Za borůvkami a výhledy na Ropici, Kozí hřbet a Travný

Na červencové státní svátky se člověk vždycky těší. Teda pokud nevyjdou na víkend nebo celé neproprší. V našem plánu byly Západní a Nízké Tatry, bohužel středeční deštivá předpověď tento plán přesunuje na „někdy jindy“. Není ale třeba zoufat, protože v Beskydech a Jeseníkách má být nádherně, takže je třeba ověřit, zda nám skoro měsíční chození v kanadských horách zlepšilo fyzičku. Ve středu proto zkoumám mapu, kam bychom se vydali a nakonec volba padá na okruh z beskydské Morávky na Bílý Kříž a zase zpátky. Při změření trasy mi to hlásí 37 kilometrů, což je ideální vzdálenost ke zjištění, zda jsme na tom lépe nebo hůř než před Kanadou. Na cestě nás čeká řada beskydských vrcholů, a to třeba Velký Lipový, Ropice, Kalužný, Kozí hřbet, Polomka nebo Travný. Nejvíc jsem zvědavý na Kozí hřbet, protože tam jsme ještě nebyli, navíc v poslední době rádi chodíme mimo turistické značky, takže uvidíme, jak to tam bude vypadat.

Auto necháváme uprostřed Morávky a vyrážíme za sluncem vzhůru, nejprve po asfaltce a poté po lesní cestě po žluté turistické značce, která nás zavede na rozcestí pod Velkým Lipovým. Ranní slunce kreslí v lese nádherné obrazy, takže nám zhruba čtyřkilometrové stoupání na hřeben uteče jako voda v potůčcích, které na stráních Velkého Lipového v hojném počtu pramení.

Na Velký Lipový je to z rozcestí kousek, ale cesta nám trvá hodně dlouho, protože podél pěšiny roste spousta borůvek. Úplně jsem zapomněl, že už je jejich doba. Za chvíli máme fialové ruce, jazyky, pusu a někteří z nás i nohy a oblečení. Je jich tu fakt hodně. Když si navíc představím naši dnešní trasu, tak se usmívám, protože vím, že jich po cestě bude ještě daleko víc.

Posilnění druhým nejlepším lesním ovocem (po malinách, i když přiznávám, že je to těsný souboj) pokračujeme na Ropici a pak dále po červené turistické značce na Kalužný a k turistické chatě Slavíč. Na kole jsem jel tuto trasu tolikrát, že už jí znám nazpaměť. Přesto i pěšky poměrně rychle ubíhá a po chvíli stojíme u Slavíče, kde si dáváme dva chmelové ionťáky na posilněnou a vychutnáváme si výhled na hraniční hřeben v čele s Velkým Polomem.

Po malé svačince pokračujeme po červené dále až na rozcestí pod Kozím hřbetem, kde s cílem vyhnout se asfaltovému úseku k hraničnímu hřebenu uhýbáme doleva a po lesní cestě a následně pěšině, po které dříve vedla turistická značka, než byla přeznačena právě na asfaltovou cestu, pokračujeme na Kozí hřbet. Na Kozím hřbetu jsem nikdy nebyl, tak mě zajímá, jak to tu vypadá a v jakém stavu je cesta přes něj. Nejprve nás čeká vrstevnicová široká pěšina, která se zanoří do nízkého lesa, ve kterém se trochu musíme prodírat větvemi, ale není to nic strašného. Po chvíli na nás vykoukne skalní útvar, který pro Beskydy není vůbec typický. Po jeho zdolání stojíme na lysém hřebeni, ze kterého je nejen parádní výhled na východ na hraniční hřeben i na západ na Travný, Lysou horu a Smrk, ale který je doslova obsypán obřími borůvkami. A když říkám obsypán, tak obsypán. Z jednoho keříku máte plné obě dlaně. Dneska se přejím borůvek.

Z Kozího hřbetu pokračujeme po pěšině a následně lesní cestě, která se napojí na asfaltku s turistickou značkou. Za chvíli nás čeká moje nejoblíbenější část československého hřebene od Malého Polomu na Bílý Kříž, který vždycky uteče strašně rychle. Na Bílém Kříži máme snahu dát si kofolu na posilněnou, ale fronta u bufetu nás odrazuje a tak se na ní stavíme až na Visalajích. Nevím, jestli Kofola změnila recept, ale po dlouhé době chutná, tak jak si ji pamatuju z dětství.

Mezi námi a autem máme dnešní nejvyšší horu, Travný. Čeká nás i dnešní první asfaltový úsek. Tři kilometry ale ještě jdou. Nevystupujeme až na vrchol Travného, ale na rozcestí pod vrcholem pokračujeme po zelené turistické značce přes Malý Travný zpátky do Morávky. Kolena při prudkém sestupu trpí, zvláště když si poslední část zkrátíme po sjezdovce na Sviňorkách. Slunce se od rána přesunulo na druhou stranu údolí a my míříme domů po úspěšném výletu. Za volantem přemýšlím, že by příště mohlo padnout 50, ale pak si říkám, že si raději vezmeme kola.

Praktické informace

Vzdálenost:

Popisovaná trasa měří zhruba 36 a půl kilometrů a nastoupáte na ní okolo 1.300 výškových metrů.

Časová náročnost:

Trasu jsme absolvovali zhruba za 7 a půl hodiny.

Další (užitečné) informace:

  • na trase je minimum asfaltu (stoupání na Travný je jediným delším úsekem), jinak na vás čekají lesní pěšiny a cesty
  • trasa není náročná na převýšení, skoro stále jdete po hřebeni
  • na trase je spousta možností, kde doplnit energii a občerstvit se (Slavíč, Bílý Kříž, Visalaje)
  • začátkem července jsou všude mraky borůvek

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Popisovaná trasa z Morávky přes Ropici, Slavíč, Kozí hřbet, Bílý Kříž a Travný
Popisovaná trasa z Morávky přes Ropici, Slavíč, Kozí hřbet, Bílý Kříž a Travný (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)

Podívejte se také na ...

Pokud se ti naše stránky líbí, dej o nich vědět svým známým! Díky.