Naše novozéladská zkušenost

Dej vědět svým známým o horách. Díky.
Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on Pinterest

Konečně jsem upravil fotky, které jsem chtěl upravit, a konečně jsem sepsal, to co jsem chtěl sepsat, a proto už jen zbývá vytvořit závěrečný příspěvek, ve kterém se pokusím shrnout některé praktické informace a zkušenosti z našeho výletu na Nový Zéland v březnu 2017. Stejně jako u výletu na Madeiru upozorňuji, že se nebudu zabývat faktografickými detaily o Novém Zélandu, ale zaměřím se na to, jak jsem Zéland viděl já a moji spolucestující, tedy moje přítelkyně a moje mamka.

Ano, čtete správně. Na Zéland jsem přibalil i mojí mamku, protože to byl jeden z jejich životních snů a já už se dostal do věku, kdy se obrací poměr brát a vracet. A výlet na Zéland, nebo přesněji splnění snu, je tím co vrátit mohu.

Dále si uvědomuji, že Nový Zéland je českými turisty velmi oblíben a často navštěvován, takže informací na internetu je k nalezení habaděj. Zároveň spousta krajanů na Novém Zélandu žije nebo sezónně pracuje, takže jejich zkušenosti jsou určitě větší než ty moje. Tento příspěvek proto berte s rezervou, ne všechno totiž může být ve skutečnosti pravda, ale je to spíš tak, jak jsme to viděli my.

Proč na Nový Zéland?

Jeden důvod už jsem napsal. Jet na Zéland byl snem mojí mamky od doby, co jsme byl malý, a já jí ho chtěl splnit. Sama by se však nikdy nevydala a dávat 150 cestovce není pro mě zrovna ideál. Za tu cenu totiž můžeme jet všichni tři. A na měsíc.

Další důvody jsou takové obyčejné. Na Zélandu je úžasná příroda a nádherné hory. Tak proč nejet. Zvláště, když odchytíte chybový tarif letenek u Thai Airways.

Rozhodnutí padlo v srpnu 2016, kdy jsem se v neděli probudil po asi 4 hodinách spánku po vesnické akci. Už nějakou dobu jsem sledoval ceny letenek na Zéland. Ráno beru do ruky mobil a ještě v deliriu mě napadne, že se kouknu, kam pojedeme na dovolenou. Otevírám akční nabídky a vidím zpáteční letenky do Aucklandu přes Bangkok z Mnichova za 13 a půl tisíce. Kde mám kartu a notebook? Rychle. Za další dvě minuty platím letenky a už jen doufám, že to Thai nezruší. Nezrušili. Týden potom nám rezervuji sedadla a jídlo v letadlech a začínám řešit, jak v práci řeknu, že si beru v březnu na měsíc dovolenou. Srát na práci, když tak dám výpověď.

Jak jsem plánoval?

Při plánovaní, jestli se dá vůbec náhodné prohlížení fotek ze Zélandu na internetu nazvat plánováním, jsem nejprve prošel fází „projedeme všechno ze severu na jih“ až do fáze „pojedeme hlavně na jižní ostrov do Jižních Alp a na týden se koukneme na severní ostrov“. Celkem jsme měli na Zélandu 24 dní, což se může zdát jako hodně, ale je to málo. Zpětně si říkám, že by byly ideální 2 až 3 měsíce. Ale bylo třeba pracovat s tím, co jsme měli k dispozici.

Zhruba v prosinci, kdy jsem zároveň rezervoval ubytování, jsem vytvořil konečný plán naší cesty, který spočíval v návštěvě jižní část jižního ostrova a střední části severního ostrova. Po příletu do Aucklandu jsme přestoupili na vnitrostátní let do Christchurch, odkud jsme se vypůjčeným autem vydali do Twizelu, Dunedinu, Te Anau, Queenstownu, Wanaky, Franz Josef, Arthur’s Pass zpátky do Christchurch. Odtud jsme letadlem přeletěli zpět do Aucklandu a následně jeli trasu Tairua, Rotorua, Taupo a zpět do Aucklandu. Obětí tohoto plánu se stal bohužel národní park Abel Tasman na jižním ostrově a Bay of Islands na severním ostrově, které z fotek vypadají úžasně. Na druhou stranu je přece třeba nechat si něco na příště.

Jak jsem zmínil, v prosinci, tedy 3 měsíce před odjezdem, jsme měli zarezervovaná všechna ubytování a zároveň naplánovanou trasu v hrubých obrysech. Samozřejmě jsem měl naplánovanou návštěvu některých konkrétních míst, kam bychom chtěli jít (Roys Peak, Mount Cook, Avalanche Peak, Mount Tongariro, atd), ale detaily i další místa a výlety jsem většinou plánoval až den předem. Před odjezdem jsem toho musel celkem hodně udělat v práci, takže jsme na Zéland odjížděli s tím, že máme detailněji naplánované první dva dny, a ty další už pouze v hrubých obrysech. Stejně uvidíme, jaké bude počasí.

Zde zmíním, že jsme neplánovali žádnou z tzv. Great Walks, jednak už na některé bylo pozdě, zadruhé mi to přišlo složité, když budeme mít vypůjčené auto, zatřetí je to sázka na nejistotu s ohledem na počasí a začtvrté bychom toho celkově stihli ještě méně. Takže jsme plánovali jenom jednodenní výlety.

Co ubytování?

Všechna ubytování jsme měli přes Booking. Jelikož jsme jeli ve třech, vybíral jsem většinou ta, která měla dva pokoje, koupelnu a kuchyň. V přepočtu vyšla jedna noc na jednoho okolo 1.000 Kč. Jenom jednou jsme zkusili hostel se společnou kuchyní a sociálkama (při návštěvě ledovce Franz Josef) a byl to jeden z našich nejhorších zážitků. Jinak jsme vesměs měli velice pěkná ubytování, takže si stěžovat nemůžeme.

Jak a čím jsme jezdili?

Na jižním i severním ostrově jsme měli zarezervovanou Toyotu Yaris. Na jižním jsme ji skutečně dostali, na severním jsme dostali o řád lepší Toyotu Corollu. Na jízdu vlevo se dalo zvyknout poměrně brzo a po třech dnech už mi to ani nepřišlo. Přesuny byly zejména ze začátku poměrně dlouhé (300+ kilometrů) a díky klikatým cestám i značně časově náročné.

Cestování nám neskutečně usnadnila mobilní mapová aplikace s OsmAnd+, která má i funkci navigace, takže nám posloužila nejen jako turistická mapa, ale i jako navigace při cestách autem. Před odjezdem jsem si do ní stáhl turistickou mapu Nového Zélandu (podklady z Open Street Maps, které využívají i Mapy.cz) a poukládal lokace našeho ubytování. Před každým dnem večer jsem si v aplikaci označil místa, která bychom chtěli navštívit po cestě další den a pak jenom ráno nastavil navigaci na daná místa. Upřímně si nedokážu představit, že bychom jezdili třeba podle papírové mapy.

Co jídlo?

Ubytování jsem záměrně vybíral s kuchyní, protože jsme měli v plánu si vařit. Až na jeden pizza večer jsme plán dodrželi a tím ušetřili poměrně dost peněz, protože chodit na jídlo do restaurací se dost prodraží. Celkem mě překvapily ceny v novozélandských supermarketech, zejména potom, co jsem slyšel kolikrát je to či ono na Zélandu dražší než u nás. Mě to teda o moc dražší nepřišlo. Samozřejmě jsou věci které byly násobně dražší, ale přišlo mi, že to byly věci, které se na Zéland musí dovážet. I když je pravda, že třeba chleba v přepočtu za 70 Kč je skutečně o dost dražší než u nás. Ovoce a zelenina, šunka a hovězí maso mi ale přišlo, že stojí stejně jako u nás. A víc k životu nepotřebujete. Abych to shrnul, tak jsem ceny a celkovou položku za jídlo čekal podstatně vyšší, než nakonec byla a to jsme rozhodně nehladověli, spíš naopak. Někteří tvrdí, že po Zélandu přibrali. Ještě poznámka nakonec asi nemá moc cenu porovnávat kvalitu potravin.

