesnou kaši jsem si už docela zvyknul, za mě je to určitě lepší než instantní dehydratovaná jídla, ze kterých se vždycky akorát poseru. Snídám na mostě a pozoruju valící se horskou říčku. Dneska zamíříme někam tam, kde pramení, na úbočí hor nad sedlem Sölkpass v Nízkých Taurách.

Cílem dnešní výpravy je Deneck, který je se svými 2.433 metry hojně navštěvovaným vrcholem zejména kvůli blízkosti silnice vedoucí do sedla Sölkpass a relativní nenáročnosti výstupu. U výchozího bodu výletu, který se nachází v jedné ze serpetin silnice vedoucí do sedla, je parkoviště pro zhruba 15 aut (další místa jsou i po stranách silnice). Vzhledem k tomu, že jsme spali nedaleko, jsme tu dneska jako druzí. Navíc je pondělí, takže tu asi nebude tolik lidí jako o víkendu. V pěkné dny tu zřejmě bude problém zaparkovat. Nahoru nás čeká zhruba 900 výškových metrů na 5 kilometrech. Ideální půldenní výlet. Začínáme stoupat po značeném chodníku, který nás v serpentinách zavede nad první jezero Kaltenbachsee. Na trase nás čekají ještě dvě, přičemž čímž výše půjdeme, tím budou jezera menší. Cestu nám blokují napůl spící krávy, které se teprve probouzí do nového dne. Je mezi nimi i býk, takže se se svým barevným tričkem necítím úplně nejlépe, zvláště když se musím proplétat mezi telaty. Naštěstí se vše obejde bez konfliktů a my pokračujeme k druhému jezeru.

Mraky se honí po obloze i po okolních kopcích a já mám trochu obavy, jestli se za chvíli obloha nezatáhne úplně. Od druhého jezera vidíme poprvé kříž na vrcholu Denecku, který střídavě zahalují mraky. Je docela vysoko nad námi, což dává tušit, že si budeme muset ještě trochu máknout. Za pravdu mi dává následující stoupání do sedla u třetího jezera, které je relativně prudké, ale na druhou stranu není příliš dlouhé. Naštěstí mraky zase na chvíli odcházejí, takže naděje na hezký výhled na Nízké Taury zůstává. Obcházíme třetí jezero Kaltenbachsee a mezi zbytky sněhu míříme na vrchol Schafspitze, který nás dělí od Denecku. Nízké mraky se skoro roztrhaly a před námi ční vrcholová část Denecku. Stoupání vypadá docela prudce a sypavě, ale ve skutečnosti je to jednodušší, než se odsud zdá.

Ačkoliv už máme docela hlad, necháváme svačinu až na vrchol Denecku. Začínáme stoupat po hřebeni po dobře vyšlapané pěšině, na které nás v závěru čeká trocha přelézání, ale nic obtížného. Po 10 minutách ze sedla jsme nahoře a můžeme si vychutnávat nerušený výhled na okolní vrcholy. Trochu ho kazí zlověstně temný dešťový mrak, který se blíží naším směrem. Nakonec se ale zase rozplyne a pálící slunce dává předpovědi na frak. Na vrcholu sedíme dobrou půlhodinku a užíváme si výhledů, ticha i pohody. V mracích hledáme zahalený Grosser Knallstein, na který jsme se vypravili před dvěma roky (výlet S podzimním sluncem na Grosser Knallstein v srdci Nízkých Taur). Jak ten čas letí.

S prvním příchozím turistou balíme věci a míříme dolů. Zpátky volíme malou odbočku, nejdeme přes Schafspitze, ale odbočíme na pěšinu vedoucí po travnaté náhorní plošině, která nás zavede oklikou zpátky nad třetí jezero. Chvíli si pohrávám s myšlenkou, že bychom to vzali po hřebeni přes vrchol Nageleck přímo do sedla Sölkpass, ale hřeben vypadá od pohledu trochu lezecky a podle absence pěšiny tímto směrem moc lidí nechodí. Vracíme se proto po stejné trase dolů k autu. Ačkoliv je pondělí, turistů potkáváme docela hodně. Většina z nich však dojde k druhému jezeru, u kterého se následně koupe nebo sluní. Taky bych si na chvíli sundal boty, ale čeká nás ještě dlouhá cesta domů a je tu dost lidí, takže vzhůru dolů.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet na Deneck v Nízkých Taurách měří zhruba 9 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 900 výškových metrů a zabere Vám přibližně 4 až 5 hodin (náš souhrnný čas pohybu 3:36).

Proč jít:

• pohodový výlet s hezkými výhledy na Nízké Taury
• odpočinek u některého z jezer Kaltenbachsee

Doporučení:

• vyplatí se přijet ráno, abyste měli kde zaparkovat
• na výlet postačí tenisky s dobrou podrážkou
• zkontrolujte si dopředu, jestli je cesta přes Sölkpass otevřená (někdy bývá zavřená kvůli opravám)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz