Kyrkja, špice uprostřed Jotunheimenu

Hned na začátku je třeba říct, že tohle byl nejhezčí výlet z naší norské expedice. Kyrkja, nádherná špičatá hora tyčící se nad jezerem Leirvatnet v národním parku Jotunheimen. Před odjezdem jsem si přál, abychom měli štěstí na počasí a mohli se o vrchol pokusit. Přeci jen fotky, na kterých je Kyrkja zachycena, naznačují, že se jedná o nádhernou horu s prudkým a vzdušným výstupem. Navíc vzhledem k tomu, že Kyrkja stojí úplně osamocena, bude z vrcholu parádní výhled na okolí štíty Jotunheimenu.

V pátek mělo být počasí jako ze žurnálu. Sice trochu zima, ale jinak polojasno. Jasný signál pro naši výpravu. Ráno opět balíme zimní věci, i když je červenec, a vyrážíme přes městečko Lom k chatě Leirvassbu na břehu jezera Leirvatnet, kde se nachází náš dnešní výchozí bod. K chatě vede napůl rozpadlá asfaltová silnice, na které se vybírá mýto (60 NOK) a je možné jej zaplatit pouze kartou. Po přiložení karty nás automatická závora pouští do nádherného údolí. Následujících 14 kilometrů se nese ve znamení němého úžasu, kdy několikrát zastavujeme a fotíme si okolní krajinu. Hory a ledovce lemují obě strany údolí zatímco pomalu jedeme po hrbolaté cestě. Příjezd k jezeru Leirvatnet se neobejde bez otázky, na kterou to horu vlastně jdeme. „Přece na tu špičku před náma.“

Kyrkja vypadá od parkoviště docela ostře, ale výstupová trasa vede po hřebeni na druhé straně. I tak se budeme muset připravit na prudký stoupák. Přes noc evidentně trochu nasněžilo, takže Kyrkja vypadá jako pocukrovaná. Asi to bude na těch kamenech trochu klouzat. Nazouváme pohorky a vyrážíme kolem chaty a jezera do sedla mezi Kyrkjou a sousední horou Høgvagltindene. Ze sedla se nám otevře výhled na jezero Øvre Høgvagltjønnen, ve kterém se zrcadlí mraky a okolní vrcholy.

Naše kroky se ze sedla ubírají přímo nahoru po kamenitém svahu. Kyrkja se nám na chvíli ztrácí z dohledu, aby se po chvíli její špice znovu objevila na horizontu. Sněhu přibývá a chvílemi musíme hledat správnou cestu. Občas zapadneme po kolena, ale zdárně pokračujeme až pod východní svah Kyrkji. Teď zbývá zvolit, jestli půjdeme nahoru po sněhu nebo po kamenech.

Po pár metrech vyhrávají kameny. Sněhový svah je docela prudký a zledovatělý a až dolů bych jet při uklouznutí nechtěl. Po kamenech to jde přeci jen o trochu lépe, akorát nesmíme zapadnout do štěrbin. Svah postupně nabírá na sklonu a je třeba dělat krátké pauzy na odpočinutí a na nalezení optimální cesty. Žádná pěšina nebo stezka už tu není, prostě je třeba jít nahoru po kamenech.

Při cestě na vrchol nás čekají dvě obtížnější místa. První z nich je skalnatý práh, který nakonec nepředstavuje vážnější problémy. Sice po něm teče voda z tajícího sněhu, ale docela to na skále drží, takže stačí udělat pár kroků, kde se přidržíme rukama a jsme na vrcholovém hřebínku. Krátká rovinka končí nejtěžším místem výstupu a to vrcholovou skalkou. Tady je třeba zapojit ruce více. Krátký lezecký úsek záhy končí a my stojíme na vrcholu. Kyrkja a její rozhled je famózní. Fotky snad mluví za vše.

Na vrcholu jsme asi 20 minut úplně sami. Vychutnáváme si panoramata stejně jako obligátní svačinu v podobě tradičního chleba s nutelou. Tady bychom mohli strávit hodiny. S příchozím párem ale balíme věci a mizíme dolů. V sedle pod Kyrkjou se rozhodujeme, že dnešní výlet bude okružní. Nepůjdeme výstupovou cestou, ale zamíříme po svahu dolů přímo k jezeru Leirvatnet. Stejný nápad měl i někdo před námi, takže zvláště přes sněhová pole využijeme jeho stop. Stejně se v několika případech nevyhneme tomu, abychom se propadli po kolena.

K břehu jezera se to zdálo být blízko, ale cesta se docela vleče. Konečně stojíme u jeho hladiny. Teď už nám jen zbývá obejít ho, protože naše auto je přesně na druhé straně. Překračujeme malou říčku a napojujeme se na zřetelnou pěšinu vedoucí z druhého údolí pod Kyrkjou. Odpolední slunce z ní postupně svléká sněhový kabát, zatímco my sedíme na břehu jezera a rozjímáme nad vším možným i nemožným.

Na zpáteční cestě se zastavujeme v městečku Lom, abychom koupili pohledy a zároveň se podívali na unikátní dřevěný kostel z 12. století.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Popisovaný okruh s výstupem na horu Kyrkja měří zhruba 9 kilometrů, nastoupáte na něm okolo 650 výškových metrů a zabere Vám přibližně 4 hodiny (náš čas pohybu 2:51).

Proč jít:

  • pro mě nejhezčí výlet z naší norské výpravy
  • nádherné nerušené výhledy na okolní vrcholy Jotunheimenu
  • poměrně malé převýšení, náročné je jen poslední stoupání a vrcholová skalka

Doporučení:

  • vrcholová skalka vyžaduje trochu lezení
  • silnice k chatě Leirvassbu je zpoplatněna částkou 60 NOK (zaplatíte kartou u automatické mýtné brány)

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Výstup na horu Kyrkja v národním parku Jotunheimen v Norsku
Výstup na horu Kyrkja v národním parku Jotunheimen v Norsku (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)