Výprava do Chorvatska přes vodopády u Buzetu a Škocjanské jeskyně

Chorvatsko bylo v našem hledáčku už minulý rok, kdy jsme se rozhodovali, kam bychom na jaře vyrazili k moři za teplem. Nakonec vyhrála Sardinie (cestopis Naše sardinská zkušenost) a Chorvatsko jsme si nechali někdy na příště. Rok se s rokem sešel a my jsme opět vymýšleli, kam se vydáme na přelomu zimy a jara. V plánu byl italský ostrov Elba, ale měli jsme trochu obavy z větší vzdálenosti. Přeci jen Medíkovi bývá v autě stále nevolno a cesta na Elbu, tedy zhruba 1.300 kilometrů, by pro nás znamenala minimálně dvě “cestovní” noci. Potřebujeme se proto po zimě “rozcestovat” na něčem bližším. Do hry tak vstupuje opět Chorvatsko, konkrétně poloostrov Istrie a ostrov Krk, které jsou o trochu blíž a v autě nestrávíme tolik času. Chtěli jsme vyrazit už v únoru, ale kvůli různým okolnostem vyrážíme až na Velikonoce, které připadají na konec března. Hlavním cílem je dojet k moři. V plánu samozřejmě máme nějaké výlety okolo městečka Rabac a několik výletů na ostrově Krk, ale uvidíme, jak to půjde. Upřímně není Chorvatsko mojí vysněnou destinací, ale je to prostě nejblíž, kde se dá být u moře a zároveň se dá vyrazit na nějaký výlet po horách.

V průběhu týdne dáváme po zimě do kupy naši obytnou dodávku a ve čtvrtek odpoledne před Velikonocemi vyrážíme na cestu. Plán, že dojedeme do Mikulova, kde Medíka uspíme, přendáme do autosedačky a budeme pokračovat, dostává trhliny s naším trochu pozdějším odjezdem z domu. Končíme tak na benzínce před Kroměříží, kde Nina Medíka uspí a pokračujeme přes Rakousko do Slovinska. Zamýšlíme přespat na jednom z dálničních odpočívadel za slovinským Mariborem, které je určeno pouze pro obytná a osobní auta. Kupodivu se nám to daří, aniž by se Medík probudila, a ve dvě ráno jdeme spát. Jsme docela unaveni, takže jsme hluk z dálnice moc nevnímali, nebo to nebylo tak hrozné. Další den pokračujeme napříč Slovinskem a chvíli po obědě překračujeme chorvatskou hranici. Abychom celý den neseděli v autě, zastavujeme u chorvatského města Buzet, kde by se měla nacházet soutěska Buzetski kanjon a v ní několik vodopádů. Na celé trase kolem kopečku Veli Kuk je jich konkrétně 7, ale my na celý okruh nemáme čas, a proto se půjdeme podívat jen na první tři. Jeden z nich, Vela Peč, je zároveň největším a nejvyšším z nich.

Medík po cestě přes Slovinsko neusnula, takže si ji Nina dá do nosítka a doufáme, že jí procházka ukolébá a trochu si odpočine. Od parkoviště u říčky Mirna je to pár set metrů k začátku kaňonu. Podle slehlé trávy a proudu vody se zdá, že je vody v korytě nadprůměrné množství, takže vodopády budou možná skutečnými vodopády. V létě se tu totiž chodit moc nevyplatí, protože voda v soutěsce vysychá, z vodopádů je tak přinejlepším čůrek vody a zbydou tu pouze tůňky se zakalenou vodou.

