Nejvyšší hora Elby, Monte Capanne, s výhledem široko daleko

Troufnu si tvrdit, že pro každého turistu, který na Elbu zavítá, bude hlavním cílem její nejvyšší hora, Monte Capanne, která se tyčí do výšky 1.019 metrů nad mořskou hladinou. Občas bývá zahalena v mracích, ale my jsme měli štěstí, že jsme ji spatřili již při cestě trajektem. Můj první dojem byl, že vypadá docela vysoká a skalnatá, ale nic co bychom nezvládli. Na vrchol vede jedna “normální” cesta, dvě zajištěné cesty s lany/řetězy a také lanovka. Je tedy jasné, že na vrcholu bude asi každý den docela nával. Výstup jsme si nechali na dny, kdy měla být jasná obloha, abychom měli co nejlepší výhled. Původně jsem měl v plánu vyrazit z horské vesničky Poggio po severovýchodním hřebeni, ale vzhledem k tomu, že jsme spali ve vedlejším městečku Marciana, odkud jsme předchozí den vyšli na Monte Giove (výlet Kamenité Monte Giove s výhledem nejenom na italskou Elbu), nechtělo se nám už pak přejíždět a odpoledne jsme raději strávili v úzkých uličkách a zákoutích malebné a starobylé Marciany. Navíc tu mají opravdu výbornou hruškovou zmrzlinu.

Ráno nás vítá nebe bez mráčků a vypadá to, že dneska bude i docela horko. Balíme věci a vyrážíme z našeho spacího místa nad místní pevností dolů do ulic Marciany. Ve změti domů nacházíme správnou ulici, která nás zavede na okraj městečka, odkud pokračujeme po vrstevnicové stezce lesem. Po krátkém stoupání se dostáváme pod lanovku, která vede na Monte Capanne. Medíka ty jezdící klece zaujmou a tak tu chvíli stojíme a s úsměvem máváme lidem, kteří jedou nahoru. Pak pokračujeme dále k malému kostelíku v lese, kde si dáváme krátkou přestávku, jelikož za ním začíná prudší stoupání a Medík bude muset delší dobu vydržet v krosně.

Pokračujeme lesem a záhy sklon stezky přitvrdí. Chvíli mi trvá dostat se do tempa, abych s Medíkem stíhal Nině. Po kamenném poli uprostřed lesa, kde je stezka těžko viditelná, se dostáváme mezi keře a za chvíli jsou nám odměnou první výhledy na moře a okolní kopce včetně Monte Giove, na kterém jsme byli včera (výlet Kamenité Monte Giove s výhledem nejenom na italskou Elbu). Přicházíme na rozcestí s výstupovou trasou z Poggia a dáváme si malou pauzu. Vrchol je přímo nad námi a dělí nás od něj zhruba 250 výškových metrů.

Úzká pěšina se spoustou zatáček nás provede mezi keři, abychom se dostali na svahy plné kamenů. Po vyskládané stezce traverzujeme přes kamenné moře a podle mapy nám zbývá už jen pár zatáček k horní stanici lanovky. Dostáváme se na hřeben, poslední krátké stoupání a jsme tu. Od vrcholu nás dělí ještě pár schodů a zástup lidí. Nacházíme si volné a klidné místo kousek od přistávací plochy pro vrtulníky a sedáme se na kámen, abychom si dali svačinu a trochu si odpočinuli. Já si pak jdu na vrchol vyfotit do davu lidí pár fotek a záhy se vracím zpátky, abych si s Medíkem trochu poběhal. Přeci jen sedět většinu času v krosně nemůže být úplně příjemné.

Z vrcholu máme nádherný výhled na celý ostrov, pevninské Toskánsko i francouzskou Korsiku. Fotíme ještě pár fotek a pak rychlým krokem scházíme stejnou trasou dolů. Medík už by měla jít spát, ale dávat ji do nosítka v horních partiích Monte Capanne by nebylo úplně ideální kvůli stavu stezky. Do nosítka putuje až na rozcestí, kde jsme se na chvíli zastavili při cestě nahoru. Sice by bylo fajn ji donést až ke kostelu, jelikož je to pořád trochu prudší, ale už je docela dost hodin a poobědové spinkání nechceme propásnout. Tak půjdeme pomaleji a Nině na větších kamenech pomáhám dolů. Medík po pár minutách v nosítku zabírá a probouzí se až v ulicích Marciany.

Po cestě rovnou zajdeme na zmrzlinu a po včerejší návštěvě víme, že místní hrušková se řadí k tomu nejlepšímu, co jsme kdy měli. Pak zamíříme po starobylých schodech kolem kostela nahoru k autu a následně vyrážíme doplnit vodu z Napoleonova pramene, který se nachází mezi Marcianou a Poggiem. U pramene musíme čekat, protože tu na pitnou vodu jezdí i místní. Zacouvají, otevřou kufr plný demižonů a čepují. Dokonce tu zastaví i autobus plný německých turistů, kteří si jdou za výkladu svého průvodce načepovat vodu do svých láhví. My si doplníme celou nádrž, ale následně chvíli řešíme přetlak, který se v ní vytvořil a povolil nám její víko, takže nějaká voda vytekla bokem. Ale úspěšně to opravíme a pak míříme na západní pobřeží Elby. Silnice je docela panoramatická a aut tu takto v podvečer moc nejezdí. Zastavujeme na odpočívadla za vesničkou Pomonte, odkud máme nádherný výhled na západ slunce nad Korsikou. Na útes nad mořem si beru foťák, nějaké pečivo a balení prosciutta a užívám si večerního klidu.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet na Monte Capanne na Elbě měří zhruba 9 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 700 výškových metrů a zabere Vám přibližně 4 až 5 hodin (náš souhrnný čas pohybu 3:00).

Proč jít:

nejvyšší hora Elby
výhledy na celý ostrov
pěkné městečko Marciana s dobrou zmrzlinou

Doporučení:

lanovka na Monte Capanne by měla jezdit od dubna do září (od 10:00 do 17:30 s polední přestávkou), zpáteční jízdenka stojí 20 €, jednosměrná 13 €
naše kompletní výbava na jednodenní i vícedenní výlety – Naše turistická výbava pro rok 2020/2021 (gear list)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz