Perný letní výstup na Grosser Priel v Mrtvých horách

Slunce vychází na obzoru a asfalt nám hučí pod koly. S koncem české dálnice začínáme kličkovat mezi výmoly, ale Rakousko už je naštěstí blízko. Stejně jako náš dnešní cíl Grosser Priel v pohoří Totes Gebirge (česky Mrtvé hory). Přiznám se, že jsem se na tento výlet po pracovním týdnu netěšil tolik jako obvykle, jelikož bylo jasné, že to nebude zadarmo. Jakoby nestačilo, že nás čeká skoro 2.000 výškových metrů, ale v devět ráno už se v údolí blíží teploměr ke třiceti stupňům. První pohled z vesničky Hinterstoder na horu Spitzmauer, která je jen o trochu nižší než Grosser Priel, je skutečně impozantní. Mohutný bílý vápencový masiv je osvětlen ranním sluncem. Srdce sice zaplesá, ale hlava a nohy se moc netěší, protože ví, co je čeká.

Naše první kroky vedou z Hinterstoderu kolem jezírka Schiederweiher, kdy se nám poprvé ukáže Grosser Priel a jeho veliký vrcholový kříž, který jde vidět až odsud. Údolí s malebnými pastvinami přechází v les a za chvíli už nás čeká stoupání k turistické chatě Prielschutzhaus. A že je to stoupání výživné. Konkrétně 3 kilometry a 800 výškových metrů. Levá zatáčka střídá pravou a my stoupáme poměrně prudkým údolím vzhůru. Moje tričko by se dalo ždímat během pár minut. Říkám si, že s přibývajícími metry bude teplota klesat, ale stoupající slunce mě přesvědčuje o opaku. Po několika vracečkách se v průseku mezi stromy konečně objevuje chata a myšlenka na jedno orosené se brzy stává realitou. Společné pivko v nás mizí během minuty, následuje krátký oddych a pak už pokračujeme od chaty vzhůru pěšinou.

Zdá se mi, že se kříž na Grosser Prielu o moc nepřiblížil. Pořád je neskutečně vysoko nad námi. Není se co divit, jsme sotva v polovině stoupání. Lesní pěšinu střídá hezký chodník, který traverzuje pod Spitzmauer a Brotfall, aby nás následně zavedl pod jižní stěnu Grosser Prielu. Pěšina se místy mění v drobnou kamennou suť, po které to pěkně klouže. Přes louky okupované několika kamzíky se dostáváme ke skalnímu prahu skoro na konci údolí. Za ním už je jen sněhové pole a vysoká skalní stěna. Naše další kroky směřují doleva do sedla Brotfallscharte, kam vede poměrně prudký stoupák po skále, který je zajištěn ocelovými lany. Nejprve po suti a pak po skále překonáváme rychle výškové metry a po pár minutách staneme v sedle. Obtížnost zajištěného úseku není vysoká, ale občas je třeba si dávat pozor, protože skála je docela hodně ochozená a klouže.

Vrchol Grosser Prielu už máme na dosah, stačí přejít po skalnatém hřebenu k nepřehlédnutelnému červenému kříži. Poslední hřebenová partie je za odměnu. Jsme tu. Škoda jen, že výhled kazí opar z horka. Do údolí pod námi je to hodně daleko. Kolena sténají, když to vidí. Nyní je ale čas na zaslouženou svačinu a krátký odpočinek na nejvyšším vrcholu Mrtvých hor. Skutečně krajina a hory západním směrem je hodně pustá. Pusté vápencové skály, kam oko dohlédne.

Zpáteční cesta bude pro nás dneska stejná jako výstupová. Přemýšleli jsme ještě o delší variantě přes sedlo Temlbergscharte, ale tím bychom si dnešní výlet prodloužili minimálně o hodinu a do Hinterstoderu přišli až za tmy. Slézáme proto zpátky po zajištěné cestě ze sedla Brotfallscharte a pokračujeme k chatě Prielschutzhaus. Společnost nám dělají dvě hodně početná stáda kamzíků, jinak jsme tu zůstali sami. Jelikož nám došla ve vaku voda, počítáme s tím, že budeme na suchu až k chatě. Kupodivu ale při pochodu v suti slyšíme bublání vody, kousek nad námi je pramen. Přefiltrujeme a máme čerstvou pramenitou a řádně vychlazenou vodu, což se po horkém dni hodí. Na cestě z chaty Prielschutzhaus potkáváme stále zástupy turistů, kteří zřejmě zítra vyrazí dobývat okolní vrcholy. K jezírku Schiederweiher přicházíme za soumraku. Grosser Priel a Spitzmauer se zrcadlí ve vodní hladině a nás obklopují hejna hmyzu.

Praktické informace

Vzdálenost a časová náročnost:

Výstup na Grosser Priel v Totes Gebirge z Hinterstoderu přes Prielschutzhaus měří zhruba 11 kilometrů (22 kilometrů se zpáteční cestou), nastoupáte na něm okolo 1.950 výškových metrů a zabere Vám přibližně 9 hodin (náš čas pohybu 7:00).

Proč jít:

  • nejvyšší hora Totes Gebirge stoupající do výšky 2.515 metrů
  • nerušené výhledy na Nízké Taury a Dachstein (při dobré viditelnosti i na Vysoké Taury)
  • chcete si dát do těla

Doporučení:

  • počítejte s tím, že túra je to dlouhá a poměrně náročná (vyžaduje se pohyb po lehké zajištěné cestě obtížnosti A na sedlo a hřeben Brotfallscharte)
  • občerstvit se a případně i přespat můžete na Prielschutzhaus
  • na vrchol vede po jihovýchodním hřebeni také známá a náročná ferrata Bert Rinesch Steig (obtížnost D), takže pokud rádi lezete po zajištěných cestách, můžete zvolit k výstupu tuto možnost

Stáhnout GPX trasy – odkaz na Mapy.cz

Výstupová trasa na Grosser Priel v Totes Gebirge
Výstupová trasa na Grosser Priel v Totes Gebirge (po kliknutí na mapu budete v novém okně přesměrováni na Mapy.cz)