Nad údolí Valtournenche s výhledem na Matterhorn

Probouzíme se v italské vesničce Maen v údolí Valtournenche. Včera jsme bohužel nedojeli až do výchozího místa dnešního výletu, kterým je osada Cheneil. Už se mi nějak nechtělo, navíc Medík se začínala budit a do cíle zbývalo zhruba 15 minut jízdy plných zatáček, na kterých bychom vystoupali ještě 700 výškových metrů. Ráno se však budíme relativně brzo a výjimečně ještě před snídaní vyrážíme dále, aby na nás na parkovišti zbylo místo. Z hlavní silnice vedoucí do Cervinie pod Matterhorn odbočujeme v další vesnici na trochu užší silničku, která nás postupně dovede na parkoviště obklopené krávami pod osadou Cheneil. Na parkovišti zbývá ještě řada míst, takže pohodlně zaparkujeme. Kdybychom ale přijeli až v okamžiku, když vyjdeme na výlet, už bychom museli parkovat podél cesty pod parkovištěm. Svačíme, zatímco se parkoviště plní a pozorujeme tele, které se nějakým způsobem dostalo za elektrický ohradník a bloudí po parkovišti. S Medíkem se ho snažíme nasměrovat správným směrem a odděláváme jednu tyčku ohradníku, ale tele nám moc nedůvěřuje a utíká mezi auta na druhou stranu. Naštěstí ho záhy přijde vysvobodit jeho majitelka.

Po ranní očistě a snídani balíme věci a míříme do vesničky Cheneil, která se nachází nad parkovištěm. Vede do ní dokonce takový vlakovýtah, ale my si to vyšlápneme po lesní cestě bokem. Za chvíli už stojíme na louce a před námi se rozprostírá malá osada s řadou dřevěných stavení. U nás bychom je pojmenovali jako roubenky, ale netuším, jak se jim říká v Alpách. Jsou prakticky totožná s těmi, které jsme viděli ve švýcarském Zermattu, když jsme se byli podívat na Matterhorn (výlet Nejkrásnější výhledy na Matterhorn z treku pěti jezer a Gornergratu). No a když už je řeč o Matterhornu, tak po obejití louky na něj máme nádherný výhled. Tentokrát však z “druhé”, italské strany. Asi jsme vyšli pozdě, protože záhy jeho vrchol zahalují bílé mraky.

Naším dnešním cílem je vrchol v mapě nazvaný jako Punta Fontana Fredda, který o pár metrů přesahuje výšku 2.500 metrů. Z něj budeme mít nádherný výhled nejenom na celé údolí Valtournenche a nepřehlédnutelný Matterhorn a hradbu vrcholů okolo něj, ale díky hezkému počasí dohlédneme jižním směrem až na ledovcové vrcholy Gran Paradisa. Teď nás ale čeká stoupání na vrchol. Procházíme vesničkou, ve které mě napadne, jestli tu vůbec někdo trvale bydlí, protože zima tu musí být “zábavná” a noříme se do lesa. Po krátké chvíli les zase opouštíme a dostáváme se na travnaté svahy. Pěšina náš vede do sedla pod naším vrcholem. Cestou ale narazíme na borůvkové pláně a je jasné, že se na chvíli zdržíme. Jazyky si barvíme na fialovo, zatímco pozorujeme, jak se mraky převalují kolem vrcholu Matterhornu. Občas máme štěstí a jeho špička se nám na chvíli ukáže, aby ji po chvíli zase zahalily mraky.

Po borůvkové pauze si nahazuju Medíka v krosně zpátky na záda a pokračujeme na vrchol. Za chvilku jsme v sedle, kde se nám otevírá výhled jižním směrem na údolí Aosty včetně zmiňovaného Gran Paradisa, jehož ledovce září v letním slunci na obzoru. Na vrcholu se moc nezdržíme. Vyfotíme pár fotek a míříme na druhou stranu hřebene zase dolů. Po úvodních skalkách přicházíme na pěšinu, na které vypouštíme Medíka, až si užije taky trochu horské turistiky. Jakmile travnatá stezka skončí, zkusíme dát Medíka do nosítka k Nině, tentokrát netradičně na záda. Ladíme délky popruhů a za chvíli je hotovo. Neubráním se úsměvu, protože vypadají jako dvě koaly. Každopádně spaní se ani po dvaceti minutách nedostavuje, takže jakmile sejdeme nejprudší úsek, Medík putuje zase ven a může skotačit na lesní cestě. Vydrží jít zhruba kilometr, skoro až nad vesničku Cheneil. Dávám si jí zpátky do krosny a zamíříme k dodávce.

Sjíždíme kousek dolů k relativně velkému dětskému hřišti uprostřed ničeho, které ale zblízka není nic moc. Ale můžeme tu doplnit vodu a je tu poměrně klid. Nina vaří jídlo, zatímco si jdu s Medíkem hrát na houpací koně a prolézačky, které už pár let pamatují. Dneska má Medík večerku dříve, takže po chvíli debatování, jestli někam přejíždět, se rozhodujeme, že zůstaneme spát tady a ráno vyrazíme do Cervinie na výlet přímo pod Matterhorn.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet na vrchol Punta Fontana Fredda v Itálii měří zhruba 6 a půl kilometru, nastoupáte na něm okolo 500 výškových metrů a zabere Vám přibližně 3 hodiny (náš souhrnný čas pohybu 2:01).

Proč jít: