Do sedla Ciampaz a k jezeru Karersee v Dolomitech za krávami, výhledy i davem turistů

Náš letošní poslední výlet v Dolomitech povede ze sedla Karerpass (italsky Passo di Costalunga) do sedla Sella del Ciampaz. Měl by nám nabídnout hezké výhledy na údolí Fassa a skupiny skalnatých formací Latemar na jihu a Tscheiner Spitze na severu. Po včerejší bouřce nás vítá chladné, ale slunečné ráno. Malý plácek na kraji lesa, který slouží jako parkoviště se velmi rychle plní a než se připravíme na výlet, nově přijíždějící už nemají kde zaparkovat. První výškové metry zvládá Medík sama, ale záhy nabere lesní cesta na sklonu a tak jí dávám do krosny. Po pár minutách opouštíme les a přicházíme na louky s pasoucími se krávami, odkud máme hezký výhledem na táhlé údolí Fassa pod námi.

Pěšina pokračuje dále vzhůru nejprve přes malý lesík a pak znovu po travnatých svazích. Dneska se nám jde nějak dobře. Zhruba po hodině a 550 výškových metrech stojíme v sedle Ciampaz, kterému vévodí turistická chata Rotwandhütte. Zatím tu moc lidí není, což se však zhruba za hodinu, kdy odtud odcházíme, razantně změní. Vůbec jsem netušil, že z vesničky Karersee, která se nachází na druhé straně sedla Karerpass, vede do půlky kopce lanovka. A nyní z ní proudí doslova davy lidí a jejich cílem je právě tato turistická chata. Nic ještě netušíme a užíváme si výhledů do okolí. Zatímco Nina s Medíkem svačí, vyběhnu si skálu nad sedlem, Col de Ciampac, ze které je nádherný výhled na dolomitské velikány.

V sedle ještě chvíli pobudeme a pak proti hlavnímu proudu turistů zamíříme po úbočí skalnatého hřebenu směrem k lanovce. Medík sama překonává nástrahy vychozeného chodníku se spoustou kamenů, bohužel zástupy lanovkových turistů ji to dělají trochu těžší. Trochu mi ten nával připomíná naši beskydskou Lysou horu o víkendu nebo krkonošskou Sněžku (výlet Liduprázdnou hřebenovkou Krkonoš až k cirkusu na Sněžce). Stezka nás zavede na druhou stranu hory nad námi k chatě Rifugio Paolina, kde se zároveň nachází horní stanice lanovky. Mezitím jsme Medíka stihli přendat k Nině do nosítka, aby se trochu prospala, ale v nekončícím davu turistů to byla nereálná představa.

Za chatou se konečně odpojujeme z turistické dálnice a tentokrát téměř bez lidí klesáme zpátky do sedla k naší dodávce. Na chvíli se zastavíme na rozkvetlé louce a obdivujeme všudypřítomné květiny. V dodávce si uvaříme oběd a pak míříme dolů do vesničky Karersee, kde zastavujeme na místním stání pro obytná auta, které má rozbitý parkovací automat, takže se tu dá stát zdarma. Ani zadarmo ale není moc o co stát, protože se parkoviště nachází vedle sběrny odpadu. Poprvé zkoušíme naši markýzu, abychom nemuseli na oběd sedět v autě a pak se jdeme kouknout na místní dětské hřiště a pizzu. Dáváme si nejdražší a zároveň nejhorší pizzu za náš pobyt v Itálii. Bohužel tu žádná jiná restaurace není. Přijde mi, že dřív to tu muselo být pěkné, ale padající fasáda hotelu dává tušit, že tu moc lidí už nejezdí.

Následující den zajdeme na procházku kolem jezera Karersee (Lago di Carezza), které se často dostává na seznamy nejhezčích míst v Dolomitech. Bohužel v přilehlých lesích v minulých letech řádil kůrovec, takže to okolo jezera vypadá jako na Štrbském plese po vichřici v roce 2004. Od jezera je hezký výhled na skalní stěny Latemaru, které se zároveň zrcadlí ve vodní hladině. Naše procházka pak směřuje k jezírku Lago di Mezzo, ale to je spíš taková kaluž uprostřed lesa. Pěšina kolem jezírka je zapadaná stromy, takže pár minut hledáme, jak se dostaneme na druhý břeh, abychom se dostali zpátky k dodávce. Čeká nás přesun do Suldenu (Solda) v Ortles. Musíme se ale stavit nakoupit v Bolzanu, kde teploměr vystoupá na 35 stupňů. Skočíme proto rychle do obchodu a zamíříme zase zpátky do hor.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný výlet do sedla Sella del Ciampaz měří zhruba 8 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 600 výškových metrů a zabere Vám přibližně 3 až 4 hodiny (náš souhrnný čas pohybu 2:24).

Proč jít: