Přes Otrhance a Klín na Bystrou, nejvyšší horu Západních Tater

Hřebenovky vypadají tak nevinně, když je plánujete. „Vždyť to vypadá jako rovinka.“ Realita je však trochu jiná a po prvních vrcholech si při pohledu na ty další říkáte, jestli to vůbec dáte. Pak se ale na chvíli zastavíte uprostřed hor, rozhlédnete se okolo a krása hor vám zase spolehlivě dobije energii. Nebo spíš nějaká svačina, kterou si při té pauze dáte. Tak nějak by se dala popsat ve zkratce naše výprava přes hřeben tzv. Otrhanců na Bystrou, nejvyšší horu Západních Tater, která se vypíná nad Gáborovou a Kamenistou dolinou do 2.248 metrů nad mořem. Ideální výška pro únik z vedra, které panovalo u nás už několik dní.

Ráno nás čeká budíček o půl páté. Ačkoliv to od nás do Tater není zas tak daleko, stav slovenských cest není zrovna ideální, a proto musíme počítat minimálně se třemi hodinami jízdy autem. Věci máme sbalené už z večera, takže chvíli po páté hodině vyrážíme z domu směrem na Slovensko. Naplánovány jsou celkem tři výlety, konkrétní destinaci vybereme v Liptovském Mikuláši podle aktuální předpovědi počasí. Podle včerejšího modelu totiž měly být odpoledne ve Vysokých a Západních Tatrách bouřky. A na hřebenu potkat bouřku nechceš. Jako rezervní výlety se tedy k Západním Tatrám nabízí Nízké Tatry a Velká Fatra. Předpověď při našem příjezdu do Liptovského Mikuláše již bouřkami nehrozí a jasná obloha nad Barancem slibuje minimálně hezké dopoledne. Volba tedy padá na Západní Tatry a my míříme k Račkově dolině. Najít místo k zaparkování sice vyžaduje trochu trpělivosti, ale nakonec se nám to podaří a my začínáme ukrajovat první metry z naší dnešní trasy.

Úvodem je nutno říct, že se jedná o docela náročnou trasu. Celkem máme v plánu ujít 25 kilometrů, na kterých nastoupáme přes 2.000 výškových metrů. Čeká nás celkem 8 vrcholů, konkrétně Nižná Magura, Ostredok, Vyšná Magura, Jakubina (tyto 4 vrcholy tvoří hřeben zvaný Otrhance), Hrubý vrch, Končistá, Klín a Bystrá. Trasa však má několik lehčích variant, například po přechodu Otrhanců se můžete vrátit zpátky Jamníckou nebo Račkovou dolinou k výchozímu bodu, nebo po zdolání Klínu můžete sejít do Gáborovy doliny, aniž byste vystoupili na Bystrou.

Zrána je kupodivu u říčky Račková, která nás provede Úzkou dolinou, docela zima. Spíš je normálně, ale po 35 stupňových hicech nám přijde, že je od vody trochu chladno. Tento pocit však rychle zmizí. Dostáváme se totiž na rozcestí Jamníckej a Račkovej doliny, odkud začíná stoupání na hřeben Otrhanců a první dnešní vrchol Nižnou Maguru. Při stoupání se docela zpotíme. Kvůli polomům je občas těžké najít stezku, ale prakticky stačí jít pořád nahoru. Po překonání hranice lesa už je chodník v pohodě a zároveň se nám nabízí první výhledy na okolní hory. Na levé straně máme Baranec a na pravé Nižnou Bystrou.

V kleči dlouho nepobudeme a dostáváme se na první pomyslný skalnatý vrcholek. Přímo před námi je Nižná Magura, na kterou nám zbývá už jen krátké stoupání. Na kamenech je třeba dávat pozor na zmije, které se tu rády vyhřívají. Cestou nahoru už jsme dvě potkali, na jednu jsem málem šlápnul, ale zachránil jsem to úskokem do strany. Na vrchol nám ubývají poslední metry a já tuším, že výhled dnes bude excelentní. A taky že jo. Kousek za vrcholem najdeme hezké místo pro krátký odpočinek. Tohle je paráda.

Před námi máme celý hřeben Otrhanců, Klín i Bystrou. Sám pro sebe si říkám, že je to nějak daleko. Když navíc zhodnotím tvar a příkrost svahů Klínu na konci údolí, tak to asi nebude zadarmo. A Bystrá taky zrovna nevypadá pohodově. Uvidíme. Teď je na řadě svačina a pak hřeben Otrhanců, takže není třeba předbíhat.

Panoramatická cesta po hřebeni nás zavede nejprve na kamenný vrchol Ostredku a pak na kamenitou Vyšnou Maguru. Na úzké stezce, která se po vrcholech vine jako had, se nabízí tisíce různých úhlů na parádní fotky ze hřebene, které zachycují krásu Západních Tater. Jsme přímo uprostřed hor. Nad Vysokými Tatrami se začíná trochu mračit, takže možná nás ta bouřka přece jen zastihne. Naštěstí nakonec spadlo jen pár kapek při stoupání na Klín.

