Anglické kaskády pod zasněženými horami Korsiky

Ráno předjíždíme do sedla Vizzavona. Dopoledne mělo být ještě hezky, ale je relativně zima a obloha je zatažená. Chvíli po našem příjezdu to vypadá, že začne pršet. A za pár minut skutečně začíná poprchávat. Tak sedíme v dodávce, stejně ještě musíme nachystat věci na výlet. Podle radaru to má za chvíli přejít a pak už pršet nemá. Na Slunce to ale dneska moc nevypadá.

Z obřího parkoviště v sedle vycházíme k rozvalinám jakési pevnosti a pak se rozhodneme zvolit neznačenou stezku přes travnatý vrchol Punta Alla Corbajola nad námi, odkud bychom měli mít výhled na celé údolí i okolní zasněžené hory. Doufám jen, že na vrchol stezka skutečně povede a pak že bude pokračovat i na druhou stranu kopce k sérii vodopádu označovaných jako Anglické kaskády (Cascades des Anglais), které jsou naším dnešním cílem.

Nina mě trochu proklíná, že zas musíme jít do kopce, ale snažím se ji přesvědčit, že toho víc uvidíme a navíc si uděláme okružní výlet. Stoupáme po travnatém svahu, kde není úplně zřetelná stezka, ale kamenní mužíci mi dávají naději, že jdeme správně. Vystoupáme na vrchol a otevírá se nám výhled na vysokou skalní stěnu Monte d’Oro, pod kterou hučí říčka Agnone, na které se Anglické kaskády nacházejí. Za námi se nad sedlem Vizzavona vypínají zasněžené vrcholky pohoří Monte Renoso.

Naštěstí stezka lesem k vodopádům je zřetelná a dobře udržovaná, takže scházíme z kopce a za pár minut stojíme u první kaskády, u které si dáváme svačinu. Poté nás čeká cesta údolím chvílemi po velkých skalních plotnách a chvílemi lesem. Medí je nadšená, protože má spoustu příležitostí polozit si po skalách. Skoro celou trasu podél řeky jde sama. Cestou potkáme několik malých vodopádů. Největší vodopád, který je ale i tak nic moc, nás čeká na konci, kde se zároveň ze stezky údolím odpojíme a po krátkém stoupání stojíme zpátky u zříceniny nad parkovištěm. Potkáváme spoustu lidí, protože tady je asi zvykem vyrážet na výlety kolem oběda.

V následujících dnech má být na horách opravdu zima a dokonce sněžit. Původně jsme měli v plánu vyjít na Monte Renoso, ale to opouštíme a vyrážíme na východní pobřeží. Cílem je město Bonifacio na jihu Korsiky. Po cestě narazíme na kolonu z důvodu nějakého běžeckého závodu a rozhodneme se jí objet bočními uličkami. Z bočních uliček se však stává terénní polňačka a s větou “Už není cesty zpět”, i když reálné bylo, se rozhoduji jet dále. Projedeme to úspěšně, bohužel okolní bujná vegetace se nám rozhodne udělat na památku pár škrábanců na bocích naší dodávky. Většinu sice doma rozleštíme, ale v tu chvíli to docela naštve. Zastavujeme v městečku Solenzara na pobřeží s tím, že si dáme aspoň pizzu, ale opět tu moc nedodržují otevírací dobu a do sedmi tu čekat nemíníme. Abychom si spravili chuť, tak si chceme dát aspoň zmrzlinu a dáváme ochutnat Medí. Té ale tak zachutná, že si chce dát obě porce, které jsme měli mít napůl a byli jsme tak domluvení, takže když jí tu zmrzlinu seberu, lehne si s řevem na chodník. Vidím, že naše rozhodnutí dopřát ji jednou cukr bylo unáhlené. Takže nálada nebo nejlepší. Po večeři vyrážíme do Bonifacia. Jezdit tam dříve nemělo moc smysl, protože místní policie tady podle komentářů docela kontroluje spaní v dodávkách. My parkujeme za městem u rozbořené bývalé dělostřelecké baterie a kasáren. Tady snad nikomu vadit nebudeme.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet k Anglickým kaskádám na Korsice měří zhruba 6 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 400 výškových metrů a zabere Vám přibližně 3 hodiny (náš čas pohybu 1:54).

Proč jít: