Západní pobřeží Elby a Korsika z Monte San Bartolomeo

Konečně máme po ránu hezký výhled. Přímo na moře, stačí jen otevřít zadní dveře naší dodávky. Dnes nás čeká poslední větší turistický výlet, pak už máme v plánu jen pláže, kolo a odpočinek před cestou domů. Naším cílem bude skalnatá hora Monte Sao Bartolomeo na západním pobřeží Elby. Původně jsem měl v plánu vedlejší hřeben s vrcholy Monte Orlano, Monte Cenno, La Mure a La Grottaccia, ale to by bylo o něco náročnější a my už jsme trochu unavení. Navíc by nám výlet zabral celý den a my bychom ho chtěli stihnout za dopoledne, ať se může Medík vyspat v autě. Zamíříme proto do vesničky Pomonte, odkud vyrážíme na skálu nad ní.

Opět nás čeká nebe bez mráčků a slunce už časně zrána docela peče. Opouštíme uličky Pomonte, což kvůli podivnému značení není tak jednoduché, jelikož značky nás zavedou do slepé ulice a musíme se protáhnout křovím. Pak už ale začínáme stoupat vzhůru svahem plným kaktusů. Medík záhy dává najevo, že se jí v krosně moc nelíbí a tak ji vyndáváme a půjde chvíli sama. Pomalu, ale jistě zvládne zhruba 100 výškových metrů v terénu plném kamenů. Pak putuje zpátky do krosny a my zrychleným krokem míříme do sedla nad Monte Sao Bartolomeo. Před námi vystupuje vrchol Monte Capanne, na kterém jsme byli včera (výlet Nejvyšší hora Elby, Monte Capanne, s výhledem široko daleko).

Vystoupáme v několika vracečkách k rozcestí a zároveň nejvyššímu bodu našeho výletu. Monte San Bartolomeo je pod námi a budeme muset k němu sejít. Už od rozcestí však máme hezký výhled na moře a na “plochý” ostrov Pianosa, jehož nejvyšší bod je pouze 29 metrů nad mořem. Ostrov je součástí Toskánských ostrovů a národního parku, v minulém století se zde nacházelo vězení s maximální ostrahou a zároveň se tu odehrával děj románu Hlava XXII. Je zajímavé, že je to skutečně taková placka, což je docela rozdíl oproti ostatním Toskánským ostrovům, které jsou hornatého charakteru.

Po úzké stezce sestoupáme pod skalnatý vrchol Monte Sao Bartolomeo k pozůstatkům stejnojmenného kostela. Sedáme si v sedle a dáváme si svačinu. Já se jdu kouknout, jestli se na skálu bude dát vylézt. Nacházím ferratu vedoucí na vrchol a vzhledem k tomu, že prvních asi 10 metrů je skoro kolmých, rozhoduji se, že tentokrát vrchol oželím. Nepřipadá mi to sice nijak obtížné, ale nebudu zbytečně riskovat. Výhledy jsou hezké i pod skálou. Zvláště pak na vesničku Chiessi pod námi s tmavě modrým mořem a Korsiku naproti, na jejichž nejvyšších vrcholcích leží ještě spousta sněhu.

Po svačině vyrážíme na cestu dolů. Pěšina, kterou obklopují rozkvetlé keře, nás zavede až skoro k moři do vesničky Chiessi, odkud se pak vydáme po pobřeží zpátky do Pomonte. Po medvědím spánku si pak zajdeme na zmrzlinu a místní kamínkovou pláž. Pobudeme tu jenom chvíli, protože není ničím zvláštní a přejíždíme do vesnice Fetovaia, ve které je údajně jedna z nejhezčích pláží na Elbě. Je sice postupná a v hezkém zálivu, ale za nejhezčí bych ji asi neoznačil. Navíc jsou tu pro dodávky zákazy vjezdu a musíme jít asi kilometr pěšky. Osobním autem lze přijet až k pláži, ale parkovné stojí 20 €, což není žádná výhra. Každopádně v létě je tu podle fotek docela narváno. Po plážové zastávce zamíříme do Mariny di Campo, kde si užijeme poslední dny na Elbě.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet Monte Sao Bartolomeo na Elbě měří zhruba 8 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 550 výškových metrů a zabere Vám přibližně 3 až 4 hodiny (náš souhrnný čas pohybu 2:10).

Proč jít: