Krásy slovinských pastvin a Julských Alp z hřebenu Karavanek

Odpoledne má přijít bouřka a následující dny s největší pravděpodobností proprší, takže nám zbývá už jen jedno dopoledne. Rozhodování mezi tím, jestli pojedeme rovnou domů nebo půjdeme na krátký výlet je opravdu jednoduché, ale nejprve je potřeba nějaký výlet vymyslet. Naštěstí mám jeden krátký výlet v záloze. Vydáme se na hřeben Karavanek, konkrétně na vrchol Struška (Bärentaler Kotschna) na rakouskoslovinské hranici. Podle informací z internetu je možné vyjet docela vysoko autem, ale je otázkou, v jakém stavu bude silnice. Z map to vypadá na typickou lesní cestu, což potvrzují satelitní snímky, takže to zřejmě bude opět drncavá projížďka. Na druhou stranu poslední, co bych chtěl, je měnit kolo ve slovinských horách. Ale není třeba házet flintu do žita, uvidíme, jaké to bude na místě. Časně ráno balíme věci a vyrážíme z našeho ubytování, abychom se o stavu cesty přesvědčili na vlastní oči.

Nejprve se z Bledu musíme dostat do vesničky Javorniški Rovt, kam vede sice úzká cesta plná zatáček, ale aspoň je asfaltová. Z vesnice dále stoupá šotolinová cesta vzhůru do lesa. Je to cesta plná výmolů a děr, ale s Rapidem nejedeme po podobné cestě poprvé. Pomalu se to dá. Nejrozbitější úsek ale přichází kousek před výchozím bodem dnešního výletu. Přijíždíme na pastvinu a cesta trochu mění svůj charakter. Z šotolinové lesní cesty se dostáváme na kamenitou cestu s vymletými koryty. Jelikož je cesta zpět vyloučena a na pastvině je z nějakého zvláštního důvodu malá značka se zákazem stání, zbývá jediná možnost. Kupředu. Párkrát si sice škrtneme spodkem, ale nějak to přejedeme. Naštěstí jsme nepíchli, ani nenechali kus auta za námi. V hlavě se mi vybavuje vzpomínka na Nová Zéland, kde jsme v Toyotě Yaris z autopůjčovny přejížděli brody (výlet Pralesem Jižních Alp pod ledovec Rob Roy a Mount Aspiring). To bylo asi trochu náročnější. Za pastvinou na nás čeká už jen kousek k zatáčce, kde se nachází prostorný plácek, na kterém necháváme auto a po nezbytné přípravě se vydáváme nahoru do kopce.

Po velmi krátkém úseku lesem přicházíme na travnatou pastvinu a mezi rozkvetlými pampeliškami stoupáme vzhůru. Záhy se napojujeme na turistickou značku, která vede po hřebeni Karavenek. Za námi se otevírají nádherné výhledy na Julské Alpy. Sedáme si na chvíli na pastvinu a kocháme se nádhernými výhledy. Tento pohled nás bude “pronásledovat” prakticky celý výlet, což nám vůbec nevadí.

Stezka kopírující vrstevnici nás zavede k chatě a pastvině Belska planina. Zde se odpojujeme z turistické značky, která pokračuje dále pod hřebenem Karavanek, a míříme po louce vzhůru. Pěšina se ztrácí zhruba v polovině louky. Asi tu moc lidí nechodí. Překonáváme pastvinu a noříme se do kleče, ve které se nám nabízí několik odboček. Asi dvakrát jdeme slepou uličkou, kterou vyšlapaly krávy. Nakonec však tu správnou cestu najdeme a vrchol Strušky už máme na dosah. I když o “vrcholu” se příliš hovořit nedá. Čeká na nás hraniční patník, meteorologická stanice v přepravním kontejneru a travnatá planina ohraničená klečí. Sedáme si k patníku a dáváme si svačinu. Julské Alpy jsou stále na dohled, ale za nimi už se hromadí temné mraky, takže slibovaná bouřka nebude daleko.

Původně jsme měli v plánu pokračovat ze Strušky jihovýchodním směrem do sedla Bärensattel, ale po několika minutách marného hledání cesty docházíme k závěru, že pěšina je zarostlá klečí. Nakonec se proto vracíme po stejné cestě zpátky. Z Belske planiny pak nejdeme původní cestou, ale odbočujeme na štěrkovou cestu, která nás zavede přímo k našemu autu. Na cestě potkáváme auto, které jede dolů. Takže jde evidentně dojet až k chatě na pastvinu. Jet bych tu ale nechtěl. Stav cesty je s obyčejným autem už jen pro otrlé. Poslední kilometry uběhnou jak voda a my stojíme u auta. Teď už jen zbývá opatrně sjet do dolů a pak vzhůru domů.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet na vrchol Struška (Bärentaler Kotschna) měří zhruba 9 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 600 výškových metrů a zabere Vám přibližně 3 hodiny (náš souhrnný čas pohybu 2:15).

Proč jít:

hezká procházka po slovinských kopcích
pěkný výhled na Julské Alpy

Doporučení:

počítejte s tím, že cesta autem do výchozího bodu výletu bude trochu rozbitější, ale dá se zvládnout i s normálním autem (v našem případě Škoda Rapid)
naše kompletní výbava na jednodenní i vícedenní výlety – Naše turistická výbava pro rok 2020/2021 (gear list)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz