Na obzoru na nás z ranního oparu vykukuje špičatý Ještěd, zatímco pádíme po dálnici směrem k Liberci. Po chvíli ho už necháváme za sebou a po klikaté silnici vinoucí se lesem sjíždíme do Raspenavy. Pár kilometrů podél říčky Smědá a stojíme před ikonickým hejnickým kostelem. U něj necháváme auto a míříme na zhruba 30 kilometrový okruh přes vrcholy, skalní vyhlídky i vodopády Jizerských hor. Naplánovaný okruh by nás měl provést přes nejhezčí místa Jizerek, hlavně ty výhledy by měly stát za to. Obdobný, jen o trochu kratší výlet, jsme absolvovali před lety a rád na něj vzpomínám. Tenkrát jsme vycházeli ze Smědavy. Zpátky ale k dnešním plánům. Počasí je vrtkavé, dusno jak ve skleníku a bouřka ve vzduchu. Podle předpovědi by se mračna měla otevřít až po páté hodině, takže nezmokneme hned, což ale neznamená, že bychom nebyli mokří hned v prvním stoupání od našeho potu.
Trasu absolvujeme proti směru hodinových ručiček, takže nás jako první čeká skalnatá vyhlídka Ořešník, která se tyčí přímo na kostelem v Hejnicích. Z Hejnic je to kousek, stačí jen překonat 400 výškových metrů. Po třech kilometrech se dostáváme na rozcestí k vrcholové skalce a kříži, ke kterému nás zavede vzdušný žebřík. Z vyhlídky máme dnešní první hezký výhled do kraje, hlavně na Hejnice pod námi, Smrk po pravici a hřeben Holubníku po levici, kam záhy povedou naše kroky. Lidí je tu docela dost a kapacita vyhlídkové skalky je omezená, takže se tu zdržíme jen na chvíli a pokračujeme ke štolpišskému vodopádu.
Přestože už není takové horko jako v údolí, malá tůňka pod vodopádem docela bodne. Sundáváme boty a ponožky a jdeme se osvěžit do ledové vody. Moc dlouho to nevydržím a jdu si raději dát svačinu. Vodopád Velký Štolpich se v českých poměrech řadí k těm větším a podle mně i k nejhezčím. Jedná se o kaskádu vodopádů, která překonává zhruba 30 metrů a nejvyšší vodopád má okolo 4 a půl metru. V rokli u vody je příjemně a moc se nám nechce pokračovat dále, zvláště když nás za chvíli čeká tří kilometrový asfaltový přesun pod Ptačí kupy a Holubník.
Červená turistická značka vede po stejné cestě jako hojně využívaná cyklotrasa, takže na následujícím úseku bude o trochu větší koncentrace lidí. Asfaltový úsek ubíhá svižně a po krátké odbočce na vyhlídku Krásná Máří stojíme u rozcestí, ze kterého se vydáme na Ptačí kupy a Holubník. Pěšinu hlubokým lesem střídá pěšina borůvčím a pár skalek, na kterých jsou přidělány řetězy, které se budou hodit zvláště v mokru. Výhled z Ptačích kup je parádní a z Holubníku ještě lepší. Celé Jizerky jako na dlani. Skvělý výhled trochu kazí mlžný opar, ale i tak vidíme hory od Ještědu po Krkonoše. Zároveň vidíme i celý zbytek naší dnešní trasy. Černou horu před námi, Jizeru se dvěma skalnatými vrcholky i skalnatý hřbet Poledních kamenů a Frýdlantského cimbuří. Jsme v půlce, takže nás toho čeká ještě docela dost.
Z Holubíku klesáme po hřebeni k Černé hoře. Dřevěné lávky nás vedou přes rašeliniště, abychom se záhy ocitli na zalesněném vrcholu třetí nejvyšší hory Jizerských hor. O kousek dále je vyhlídka a skalní blok s názvem Čertův odpočinek, ale ve skutečnosti výhled za moc nestojí. Vracíme se tedy kousek stejnou cestou a po žluté turistické značce míříme k Čihadlům a na Knejpu. Zašlý bufet přináší čerstvou dávku cukrů v podobě dvou půllitrů rozlévané Kofoly, ke kterým dokonce dostaneme tři kostky ledu. Nouzovka, která se hodí, když dochází pití v batohu. Jizera a její vrcholové skály stoupají přímo před námi. Nezdá se to být příliš daleko, ve skutečnosti je to od rozcestí na vrchol přesně kilometr. Za deset minut proto stojíme na jedné z vrcholových skal, tentokrát druhé nejvyšší hory Jizerek, a nabízí se nám další parádní rozhled do kraje.
Teď už nás čekají jen Polední kameny a Frýdlantské cimbuří. A zdá se i bouřka, která nás zřejmě konečně dostihne. Na Poledních kamenech ještě svítí sluníčko, ale na hlavní vyhlídce z Frýdlantského cimbuří už nad námi duní hrom, což vzhled ke kříží na vrcholu není ideální. Slézáme proto rychle dolů a noříme se do lesa, zatímco začíná lehký deštík.
Poslední zastávka dnešního výletu je u vodopádu Černého potoka. Celý den jsem se těšil, že se v něm taky osvěžíme a smyjeme pot, ale jakmile k němu dojdeme, strhne se průtrž, která na nás nenechá žádnou niť suchou. Sedmimetrový vodopád necháváme po chvíli za námi a za brutálního slejváku se vydáváme zpátky do Hejnic. Už nám není horko ani nejsme zpocení. Jen mokří. Ještěže máme v autě suché věci. Každopádně, pokud hledáte “nejlepší” výlet v Jizerkách na jeden den, tento okruh určitě stojí za to.
Praktické informace
Vzdálenost a časová náročnost:
Popisovaný okruh z Hejnic přes Ořešník, vodopád Velký Štolpich, Ptačí kupy, Holubník, Černou horu, Jizeru, Polední kameny, Frýdlantské cimbuří a vodopád Černého potoka měří zhruba 30 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 1250 výškových metrů a pohodovým tempem Vám zabere okolo 8 hodin i s pauzami (náš čas pohybu 6:48).
Proč jít:
- dva nádherné vodopády – Velký Štolpich a vodopád Českého potoka
- dva vrcholy s parádním výhledem – Holubník a Jizera
- dvě vyhlídky s žebříky – Ořešník a Frýdlantské cimbuří
Doporučení:
- jediné občerstvovací místo na trase je polorozpadlý bufet Na Knejpě, kde si můžete dát lahváče nebo rozlévanou Kofolu
Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz
Nějak jsem přestal koukat na krásy hor ale spíš mě zaujala slečna.tak musím znova od začátku a koukat na to co jsem měl původně v plánu.
proč máš tak pěknej zadek a nohy? :)))
Nedávno jsem si též udělal výlet do Jizerek a šel jsem podobnou trasu, co vy. Původně jsem to chtěl jít z Bedřichova, ale pak jsem narazil na Váš článek a po fotce vodopádu na Velkém Štolpichu jsem se rozhodl jít z Hejnic. Nešel jsem přes Ořešník, ale podél Malého Štolpichu, kde je též několik vodopádů (spíše menších, ale i tak to stálo za to). Je to rozhodně krásná lokalita, nechce se mi věřit, že jsem to měl 20 let za zády a nikdy se tam nebyl podívat. Od Jizery jsem se nevracel do Hejnic, ale šel jsem do Josefova dolu na vlak, cestou se jde podél řeky Jedlové, kde jsou nádherné vodopády, rozhodně doporučuji se tam někdy podívat. Přeji mnoho zdarů na dalších výletech :).
Děkujeme za pochvalu i alternativu. Z tohoto výletu jsme se museli vrátit zpátky k autu, ale i na Malý Štolpich i na vodopády na Jedlové jsme se kouknout byli, akorát v rámci jiných výletů a taky stojí za návštěvu. Rovněž přejeme spoustu hezkých výletu.