Kamenité Monte Giove s výhledem nejenom na italskou Elbu

Probouzíme se na kraji lesní cesty u hradu nad městečkem Marciana s výhledem na nejvyšší horu Elby, Monte Capanne. Naše dodávka je nakloněná o něco více než obvykle, takže se divím, že se ráno neprobouzíme všichni na jedné hromadě. Dneska nám počasí hlásí zataženo, což potvrzuje i pohled z okna. V Maricaně máme v plánu pobýt dva dny, protože se tu nabízí dva výlety. Jeden na skalnaté a trochu osamocené Monte Giove a druhý na Monte Capanne, nejvyšší horu Elby. Slunečno a jasno hlásí až na zítra, takže dnes zvolíme o trochu nižší Monte Giove. Stačí otevřít boční dveře dodávky a vidíme přímo na jeho vrchol, od kterého nás dělí zhruba 450 výškových metrů. Nejprve nás však čeká ranní hygiena, pak snídaně a konečně sbalení batohu a krosny. Medíkovi dneska oblékáme kočičí komplet, takže vypadá trochu jako v pyžamu. Pak už vyrážíme po prašné cestě vzhůru do kopce.

Po lesních cestách přicházíme ke křížové cestě, která se táhne po svahu hory Monte Giove od kostelíku v Marcianě po kostel Madonna del Monte, který je nejstarším kostelem na ostrově a jeho základy se datují do 12. století. Na Elbě se setkáte se zmínkami o Napoleonovi skoro všude, takže nás nepřekvapí, že i tento kostel není výjimkou, jelikož v kostele svého času našel útočiště. To ale předbíhám. Nyní stojíme na dlážděné starobylé cestě lemované kamennými sloupky s vyobrazením cesty Ježíše. Vyndávám Medíka z krosny a s nadšením pokračuje vzhůru. Ujde docela kus cesty, než jí kousek před kostelem dávám zpátky do krosny. Kostel je otevřený, takže do něj nakoukneme. Pak si dáme svačinu, při které obdivujeme starobylé stromy na plácku před kostelem. Ty už musí něco pamatovat. Medík si ještě chvíli poběhá, protože záhy nás čeká úzká pěšina a prudké stoupání na Monte Giove nad námi.

Od vrcholu nás dělí zhruba 200 výškových metrů. Cesta není značena turistickými značkami, ale je relativně dobře udržovaná a v první části se ani nejde ztratit. Některé keře na pěšině jsou navíc prořezané, jinak by to tu hned zarostlo. Přes Napoleonovu pozorovatelnu pokračujeme po skalních blocích vzhůru. Les pomalu necháváme za sebou a přichází kombinace skal a malých keřů. Vrchol už máme skoro na dosah, ale je jasné, že se trochu zapotíme. Sklon svahu přitvrzuje a pěšina není v některých místech zcela zřejmá. Naštěstí jsou tu kamenní mužíci, kteří nás zavedou až do sedla mezi dvě pyramidy kamenů. Na jedné z nich je malá meteorologická stanice, druhá z nich je holá. Dosahují zhruba stejné výšky, ale jako vrchol Monte Giove je v mapě zaznačen ten s meteorologickou stanicí. Každopádně na obě z nich se dá poměrně jednoduše vylézt.

Na druhé straně “sedla” je miniaturní travnatý plácek a kamenná lavička, u které můžeme Medíka vyndat, aby si trochu pochodila a protáhla nohy. Zároveň je čas svačiny, takže vytahujeme pizzu v sáčku ze včera a přesnídávku. Já si mezitím odskočím na oba vrcholy, abych vyfotil pár fotek. Zataženo už rozhodně není a to je dobře. Z vrcholu jde vidět celá severní část ostrova se svým členitým pobřežím a zářícími plážemi. Na jižní straně se pak tyčí severní stěna Monte Capanne a okolní vrcholy na navazujícím hřebenu. Všude kolem je samozřejmě moře a za ním na jedné straně pobřeží italského Toskánska a na straně druhé pobřeží hory Korsiky, na jejichž vrcholcích je ještě vidět sníh.

Vzhledem k tomu, že z Elby ani po dosavadních jedenácti dnech nemáme žádnou společnou fotku na “normální” foťák, následuje hledání rovného kamene a focení na samospoušť s nádherným výhledem za námi. když už jsme u toho, vyfotíme se pak i z ruky a pak mi to nedá a fotím samozřejmě i lezoucí Medí, které se zalíbilo na jednom z kamenů. Pak už balíme věci a vyrážíme na cestu dolů. Mohli bychom si trasu prodloužit a na rozcestí pod vrcholem Monte Giove jít doprava pod Monte Capanne a vrátit se značenou trasou po úbočí, ale nemáme času na zbyt, protože je čas poobědového spaní. Navíc ani nechceme zkoumat, jak je daná stezka prochozená, a proto se vracíme zpět stejnou trasou, kterou jsme přišli.

Cesta k autu uteče relativně rychle a po odpoledním odpočinku vyrazíme do starobylých uliček Marciany. Terasovité městečko na úbočí Monte Capanne, ve kterém se tak trochu zastavil čas, určitě stojí za návštěvu. A nejenom kvůli místní zmrzlině s hruškovou příchutí, která je jednou z nejlepších, které jsme prozatím měli (a že už jich bylo). Marciana byla vybudována dále od pobřeží kvůli častým nájezdům pirátů a stále si drží svůj starobylý nádech, i když některé domy zůstávají zjevně opuštěné.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet na Monte Giove na italské Elbě měří zhruba 5 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 450 výškových metrů a zabere Vám přibližně 3 hodiny (náš souhrnný čas pohybu 1:33).

Proč jít:

nádherné výhledy na severní a centrální část Elby
bez turistů
možnost navštívit městečko Marciana
nejstarší kostel na ostrově

Doporučení:

orientace před vrcholem může být trochu složitější, koukejte po kamenných mužících
pokud byste se chtěli vydat z vrcholu Monte Giove po v mapě značené pěšině vedoucí západním směrem, vězte, že ta pěšina tam spíš není než je (alespoň při mém letmém pohledu z vrcholu).
naše kompletní výbava na jednodenní i vícedenní výlety – Naše turistická výbava pro rok 2020/2021 (gear list)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz