Přes louky, řeky i jezera na vrchol Blåhøa v pohoří Trollheimen

Původně jsme měli v plánu vyjít na vrchol Snøhetta v pohoří Dovrefjell, která je nejvyšší horou Norska, kromě vrcholů v pohoří Jotunheimen. Den předem ale zjišťujeme, že se k chatě Snøheim, která je výchozím bodem pro výstup, dá dostat pouze pěšky (15 kilometrů po silnici jedním směrem) nebo autobusem, jehož jízdní řád i cena nám příliš nevyhovují. Hledáme proto vhodnou alternativu. Koukám do mapy a objevuji pohoří Trollheimen, které leží severně od nás. Fotky vypadají slibně, zbývá jenom vybrat, na kterou horu se vypravíme. Překvapivě se nabízí spousta možností, ale nakonec vybíráme vrchol Blåhøa, který je nejvyšším bodem ve východní části pohoří. Je jedenáct večer a já můžu jít konečně spát, detaily dořeším ráno.

Ráno vyrážíme na sever a čekají nás dvě noci ve stanu. V plánu je kromě dnešní výpravy na horu Blåhøa, zítřejší nejvyšší hora Norska Galdhøpiggen (příspěvek) a potom národní park Rondane a jeho nejvyšší vrchol Rodeslottet (příspěvek). Program máme nabitý, ale počasí nám přeje. Následující dny má být slunečno, takže konečně budeme moci vytáhnout kraťasy, trička, sluneční brýle a opalovací krém. Výstupová trasa na vrchol Blåhøa začíná u jezera Gjevillvatnet, ke kterému vede soukromá silnice, na které se vybírá mýtné (60 NOK). Ačkoliv přijíždíme relativně brzo ráno, parkoviště je plné. Naštěstí je vedle cesty ještě dostatek místa, takže necháváme auto kousek opodál a vyrážíme na cestu. Bohužel necháváme repelent proti hmyzu v autě, takže se za pár desítek minut přesvědčíme, jak dokážou být norské mouchy otravné. Nepomáhá sprint ani máchání rukama. Najdou si nás vždycky. Na travnatých podmáčených loukách se není kam schovat. Zbývá jen naděje, že s vyšší nadmořskou výškou to zabalí.

Z břízového lesíka jsme se dostali na zelené louky a před námi ční skalnatá východní stěna našeho dnešního cíle. Ještě předtím, než se dostaneme na hřeben, budeme muset překročit říčku valící se z jezera Blåhøtjønna. Ačkoliv slunce pálí, tuším, že voda bude ledová. Za pravdu mi dává sněhová převěj na druhém břehu. Nechce se mi, ale Nina už je skoro v půlce, takže sundávám boty a nořím se do proudu ledově studené vody. Nejhorší jsou ty malé kamínky. Za chvíli stojím na druhém břehu. Chodidla zebou, ale navlíkám si ponožky a za chvíli ani nevím, že jsme nějakou řeku brodili. Cesta na Blåhøa je otevřená.

Po rovinaté pasáži mezi potůčky a kameny se dostáváme k jezeru Kamtjønnin, odkud už začneme stoupat k vrcholu po jižním svahu. Čeká nás zhruba 500 výškových metrů, které ale dnes ubíhají neskutečně rychle. Než se nadějeme stojíme na náhorní plošině s vrcholovou mohylou na obzoru. Překročíme sněhová pole, která ještě nedávno musela být ledovcem, a jsme na vrcholu. Výhled je parádní. Všechny vrcholy Trollheimenu máme před sebou jako na dlani. Většina vrcholů je ještě schovaná pod sněhovou čepicí. Přemýšlím, jestli ten sníh vůbec roztaje. Přímo pod námi padá vysoká východní stěna až k hladině jezera Blåhøtjønna s průzračnou vodou. Jsme tu úplně sami uprostřed ničeho. Paráda.

Cesta zpátky je dlouhá, ale jdeme v pohodovém tempu. Dneska už nám stačí jen přejet autem blíže Jotunheimenu a najít vhodné místo na stan. Jednoho favorita z předchozích výletů už máme, takže si užíváme bezstarostné procházky po travnaté pláni s hučící řekou. I ty mouchy nás přestaly otravovat. Úplná norská idylka. Před námi se za chvíli zatřpytí hladina jezera Gjevillvatneta a nás napadá, že bychom si možná mohli jít ochladit nohy. Přeci jen po předchozích mrazech je dnešních 25 stupňů docela rozdíl. Bohužel stejný nápad asi měla většina obyvatel okolních vesnic, protože písčitá pláž na břehu jezera je obsypána opalujícími se lidmi. Při tom pohledu se zase otáčíme a jedeme pryč. Ledovcová řeka, kterou budeme mít za pár hodin na pár kroků od stanu, přece jen taky nebude k zahození.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Výstup na horu Blåhøa měří zhruba 11 kilometrů (22 kilometrů celkem), nastoupáte na něm okolo 1.100 výškových metrů a zabere Vám přibližně 6 a půl hodiny (náš čas pohybu 5:06).

Proč jít:

  • parádní výhledy na pohoří Trollheimen
  • nenáročná a málo frekventovaná trasa opuštěnou norskou krajinou
  • při zpáteční cestě se můžete zastavit na některé z pláží jezera Gjevillvatnet

Doporučení:

  • na výstup postačí tenisky s dobrou podrážkou, žádné záludnosti při výstupu nečekejte
  • silnice k výchozímu místu trasy je zpoplatněna částkou 60 NOK (zaplatíte kartou u automatické mýtné brány), zároveň je zpoplatněno i parkoviště částkou 50 NOK (platí se přes nějakou aplikaci, lze nechat stát o kousek dále bez poplatku)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Výstupová trasa na horu Blåhøa v Norsku
Výstupová trasa na horu Blåhøa v Norsku (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)