Panoramatickým hřebenem Králického Sněžníku kolem dokola

Králický Sněžník jsme měli už delší dobu v našem hledáčku, vždycky jsme však dali přednost jiným výletům. Na sobotu však u nás hlásí trochu zataženo a právě na Králickém Sněžníku má být jasno. Jasná je proto i naše volba a v sobotu ráno vyrážíme na Dolní Moravu. Na dnešní výlet rekrutujeme i našeho kamaráda Robina, který s námi absolvoval naši skotskou expedici. V plánu je vyjít z Dolní Moravy nejprve po západním hřebeni Králického Sněžníku přes vrcholy Klepáč, Hleďsebe a Malý Sněžník na vrchol Králického Sněžníku a následně se vrátit po východním hřebeni přes Stříbnickou, Sušinu a Podbělku. Celkem příjemných 24 kilometrů po nádherném hřebeni.

Už několik desítek kilometrů před naší destinací nás lákají poutače na Stezku v oblacích. Při příjezdu na Dolní Moravu samozřejmě nejde přehlédnout tuto monstrózní stavbu, která láká turisty ze všech koutů nejen naší republiky. Naštěstí vycházíme na opačnou stranu a doufáme, že všichni dnešní návštěvníci se budou soustředit právě u Stezky v oblacích. A taky že jo. Většinu cesty po hřebenech Králického Sněžníku jdeme úplně sami.

Ale nepředbíhejme, nejprve nás čeká stoupání na první dnešní vrchol, Klepáč, na jehož vrcholku se tyčí „konkurenční“ rozhledna. Začínáme stoupáním s příjemným sklonem po asfaltu, které po chvíli přejde v krátký prudký úsek lesem. Na začátku hřebene jsme tak poměrně rychle, teď už nás čeká jenom asi 200 výškových metrů a stojíme na vrcholu Klepáče.

Dřevěná rozhledna na první pohled nevzbuzuje příliš jistoty, ale základy drží pevně a po chvíli stojíme nahoře a máme parádní výhled na celý Králický Sněžník a na západě i na Orlické hory. Robin se na rozhledně pozastavuje nad tím, proč stavěli tu blbost na protějším kopci, když z rozhledny na Klepáči je úplně stejný výhled. Odpověď je jasná, je přece třeba využít lanovku v létě a na tuhle starou rozhlednu budeš asi těžko platit dvě kila (nebo extra zvýhodněnou cenu za 350 včetně zpáteční cesty lanovkou).

Naše další kroky vedou po hřebeni vstříc holému vršku Králického Sněžníku, který na nás čeká na konci údolí. Následuje poctivá, opuštěná a poměrně nenáročná hraniční hřebenovka, která nás občas odmění nádhernými výhledy do krajiny a božským klidem. Cestou potkáváme pouze tři skupinky turistů, které však rychle mizí za námi. Na Hraničních skálách kousek od Malého Sněžníku pak můžeme bilancovat, kolik jsme toho ušli. Svým spoluturistům ukazují, že teď nás bude čekat Králický Sněžník a pak celý ten hřeben naproti. Odpovědí mi je jenom souhlasné mručení.

Pod Kralickým Sněžníkem, kde se napojujeme na turistickou značku vedoucí z Polska je turistů o poznání více . A co teprve na vrcholu. Vrcholové kameny jsou doslova obsypány davem lidí, takže dáváme rychlou svačinu u mohyly opodál a pokračujeme dále po hranici směrem k soše slůněte, která je kousek pod vrcholem a stojí tu od roku 1932. Přímo před námi máme poměrně dobrý výhled na Praděd a hřeben od Vysoké hole, který jsme navštívili o Velikonocích, když byl pod sněhem.

Od sedla pod Stříbnickou, kde se napojujeme na východní část hřebene Králického Sněžníku, jdeme opět úplně sami. Nejprve nás čeká pěšina polomem, ze které máme opět parádní výhled na všechny světové strany, abychom se po zhruba kilometru ponořili zpátky do lesa. U vrcholu Sušina se les postupně střídá s několika rašeliništi, které přecházíme přes dřevěné mostky.

Ze Sušiny pak pokračujeme naprosto rovnou cestou k dalšímu vrcholu, Podbělce. Zároveň na této cestě přetínáme i linii pohraničního opevnění z první republiky. Cesta po široké lesní pěšině ubíhá poměrně rychle a mě už začíná být líto, že to dneska zase tak rychle uběhne. Člověk vyjde a za chvíli je skoro na konci. Je třeba začít plánovat delší výlety.

Pod Podbělkou odbočujeme na zelenou turistickou značku, která nás zavede kolem horského potůčku na lesní cestu, po které pokračujeme až pod Slamník a Stezku v oblacích. Lidí je tu na náš vkus zkrátka hodně. Proto přidáme do kroku, ať to máme za sebou. Takové stavby se mi na horách moc nelíbí, ještěže to postavili tady u lanovky a nedali to na nějaký jiný kopec. Asi se máme na Pustevnách na co těšit, základy vypadaly před měsícem dost podobně.

Modrá turistická značka nás dále zavede ke sjezdovce nad parkovištěm, kde máme zaparkované auto. Bereme to po sjezdovce na přímo dolů, kolena sice trpí, ale aspoň budeme rychleji dole. Přicházíme k autu, já bych teda ještě nějaké kilometry dal, ale už není moc kam. Leda znovu zase dokola.

Praktické informace

Vzdálenost:

Popisovaná trasa po hřebeni Králického Sněžníku měří zhruba 24 kilometrů, převýšení je okolo 1.200 výškových metrů.

Časová náročnost:

Trasu jsme absolvovali za zhruba 6 hodin včetně povinných přestávek na svačiny a focení.

Proč jít:

  • nádherné výhledy do všech světových směrů
  • oba hřebeny poměrně bez lidí (až na vrchol a nejbližší okolí Králického Sněžníku a Stezky v oblacích)
  • nenáročná hřebenovka, po úvodním stoupání na Klepáč, je to víceméně po rovině 🙂

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Popisovaná trasa po hřebeni Králického Sněžníku
Popisovaná trasa po hřebeni Králického Sněžníku (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)

Podívejte se také na ...

Pokud se ti naše stránky líbí, dej o nich vědět svým známým! Díky.