Okružní výlet pyrenejským kaňonem Ordesa po stezce Faja de Pelay

Den odpočinku utekl jako voda a před námi je další pyrenejský výlet. Tentokrát se vydáme do hlubokého údolí Ordesa, které bylo zařazeno na seznam UNESCO a které se spolu s třetí nejvyšší horou Pyrenejí, Monte Perdido, nachází ve stejnojmenném národním parku založeném již v roce 1918. Zároveň se jedná i o nejnavštěvovanější místo ve španělských Pyrenejích. Zájem turistů je tak velký, že je jejich počet v údolí regulován. Současně může být v údolí maximálně 1.800 turistů, které do údolí v letní sezóně převážejí výhradně autobusy z městečka Torla. Samozřejmě se mohou do údolí vydat turisté po svých, ale znamená to minimálně dalších 12 kilometrů tam a zpátky po silnici.

Vzhledem k tomu, že se turistická sezóna blíží svému konci, obrovské parkoviště v Torle je jen spoře zaplněno auty. Přesto je jich tu docela hodně a fronta čekající na autobus s každým okamžikem narůstá. První autobus nám odjíždí při nakupování lístků, ale do druhého, který přijíždí asi za 15 minut, už se vejdeme. Silnice pozvolna stoupá údolím a my máme první šanci vidět oranžově zbarvené skály kaňonu Ordesa. Čeká nás pár klikatých serpentin a za pár minut stojíme na parkovišti Pradera de Ordesa. Příliš se nezdržujeme a vyrážíme údolím. V plánu máme okružní trasu vedoucí nejprve po dně údolí a následně po stezce Faja de Pelay na jižním úbočí pod hradbou skal. Obvykle se tato trasa chodí proti směru hodinových ručiček, kdy se nejprve vystoupá k vyhlídce Mirador de Calcilarruego. My volíme postup opačný a nejprve se vydáváme údolím, v druhé části výletu už bychom pak teoreticky neměli nikoho potkat. Při zpětném zhodnocení bych napodruhé zvolil první variantu, prudký sestup v závěru výletu byl skutečně za trest.

Počáteční cesta lesem je poměrně monotónní až na několik vodopádů, konkrétně Cascada de las Cuevas a Cascada del Estrecho, které padají do hluboké soutěsky. Občas mezi stromy vykouknou mohutná skalní úbočí, ale jinak postupujeme po štěrkové cestě lesem a předbíháme značné množství turistů. Po 7 kilometrech se konečně dostáváme z lesa a máme první výhledy na celý kaňon. Kolem kaskády malých vodopádů Gradas de Soaso pokračujeme po dlážděné cestě uprostřed louky, která se rozkládá v závěru údolí lemovaného obrovskými terasovými skalami. Před námi vystupuje impozantní Monte Perdido a Pico de Añisclo o Soum de Ramond. Na konci údolí nás čeká kaskádový vodopád Cascada Cola de Caballo, který stéká průrvou mezi skalami a v závěru se rozprostírá do šířky. Vypadá to docela kýčovitě. Stejně jako celé údolí. Slunce a pár mráčků dokresluje dnešní idylku. Sedáme si na kámen a pozorujeme, kudy budou směřovat naše další kroky.

Stezka Faja de Pelay vede za mírného stoupání po jižním úbočí kaňonu a nabídne nádherné výhledy na celý kaňon i na Monte Perdido a okolní vrcholy. S přibývajícími metry, které nás dělí od dna údolí, jakoby skály na proti nám nabývaly na velikosti. Stezka nás zavede přímo pod skály nad námi a následně kopíruje vrstevnici až k vyhlídce Mirador de Calcilarruego. Z ní se nám nabízí výhled na protější vrcholy Pico de Salarons, Monte Arruebo a Tobacor a jejich skalnaté stěny. Sil už nám moc nezbývá a pohled na parkoviště hluboko pod námi, kam potřebujeme dojít nás nadšením rozhodně nenaplňuje. Čeká nás prudký sestup po sypající se suti v nekonečných serpentinách. Nohy bolí, boty podkluzují a přichází první výčitky, že jsme raději nešli naopak. Ještě to můžeme otočit a dát si těch dvacet kilometrů zase zpátky. S tímto vtipem však u Niny příliš neuspěju a proto doufám, že už budeme brzo dole. Chtěl bych říct, že těch 700 výškových metrů uteklo jako voda, ale nebyla by to pravda. Nakonec se ale konečně dostáváme zpátky na rovinu a jdeme se zařadit do fronty na autobus. Naštěstí se vejdeme do toho prvního, za námi už je zase pořádná fronta.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Okružní výlet kaňonem Ordesa po stezce Faja de Pelay měří zhruba 22 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 900 výškových metrů a zabere Vám přibližně 6 a půl hodiny (náš čas pohybu 5:03).

Proč jít:

  • impozantní kaňon s vysokými skalami
  • příjemná okružní trasa po dně i úbočích kaňonu
  • hezké vodopády

Doporučení:

  • v letní sezóně očekávejte skutečně davy lidí, jedná se o jedno z nejnavštěvovanějších míst ve Španělsku
  • na začátek údolí se v letní sezóně dostanete pouze autobusem, vjezd autům na parkoviště Pradera de Ordesa je v létě zakázán; autobusy jezdí co 15 minut, zpáteční jízdenka stojí 4,50 EUR
  • popisovanou trasu jděte raději proti směru hodinových ručiček (nejprve vystoupejte na vyhlídku Mirador de Calcilarruego, pak Vás čeká už jen klesání)
  • pokud máte v plánu vyjít i na Monte Perdido, v zásadě máte 3 možnosti – zaprvé to můžete zkusit zvládnout v jeden den, jedná se ale o opravdu velmi náročný výlet (32 kilometrů a cca 2000 metrů k nastoupání); druhou možností je přespat na chatě Refugio de Goriz, která ale bývá dlouho dopředu zaplněná (alespoň v letní sezóně); a třetí možností je nechat se vyvézt autobusem z vesničky Nerín do sedla Cuello Arenas a poté vyjít na Monte Perdido a zase zpátky (v takovém případě se ale vyhnete kaňonu Ordesa)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Popisovaná trasa údolím Ordesa po stezce Faja de Pelay
Popisovaná trasa údolím Ordesa po stezce Faja de Pelay (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)