Nejčastějším pokrmem pro nás bylo mleté hovězí maso, které jsme dávali do hamburgerů (tam, kde jsme měli gril), tortil nebo jsme si ho dali s těstovinami a rajčatovou omáčkou. Dvakrát jsme měli na večeři fazole, ale to byla nouzovka. Na svačiny jsme si dělali chleba se šunkou nebo nutellou. Na Zéland jsme si navíc přivezli zásoby müsli tyčinek a tatranek, takže tyhle věci jsme z počátku kupovat nemuseli, poté jsme kupovali sušenky Oreo, které byly věčně v akci.

Co to stálo?

Někdo si možná všiml náznaku na cenu v úvodu a možná se celkovým nákladům i podivil. Mohl bych tu napsat orientační cenu, ale myslím, že lidem, kteří zvažují cestu na Zéland lépe poslouží konkrétní přepočtené ceny za náš výlet. Níže přikládám tabulku se hlavními (fakticky všemi) náklady, které jsme na cestu měli. Připomínám, že cena je za 3 osoby.

Doprava
Letenky Mnichov – Auckland 41.371 Kč
Letenky Auckland – Christchurch 9.530 Kč
Autobus Praha – Mnichov a zpět 2.544 Kč
Půjčení auta
 Toyota Yaris (jižní ostrov, 17 dní)  13.267 Kč
 Toyota Corolla (severní ostrov, 8 dní)  5.406 Kč
 Benzín za celý výlet  10.797 Kč
Ubytování
Ubytování na jižním ostrově (8 různých ubytování, 16 nocí) 46.754 Kč
Ubytování na severním ostrově (3 různá ubytování, 7 nocí) 18.475 Kč
Nákupy
Jídlo 9.424 Kč
Blbosti a suvenýry nemám spočítané
Ostatní významnější náklady
Plavba Milford Sound 3.575 Kč
Celkem 161.143 Kč
Celkem na 1 osobu 53.714 Kč

Pro někoho draze, pro někoho levně. Největší položkou bylo ubytování a samozřejmě letenky, které jsme my ale odchytili levně (normálně počítejte za zpáteční na Zéland na jednoho 30.000+ Kč).

Změnil bych něco?

Přiznám se, že při návštěvě severního ostrova jsem trochu litoval, že jsme nezůstali na jižním. Těch 7 dní navíc jsme mohli využít v Jižních Alpách, v Catlins, k cestě na Stewart Island a k návštěvě národního parku Abel Tasman. Dojem ze severního ostrova v předposlední den částečně zachránila túra na Mount Tongariro, ale i přesto se nemůžu zbavit přesvědčení, že kdybych jel hned znovu, naplánuji tu cestu trochu jinak, a možná bych severní ostrov úplně vynechal.

Top (pro mě) z Nového Zélandu

Tohle je pro mě dost těžké, protože bych tu mohl až na pár výjimek jen zkopírovat všechny příspěvky, které jsem o Zélandu napsal. Před cestou jsem se nejvíc těšil na Avalanche Peak a na národní park Fiordland. Ani jedno mě nezklamalo a přidala se k tomu i další místa, která jsou podle mě povinností při návštěvě Zélandu.

S východem slunce za parádními výhledy na Roys Peak

Napříč pabukovým pralesem na Eldrig Peak v národním parku Fiordland

Avalanche Peak aneb kde „prudký výstup“ nabírá jiný význam

Pralesem Jižních Alp pod ledovec Rob Roy a Mount Aspiring

Plavba po Milford Sound a výstup do Gertrude Saddle

Dej vědět svým známým o horách. Díky.
Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on Pinterest