Vždycky mě zaráží „turisté“, kteří když někoho vidí někde sedět, musí se zastavit na stejném místě. Je celkem jedno, kde sedíte, oni vás dokáží nějakým zázrakem najít. A pokud možno si sednou co nejblíž. Potom se dokáží bavit co nejvíce nahlas, i když sedí na metr od sebe. Zajímavé, ale nikoliv příjemné. Dneska se nám dokonce stalo, že jsme se přemístili z vrcholu Vyšné Magury asi o 200 metrů dále kvůli řvoucím Polákům. Co se ale nestalo, tříčlenná skupinka nás pronásledovala dále a sedla si 20 metrů od nás. To prostě nepochopíš. Tak jsme se zvedli a šli dál.

Výstup na Jakubinu, druhou nejvyšší horu Západních Tater, je trochu prudší oproti ostatním vrcholům, ale nejedná se o žádný extrém. Na vrcholu se příliš nezdržíme a pokračujeme na sousední Hrubý vrch, který leží na slovenskopolské hranici. Tam se napojíme na hlavní hřeben Tater a budeme pokračovat přes Končistou pod námi na Klín. Pohledem do mapy si říkám, že další možná trasa může vést z Hrubého vrchu na Volovec, Ostrý Roháč a Baranec zpátky do Úzké doliny. Dneska ale máme v plánu jiné cíle.

Stoupání na Klín vypadá z Hrubého vrchu stejně náročně jako při prvotním pohledu na začátku našeho výletu, ale nějak se s tím popereme. První musíme zabojovat při klesání z Hrubého vrchu. Z Končisté to vypadá, že jsme sešli opravdu velký krpál, i když se to při klesání nezdálo. Pod námi máme výhled na Račkové plesa, které by byly podle Niny akorát na koupání. My ale pokračujeme dále na Klín. O to víc je zklamaná, když zjistí, že to před námi není poslední ani nejvyšší dnešní vrchol a že nás čeká ještě Bystrá.

Na Klín vyjdeme překvapivě rychle, dolů to bude asi zase pomalejší. Před námi zbývá už „jen“ Bystrá. Z Klínu sleduju výstupové cesty. Obě vypadají prudce, zvláště ta po hřebeni. Uvidíme, jak to bude vypadat ze zdola. Síly už ubývají a nahoru to vypadá docela daleko. Z Klínu scházíme do Gáborova sedla, odkud pokračujeme po hřebeni na Bystré sedlo. Tady si dáváme další svačinu a hroznový cukr a po chvíli přemlouvání vyrážíme dobýt poslední dnešní vrchol po modré turistické značce vedoucí po úbočí Bystré.

Nakonec to moc nebolelo. Energii a nadšení mi dodalo zpoza mraků vykukující večerní slunce, které nádherně osvětlilo okolní hory. Potom je to snadné, protože si celou cestu říkám, že nahoře to bude ještě hezčí. Na vrcholu máme nádherný výhled do všech světových stran. Hlavně tedy na východě na zamračené Vysoké Tatry, na západě na vrcholky Západních Tater a na jihu na dlouhý hřeben Nízkých Tater. Atmosféru kazí jen otravné mušky, kterých je tu plno. Fotíme pár fotek, vychutnáváme si boží klid a po notné chvíli míříme dolů. K autu nás čeká ještě dlouhá cesta.

Při cestě zpátky nás nad Bystrým sedlem překvapí stádo kamzíků. A že jich je. Minimálně 40 i s malými kamzíčaty. Tolik jsem jich pohromadě ještě neviděl. Snažíme se je nadejít, ať je moc neotravujeme a nerušíme, ale ukáže se, že jsou roztroušení všude po travnatém svahu. Tak projdeme aspoň co nejvíc potichu.

Z Bystrého sedla pokračujeme Gáborovou a pak Račkovou dolinou. Do začátku, respektive do cíle naší okružní trasy to je ještě asi 9 kilometrů. Voda na dnešní den nám došla, tak jí dopustíme v průzračném Gáborově potoku, který je ledový i v těchto horkých dnech. Slunce se pomalu ale jistě sklání nad Jakubinou a Vyšnou Magurou, na kterých jsme před pár hodinami byli. Za chvíli už nejdeme ve slunečních paprscích, ale ve stínu hor.

Stezka je sice poměrně monotónní, ale uběhne překvapivě rychle. To se nedá říct o cestě zpátky domů, protože se zdá, že se polovina Slovenska vydala v noci na cestu do Chorvatska. Každopádně mi to nezkazí zážitek z dnešního výletu, který si budu ještě dlouho pamatovat.

Praktické informace

Vzdálenost:

Popisovaná trasa měří zhruba 25 kilometrů a nastoupáte na ní okolo 2.200 výškových metrů.

Časová náročnost:

Trasu jsme absolvovali zhruba za 10 hodin (čas pohybu 7:07).

Další (užitečné) informace:

  • trasa přes Otrhance se dá zkrátit i prodloužit, koukněte do mapy pro další možnosti (jen bacha na Ostrý Roháč, jehož vrchol je docela exponovaný, pokud nemáte rádi výšky, tak se mu raději vyhněte)
  • parkování u ústí Račkové doliny může být komplikovanější, zkuste si proto přivstat
  • kotníkové pohorky můžete nechat doma

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Popisovaná trasa přes Otrhance na Bystrou v Západních Tatrách
Popisovaná trasa přes Otrhance na Bystrou v Západních Tatrách (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)

Podívejte se také na ...

Pokud se ti naše stránky líbí, dej o nich vědět svým známým! Díky.