Medík usíná u odbočky do soutěsky s vodopády. Přicházíme k prvním dvěma kaskádám s jezírkem, od kterého jde vidět i na největší vodopád. Od něj nás však dělí spousta klouzavých kamenů a kořenů, takže s naší únavou to úplně zábavné není. Železná lana na přichycení i zábradlí na některých místech vzala za své a držet se jich je spíše na obtíž. Něco, co zdánlivě připomíná schody, je dávno rozpadlé. Nakonec však překonáme všechny klouzavé nástrahy a stojíme u vodopádu, u kterého se Medík probouzí. To tomu spánku moc nedala. Zpátky jdeme stejnou cestou. Klouže to sice ještě více, ale naštěstí to není daleko. Medíka vyndáme z nosítka u staré důlní štoly a jdeme se kouknout, jestli v ní nejsou netopýři. Bohužel nebyli, ale na této výpravě jich ještě pár uvidíme. Vracíme se k autu a pokračujeme do Rabace, kde strávíme pár dní jen tak u moře. Vzal jsem si s sebou i kolo, tak aspoň můžu prozkoumat místní kamenité traily.

Ačkoliv jsme měli v plánu vyrazit jeden den na nejvyšší horu Istrie, Vojak, nakonec tento výlet oželíme a po Velikonocích míříme rovnou na ostrov Krk, konkrétně do Bašky a následně do Staré Bašky, kde si projdeme místní pláže i okolní skalnaté kopce připomínající měsíční krajinu. Pak už nastal čas vrátit se domů, kdy jako zastávku na cestě volíme Škocjanské jeskyně. V noci parkujeme nedaleko jeskyní a ráno vyrážíme na prohlídku. Přiznám se, že jsem od toho moc nečekal a spíše jsem se obával, zda Medík zvládne dvouhodinovou prohlídku. Sice to teď možná vyzní trochu divně, ale docela to shrnuje můj pocit z Chorvatska, a to že nejhezčí zážitek z cesty do Chorvatska máme ze slovinských jeskyní (ale je pravdou, že pláže u Staré Bašky byly relativně hezké). Jeskyně mají “dvě” části. První z nich je klasická krasová, jejichž součástí je opravdu obrovská síň se spoustou krápníků. Za ní ale přichází druhá část, která vyráží dech. Obrovský kaňon pod zemí, na jehož dně hučí řeka a po jehož obvodu se vine vybudovaná prohlídková trasa s mostem uprostřed. Stačí jen zvolat: “Medíku, k můstku v Khazad-dûm.” Skutečně jde o Morii v reálném světě, což navíc umocňuje stará prohlídková trasa s vytesanými schody, která je patrná ve skále naproti. Z jeskyně vycházíme ohromeni a dokonce vidíme i ty netopýry.

Pak už jen zbývá dlouhá cesta domů. Za dne dojíždíme na hranice Slovinska a Rakouska, kde v jedné z prvních vesniček za hranicemi St. Veit am Vogau nacházíme docela dobré místo na uspávání/spaní s dětským hřištěm, které zhruba za měsíc využíváme jako zastávku na spaní při naší cestě na italskou Elbu. Domů pak zvládneme dojet “najednou” a zamíříme rovnou do postele.

Jaké bylo Chorvatsko, konkrétně Istrie a Krk? Dalo by se říct, že takové, jaké jsem čekal. Nic moc, spíš nic. U moře bylo sice fajn a skoro nikdo tu nebyl, ale to je tak všechno. Neudržované, všude odpadky, relativně drahé, ale zároveň nic moc jídlo, “nudná” krajina, zvláštní lidé, placená parkoviště skoro všude. Plán jet k moři a otestovat po zimě dodávku to ale splnilo, ale příště vyrazíme určitě jinam.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet na vodopády u Buzetu měří zhruba 4 kilometry, nastoupáte na něm okolo 150 výškových metrů a zabere Vám přibližně hodinu a půl.

Proč jít:

pěkné vodopády, když je dostatek vody
hezká zastávka po cestě na Istrii

Doporučení:

trasu si můžete prodloužit namísto procházky na plnohodnotný výlet a vydat se kolem celého kopce Veli Kuk, odměnou Vám budou další 4 vodopády
naše kompletní výbava na jednodenní i vícedenní výlety – Naše turistická výbava pro rok 2020/2021 (gear list)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz