Zimní pohádka při výstupu na Baranec v Západních Tatrách

Takové počasí se neodmítá. To prostě musíme jet. Sice mě ještě ve čtvrtek bolí hlava, mám teplotu, po každém jídle si jdu sednout na záchod a navíc mi vyskákaly podivné boláky, které při rychlé diagnóze s pomocí internetu vypadají jako neštovice, ale má být hezky. Počasí se neptá, jak mi je. Od soboty do úterý má být na slovenských horách jako ze žurnálu. Nám stačí jen dva dny. Volba nakonec padá na neděli a pondělí. V sobotu nám to aspoň jiní lidé hezky prošlápnou a pro mě je to den, kdy se můžu dát trochu do pořádku. Skoro celodenní odpočinek mi pomáhá dostat se do jakžtakž provozuschopného stavu a tak můžeme v neděli o půl páté vstát a vyrazit do Západních Tater.

Okruh přes Baranec (2.184 m.n.m.), Smrek (2.072 m.n.m.) a Žiarské sedlo (a krátký výstup na Plačlivé (2.125 m.n.m.)) je jedinou trasou ve slovenských Západních Tatrách (Vysokých i Belianských), která není postižena zimní uzávěrou pro běžné turisty a na které můžete vystoupit na některý z tatranských vrcholů. Toho je třeba využít, než uzavřou i tuto trasu. Zároveň musíme vyzkoušet novou výbavu v podobě maček a cepínů. Celou trasu už známe v její letní podobě, takže jsme zvědaví, jak bude vypadat v zimě. Po cestě je až do Liptovského Mikuláše docela slušná mlha, ale já vím, že se brzo rozplyne. Při příjezdu na parkoviště na začátku Žiarské doliny už máme nádherný výhled na vrchol Barance. Bude to asi makačka. Lavinová předpověď je na dvojce, ale střídající se slunečné počasí přes den a mrazy přes noc dávají tušit, že dneska bude nebezpečí minimální (další den přišlo snížení na jedničku).

Vypadá to, že na parkovišti si dnes dali sraz všichni skialpinisté ze Slovenska a okolních států. Na Plačlivém, kam většina z nich směřuje, bude asi docela přeplněno. Naštěstí se od hlavního proudu odpoutáme hned na parkovišti a míříme po žluté turistické značce nahoru na Baranec. A to dost z ostra. Po chvíli je třeba zase sundat pár vrstev, které jsme na sebe nabalili na parkovišti, protože na slunku je už teď docela pařák. Rozepínám nohavice na kalhotách a nechávám si jenom termotričko. V této podobě mi to vystačí až na vrchol. V půlce února je jako na konci dubna. Neskutečné. Sněhu je ale dostatek, na druhou stranu žádné brodění se nekoná, protože tu chodí docela dost lidí.

Slunko stoupá stále výš a my máme možnost užívat si prvních výhledů na celý hřeben Nízkých Tater za námi a na Malou Fatru po naší levici. Na Holém vrchu máme taky první výhled na vrchol Barance, který se zdá být ještě docela daleko. Konkrétně ještě 450 výškových metrů nad námi. Mezi námi a vrcholem napočítáme okolo 20 turistů. Dnes vyrazil asi každý, kdo je rád v horách.

Po krátké pauze na svačinu vyrážíme vzhůru. Cesta se docela vleče a po počátečním nadšení mi začínají trochu docházet síly. Držím si ale pozitivní přístup a dávám si postupné cíle. „Jak dojdu na tamten kopec, tak už je to pohoda“, říkám si sám pro sebe. To funguje jenom chvíli. Pak už se soustředím jenom na to, abych šel v rovnoměrném tempu a počítám při tom vždy deset kroků pořád dokola. Očekávám, že za chvíli mi v hlavě začne znít nějaká písnička, takže bude o zábavu postaráno. Jaká to bude dneska? Každopádně v ideálním stavu nejsem, ale nějak se doplazím na vrchol. Sám si nadávám do líné lemry, ale to mě přechází, když se rozhlédnu po okolí. Nádhera, tohle mě baví.

Sice jsme si dole řekli, že vyjdeme na Baranec a uvidím, jak mi bude, ale já už od začátku vím, že jdeme dále. Hřebínek na Smrek vypadá nádherně a je hezky prošlápnutý. Nasazujeme mačky, bereme cepíny, fotíme pár fotek jako důkaz, že jsme tu byli, a vydáváme se dále po poměrně prudkém svahu do sedla pod námi. Do toho začal foukat docela silný severák, takže po chvíli mi docela mrznou ruce, protože jsem si na vrcholu nasadil pozdě rukavice. No nic, je třeba to rozpohybovat. Prudký svah, kde se mačky celkem hodily, máme za sebou a teď už jen nahoru a dolů po hřebeni. Nina je z maček nadšená a říká, že v zimě se na tom sněhu daleko méně bojí než v létě na šutrech. No nevím.

Cesta po hřebeni ubíhá docela rychle a za chvíli stojíme na Smreku. Sluníčko nám svítí do zad a dokresluje dnešní nádherný den. Výhledy na okolní vrcholy, Baníkov, Tri Kopy, Plačlivé, Ostrý Roháč, Jakubinu, Bystrou, jsou skutečně impozantní. Za námi ani před námi nikdo není, takže máme celý hřeben jen pro sebe. Prostě zimní pohádka na hřebeni Západních Tater.

Pokud bych byl v pohodě, tak dnes dáme ještě Plačlivé, ale dneska naše kroky skončí v Žiarském sedle. Dáme si krátkou pauzu na zbytek svačiny a rozbředlým sněhem od zástupů turistů a skialpinistů míříme Žiarskou dolinou zpátky k autu. Čeká nás únavný a nekonečný pochod nejprve k Žiarské chatě a pak po silnici na parkoviště. Teď bych těmi skialpy nepohrdnul. Nebo aspoň těmi sáňkami, na kterých nás od Žiarské chaty předjížděly děti. Přichází čas na písničky, tentokrát už nahlas, protože mě opravdu bolí nohy. To je tím, že jsme dlouho nebyli na pořádném výletu. A to nás zítra čeká Velký Rozsutec a Stoh (příspěvek).

Praktické informace

Vzdálenost:

Popisovaný okruh ze Žiarské doliny přes Baranec, Smrek a Žiarské sedlo měří zhruba 17 kilometrů a nastoupáte na něm okolo 1.400 výškových metrů. Samotný výstup ze Žiarské doliny na vrchol Barance měří zhruba 5 a půl kilometru.

Časová náročnost:

Na výlet si vyhraďte něco málo přes 6 hodin (náš čas pohybu byl 5:17), hodně záleží na počasí a sněhových podmínkách.

Proč jít:

  • neopakovatelný výhled na všechny světové strany
  • nádherný a technicky nenáročný hřeben z Barance do Žiarského sedla
  • skoro vždy prošlapaná cesta na vrchol Barance

Doporučení:

  • před cestou se podívejte na stupeň lavinového nebezpečí a zvažte svoje možnosti (http://www.laviny.sk/); na popisované trase se přechází dva lavinové svahy, a to při sestupu z Žiarského sedla pod vrcholem Plačlivé a při sestupu do Žiarské doliny (pokud půjdete na Baranec a zpátky, nebezpečí pádu laviny víceméně nehrozí)
  • sestup z vrcholu Barance po hřebeni směrem ke Smreku je docela prudký a určitě budete potřebovat minimálně nesmeky, jde o severní svah, takže povrch může být hodně zledovatělý (v takovém případě se hodí mačky a cepín)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Trasa na Baranec, Smrek a Žiarské sedlo
Trasa na Baranec, Smrek a Žiarské sedlo (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)