Unaveně otvírám pravé oko a dívám se na hodiny. Čtvrt na šest. Tak to abych za chvíli vstával. Včera jsem do jedenácti instaloval novou sedlovku (proklaté vnitřní vedení kabelů rámem), a dneska vyrážíme s kamarádem Alešem na tradiční beskydskou trasu z Mostů u Jablunkova na Ostravici. Čeká nás hraniční hřebenovka přes Velký Polom na Bílý Kříž a také nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd, Lysá hora. Po chvíli se teda hrabu z postele a chystám si svačinu a vodu. Dneska bude potřeba hodně energie.
Už při cestě vlakem je jasné, že počasí bude dneska parádní. Po krátkém a prudkém výjezdu z nádraží v Mostech následuje odpočinková část po lesní cestě, ze které máme parádní rozhled na hřeben Malé Fatry. Jde vidět, že je na hřebenu ještě hodně sněhu.
Příjemný výjezd po asfaltce ke Kamenné chatě a rozhledně Tetřev utíká dneska neskutečně rychle a my pokračujeme dále po lesní cestě na Velký Polom. Dneska vyjíždím, až na nevyjetelnou skalku, v pohodě nahoru, takže si bláhově myslím, že aspoň nějaká forma zůstala i po zimě, kterou jsem až na pár výletů strávil za kancelářským stolem. Lysá mi ale později ukázala, že formu budu muset ještě dohánět.
Na Velkém Polomu doplňujeme energii a kocháme se bezkonkurenčním výhledem na Malou Fatru. Po svačině zbývá nasadit chrániče, helmu a brýle a jede se. Hraniční pěšinka je ve skvělé kondici, takže to trochu přepaluju a asi po 50 metrech od vrcholu Velkého Polomu si poprvé vystupuju se smíchem přes řídítka. Páčka nové sedlovky se ale moc nesměje, ale nic co by nešlo silou napravit. Se smíchem tak nasedám zpátky a užívám si nejlepší sjezdové části téhle hřebenovky.
Škoda, že za největším padákem leží přes pěšinu povalený buk, který musíme podlézt. Tenhle tu bude, počítám, dost dlouho. Od Muřínkového vrchu pokračujeme dále po červené značce po hřebeni. Nedávné jarní vichřice jdou znát, takže častěji než obvykle přenášíme kola před popadané stromy, ale žádná tragédie.
Pro mě horší jsou bahenní lázně pod Čuboňovem, kde pramení několik potoků a i v tom nejparnějším létu je tu prostě bažina. Na to, že je jaro a sníh tu roztál před týdnem, to ale ujde, což však neznamená, že bych párkrát nezapadl s kolem nebo i bez kola do bahna. Bahýnko je za chvíli za námi a nás už čeká jedna z nejhezčích částí hřebenovky z Malého Polomu na Bílý Kříž. Na krátkém sjezdíku za Malým Polomem si užíváme vymetené přírodní klopenky a pokračujeme dále podél hraničních patníků na Polomku.
Z Polomky je to na Bílý Kříž coby kamenem dohodil. Lysou horu máme po pravici jako na dlani a nám už zbývá asi kilometrový sjezdík klasickým beskydským terénem, tedy korytem s volnými kameny, které ustřelují všemi směry. Na Bílém Kříži se potkáváme s dalším účastníkem naší vyjížďky, který si to rozmyslel až ráno a přijel nás psychicky podpořit při výjezdu na Lysou horu.
Před námi je ale další z top beskydských úseků, a to Smrkovina. Za Bílým Křížem pokračujeme směrem na Gruň a pak odbočujeme na zelenou turistickou značku, která nás zavede nádherným sjezdem až na Visalaje. Prudký padák přes kořeny, korýtko potoka a následující část lesem v hrabance bych mohl jezdit asi pořád.
Z Visalají pokračujeme po červené turistické značce, která nás doprovodí až na Lysou horu. Po překonání dvou mírných kopečků se napojujeme na asfaltku na Lysou a začíná dlouhé asfaltové peklo. Slunce je vysoko nad námi a praží nám do zad. Zdá se mi, že dneska je větší horko než mnohdy v létě. Cesta nahoru je zdlouhavá, ale je třeba vytrvat a šlapat.
Na vrcholu jsme odměněni nádherným výhledem na ostatní beskydské vrcholy, na Malou Fatru i na Vysoké Tatry. Tradičně je tu ale spousta lidí, takže tu jsme jenom na skok, nasazujeme chrániče a poprvé v tomto roce jedeme vyzkoušet „žlutou z Lysé“, asi nejhezčí přírodní sjezd v Beskydech, hlavně vrchní pasáž z Lysé hory po Kobylanku.
Fotíme posledních pár fotek, protože sjezd si je třeba vychutnat v celé své kráse bez otravování. Neopakovatelný výhled při začátku sjezdu na okolní vrcholy, vodní nádrž Šanci v údolí a Malou Fatru v dálce je prostě bomba.
Po cestě potkáváme ještě trochu sněhu, který bude do týdne pryč. Kameny a přírodní mini dropíky jsou tradičně na jaře o trochu větší než minulý rok, ale třeba se nám to jenom zdálo. Dole necítím ruce a ani stehna, ale s úsměvem na tváři pokračujeme tam, kde končí všechny cesty z Lysé. Do Beskydského pivovárku.
Praktické informace
Vzdálenost:
Popisovaná trasa z Mostů u Jablunkova na Ostravici s cílem ve Frýdlantu nad Ostravici měří zhruba 55 kilometrů.
Časová náročnost:
Trasa se dá absolvovat pomalu i rychle, ale hodně záleží na tom, jaké budete mít podmínky na hraničním hřebeni. Ideálně počítejte okolo 6 hodin.
Proč jet:
- nádherné výhledy
- nejlepší sjezdy v Beskydech
- dobře potrénujete
- super pivo v Beskydském pivovárku
Doporučení:
- z fotek je doufám jasné, že trasa nevede po cyklostezkách, proto nepřeceňujte svoje možnosti a používejte odpovídající výbavu (odpovídající kolo a chrániče)
- pokud nemáte rádi přelidněná místa, nemusíte vyjíždět až na vrchol Lysé hory, ale můžete z asfaltky odbočit rovnou na žlutou, anebo to vezměte z Visalají na Travný, ale o tom až někdy příště
- pokud můžete, jeďte v pracovní den, o víkendech, zvláště o prázdninových víkendech, je to někdy peklo
Komentáře
Pro odeslání komentáře musíte potvrdit, že nejste robot.