Zimní Prachovské skály pod sněhem a ledem

Asi nejde jet do Prachovských skal a nepobrukovat si aspoň chvíli stejnojmennou písničku od Ivana Mládka. Naštěstí mi v hlavě nezněla příliš dlouho a při výletu se mi vybavila jenom dvakrát. Poprvé, když jsme uviděli první skálu, a podruhé, když jsem pomáhal paní po zledovatělých schodech vytesaných do skály vedoucích z jedné z vyhlídek dolů. Někteří turisté se skal po vzoru zmíněné písničky evidentně nebáli. Po lednové zkušenosti ze skalních bludišť v Besedických skalách (příspěvek) jsme se rozhodli navštívit další skalní město Českého ráje. Volba tentokrát padla na Prachovské skály. Zaprvé tu bude výrazně méně lidí než v letních měsících, zadruhé nevadí, když budeme mít blbé počasí a konečně zatřetí ty skály v zimě vypadají prostě jinak. Víc zvláštně, tajemně. Na druhou stranu to po nich v zimě daleko více klouže, takže nesmeky jsou povinnou součástí naší výbavy. Po oblevě budou obzvlášť potřeba, protože skály budou pokryté ledem. Samozřejmě, tam kde sníh ani led nebude, nesmeky sundáme, abychom skály neničili.

Okruh mezi Prachovskými skálami, na kterém můžete vidět všechna jejich známá místa, je poměrně krátký. My vyrážíme až odpoledne, kdy má být hezčí počasí a možná i vysvitne trochu slunce. Začínáme v Horním Lochově a po modré turistické značce míříme k prvním skalám. Po několika dřevěných schodech nás čeká cedule upozorňující, že vstupujeme do placené části Prachovských skal, budeme se proto muset v průběhu výletu zastavit u jedné ze dvou pokladen. Jako první nás čeká vyhlídka na Šikmé věži, ze které budeme mít výhled na placku jménem Jičínská pahorkatina. Už schody pod ní jsou docela zážitkem, protože pod vrstvou roztávajícího sněhu se skrývá tvrdý led. Schody na vyhlídku jsou pokryty ledem úplně. Ještěže tu je to zábradlí.

Po vymotání se ze skalní rokle Fortna následuje Pechova vyhlídka, ze které máme první výhled na zasněžené Prachovské skály. Vypadají jako zasněžené hřiby. Nesmeky necháváme ještě chvíli v batohu, ale po dalších krocích je nasazujeme, nemá smysl podkluzovat na každém schodu. Navíc směrem dolů by byla cesta bez nich docela hazardem.

Původně jsme to chtěli vzít dolů do Zelené rokle a zpátky údolím po červené turistické značce nahoru, ale jak vidíme tu ledovou skluzavku dolů z Pechovy vyhlídky, raději tuto část výletu přeskočíme a vydáme se rovnou k vyhlídce Českého ráje a pak zřejmě nejzajímavějším dnešním úsekem známým jako Denisova cesta, ve které se nachází jedno z nejznámějších míst Prachovských skal, a to Myší díra.

Nejdřív nás čekají prudké schody dolů, kde se nám k nesmekům hodilo i zábradlí. Schody nás zavedou na malou vyhlídku, ze které se pak dostáváme do škvíry mezi skálami, kterou sestoupíme do údolí pod námi. Na schodech v Myší díře sníh není, takže nesmeky na chvíli sundáme. Schody ale kloužou i bez sněhu a je otázkou, zda je možné je za schody ještě označit. Nápor lidí zřejmě udělá své a schody ve škvíře už jsou dost ochozené. Při sestupu přemýšlím, zda se jim tu už někdo někdy zasekl, protože škvíra je i na mě docela úzká.

Každopádně se dostáváme bez záseků dolů do údolí a pokračujeme po zelené značce na Schlikovu a Všetečkovu vyhlídku, ze kterých máme výhled na skály, na kterých jsme před chvíli stáli. Schody jsou tu dost zledovatělé a párkrát musíme čekat, než se vystřídáme s ostatními turisty. Většina z nich jde v pohorkách, někteří dokonce v teniskách, což musí být regulérní peklo. Teď jsme opravdu rádi za naši výbavu, zvláště po chvíli, kdy nabídnu pomoc paní, která na vyhlídku sice vylezla, ale už má problém sejít dolů a teď sedí na schodech v slzách a neví kam dál, protože se nechce projet po zadku dalších pár desítek metrů do údolí. Paní tedy pomůžu, abychom se my vůbec mohli dostat nahoru.

Naše kroky vedou dále po zelené turistické značce přes několik dalších vyhlídek na skály a okolní krajinu. Na obloze se chvílemi objeví i slunce, a to právě, když přicházíme na vyhlídku Míru, zřejmě nejhezčí z vyhlídek na Prachovské skály. Vyfotíme pár fotek, dáme svačinu a pak už pokračujeme zpátky přes Americkou sluj k autu.

Praktické informace

Vzdálenost:

Okruh v Prachovských skalách, na kterém navštívíte většinu zajímavých míst, jak je popisováno v článku, měří zhruba 5 kilometrů (začínat můžete z parkoviště u turistické chaty, parkoviště v obci Prachov (obě placené), z parkoviště u hotelu Šikmá věž nebo ze vzdálenějších míst (např. vesnička Maršov) a udělat si okruh delší). Jediný zajímavý úsek, který na trase vynecháte, je Císařská chodba, ale můžete si trasu upravit a projít si ji tam a zase zpátky.

Časová náročnost:

Záleží, jak rychle půjdete, ale nejedná se o výlet na celý den. I s kocháním máte za dvě a půl hodiny hotovo.

Proč jít:

  • nádherné vyhlídky
  • v některých místech se nevyhnete protahování se úzkými průchody mezi skálami
  • nenáročný výlet, který zvládne skoro každý

Doporučení:

  • v zimě nepodceňte bezpečnost (riziko pádu ze zasněžených a ledem pokrytých skal je reálné), v létě se připravte na velký počet lidí (vyhněte se prázdninám)
  • nezapomeňte zaplatit vstupné

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Trasa Prachovskými skálami přes Myší díru, vyhlídku Českého ráje a vyhlídku Míru
Trasa Prachovskými skálami přes Myší díru, vyhlídku Českého ráje a vyhlídku Míru (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)